Dhana Nanda () byl podle buddhistické Bodhivamšy poslední král Magadhy z dynastie Nandovců. Během jeho vlády proběhla Nandovsko-maurjovská válka, ve které Dhana Nanda zemřel a zvítězil Čandragupta Maurja, který založil Maurjovskou říši. Tato válka nejpravděpodobněji proběhla v letech 323 až 321 př. n. l. náhled|310x310pixelů|Přibližný rozsah Nandovské Magadhy za vlády Dhany Nandy kolem roku 325 př. n. l. Podle džinistické tradice, která ho zmiňuje jen pod jménem Nanda, se taktéž jednalo o posledního vláce z dynastie Nandovců, kterého svrhl Čandragupta, ale své hlavní město mohl opustit živý. Hinduistické Purány ho popisují jako jednoho z osmi synů Mahápadmy Nandy, který dynastii založil. Řecko-římské zdroje uvádí, že současník Alexandra Velikého, který vládl v Indii a při pohledu na jehož armádu se Alexandrovi vojáci vzbouřili, byl Agrammes či Xandrames, kterého dnešní vědci spojují právě s Dhanou Nandou.
Buddhistická tradice Buddhistická Mahávamsa uvádí, že za dynastie Nandů vládl 9 králů, bratrů, kteří vládli v posloupnosti. Vláda této dynastie měla trvat 22 let. Jako první dle buddhistů vládl Ugrasena a jako poslední Dhana Nanda.
Nandovští vládci dle Mahávamsy: Ugraséna, Pándhuka, Panghúpati, Bhútapála, Raštrapála, Góvišanaka, Dašasídkhaka, Kaivarta, Dhana Nanda
Podle buddhistů Dhana Nanda během shromáždění urazil Čánakju pro jeho vzhled. Čánakja ho proklel a Dhana Nanda nařídil jeho zatčení. Čánakja uprchl a spřátelil se s Dhanovým synem Pabbatou a přesvědčil ho, aby se pokusil zmocnit trůnu. Mahávamsa uvádí, že Čánakja vyčaroval z jedné mince osm mincí, čímž získal bohatství, aby si mohl zaplatit povstaleckou armádu. Čánakja vybral dva možné kandidáty na trůn – Pabbatu Nandu a Čandraguptu Maurju. Oba byli dětmi a Čánakja je vychovával a učil. Čánakja požádal Pabbatu, aby Čandraguptovi ve spánku sundal nit z krku, aniž by ho probudil a aniž by nit přeřízl, což se mu nepodařilo. Později dal stejný úkol Čandraguptovi, který ho vyřešil tak, že Pabbatovi uřízl hlavu. Dalších sedm let Čánakja vzdělával Čandraguptu. Poté, když Čandragupta dospěl, Čánakja shromáždil armádu.
Čandragupta zaútočil s armádou na Patáliputru, hlavní město Nandů, ale prohrál. Poté Čandragupta s Čánakjou vytvořili novou armádu a začali obsazováním hraničních vesnic. Čandragupta nakonec dobyl Patáliputru a zabil Dhanu Nandu. Rybář pracující pro Čánakju našel jeho poklad a Čánakja korunoval Čandraguptu novým králem.
Džinistická tradice Džinistická tradice disponuje řadou shod s tou buddhistickou, ale neuvádí jméno Dhana Nanda. Vládce svrženého Čandraguptou označuje jen pod jménem Nanda. Čánakja navštívil Patáliputru, aby žádal od Nandovce dary, ale cítil se být uražen jeho sluhou, tak se rozhodl Nandovce svrhnout. Čánakja vychoval Čandraguptu a následně postavil armádu. Poprvé vyhráli Nandovci, ale nakonec zvítězil Čandragupta. Na rozdíl od buddhistické tradice ta džinistická uvádí, že Dhana Nanda mohl opustit Patáliputru a nadále žít v ústraní a jeho dcera se zamilovala do Čandragupty a stala se jeho manželkou. Tato legenda neuvádí jméno Dhanovy dcery, ale jiné texty uvádí, že matka Čandraguptova syna Bindusáry se jmenovala Durdhara.
Králův přední rádce Sakadala měl dva syny: Sthúlabhadra a Šríkaja. Sthúlabhadra se stal džinistickým mnichem a Šríkaja královým osobním strážcem. Na Sakadalu byl spáchán atentát a novým vrchním rádcem se tak stal Šríkaja.
Purány Hinduistické Purány uvádí, stejně jako buddhistická Mahávamsa, že dynastie Nandovců měla devět rádžů. Prvním rádžou byl Mahápadma a následujících osm rádžů předstovali jeho synové, z nichž Purány uvádí pouze rádžu jménem Sukalpa. Dhundhirádža, spisovatel a odborník na Purány píšící v 18. století, se domníval, že Čandragupta byl vnukem nandského rádži, kterého uváděl jako Sarvátha Siddhi, ačkoli ho Purány nezmiňují.
Řecko-římské zdroje Řecké zdroje uvádí, že se Alexandrův současník vládnoucí v Indii jmenoval Agrammes či Xandrames. Musí se jednat o řecký přepis sanskrtského jména, pravděpodobně jména Augrasainja, které znamená Ugrasénův syn či Ugrasénův potomek. Ugraséna je zmíněn v buddhistické tradici jako první vládce z dynastie Nandovců. Řecko-římské zdroje uvádí pouze dva vládce z dynastie Nandovců, přičemž prvním vládcem měl být holič, který se dostal k moci, a druhým jeho syn svržený Čandraguptou.
V Paňdžábu v době tažení Alexandra Velikého vládl rádža Póros, kterého Alexandr porazil v květnu 326 př. n. l. v bitvě u Hydaspés. Póros měl Alexandrovi sdělit, že Agrammes je neoblíbený u svých poddaných. Římský historik Quintus Curtius Rufus o čtyři staletí později napsal, že Agrammova armáda čítala 200 000 pěšáků, 20 000 vozů se čtyřmi koňmi a 3 000 slonů. Řecké zdroje uvádí, že Agrammes byl vládcem oblasti Gangaridai (údolí Gangy) a Prasii (slovo pravděpodobně vycházející se sanskrtského slova Pračajas, které znamená Obyvatelé východu). Právě Agrammes byl vládcem, při pohledu na jehož armádu se vojáci vzbouřili proti dalšímu pokračování Alexandrova tažení a donutili ho se vrátit do Babylonu.
Odkazy
Reference
Literatura
Kategorie:Indičtí panovníci Kategorie:Starověká Indie Kategorie:Narození ve 4. století př. n. l. Kategorie:Úmrtí ve 4. století př. n. l. Kategorie:Starověcí lidé Kategorie:Muži