Monarchistická revoluce v Číně neboli Mandžuská obnova () byl neúspěšný pokus o svržení Čínské republiky a návrat císařské dynastie Čching provedený generálem Čang Sünem, jehož armáda obsadila Peking a držela ho ve dnech 1. až 12. července 1917, kdy dosadila posledního císaře Pchua I. Revoluci potlačily republikánské jednotky.
Pozadí Během Sinchajské revoluce v letech 1911–1912 došlo ke svržení posledního císaře Pchua I. (Süan-tchung). Někteří obyvatelé Číny, zejména příslušníci národnostních menšin, jako Mandžuové a Mongolové, jakož i někteří konzervativní Číňané a bývalí funkcionáři císařství, si přáli obnovení císařství. Monarchisty zastupovala strana Společnost pro konstituční monarchii. náhled|239x239pixelů|Monarchistický generál Čang Sün, který vedl revoluci. Politická krize začala v Číně v květnu 1917, kdy se v Národním shromáždění v Pekingu jednalo o vyhlášení války Ústřední mocnostem. Dne 10. května se shromáždění mělo vyjádřit. Vstup do první světové války prosazoval premiér Tuan Čchi-žuej, naopak proti účasti ve válce se stavěl prezident Li Jüan-chung. Tuan Čchi-žuej nechal obklíčit Národní shromáždění a pokusil se přinutit poslance odhlasovat vyhlášení války Německu a jeho spojencům. Národní shromáždění vyhlášení války odmítlo a prezident odvolal premiéra. Někteří generálové následně požadovali rozpuštění shromáždění.
Pokus o obnovu císařství náhled|268x268pixelů|Příznivci obnovení monarchie shromáždění u Chrámu nebes. náhled|223x223pixelů|Pchu I v roce 1922. Generál Čang Sün ráno 1. července uprostřed nepokojů vstoupil do Pekingu a vyhlásil obnovení císařství. Císařem se stal jedenáctiletý Pchu I svržený v Sinchajské revoluci. Bezpečnostní složky v Pekingu se podrobily nové vládě. Čang Sün zfalšoval edikt prezidenta Li Jüana-chunga, který uváděl souhlas s obnovením monarchie. Převrat podpořili někteří tehdejší politici i bývalí hodnostáři císařství, jako např. bývalý císařský ministr války Wang Š’-čen. Prezident Li Jüan-chung uprchl, nejprve se ukryl na francouzském velvyslanectví a následně na velvyslanectví Japonska. Před svým útěkem jmenoval novým prezidentem Feng Kuo-čanga a přijal zpět do funkce premiéra Tuana Čchi-žueje.
Premiér Tuan Čchi-žuej se postavil do čela odporu proti obnově císařství a převzal vedení republikánských jednotek v Tchien-ťinu. Tuan Čchi-žuej 5. července ovládl železnici mezi Pekingem a Tchien-ťinem. Tentýž den proběhlo jednání mezi Čang Sünem a republikány. Monarchisté se v Pekingu postupně ocitli v obklíčení. Tuan Čchi-žuej nařídil letecké bombardování Zakázaného města, které si vyžádalo smrt jednoho eunucha. Dne 9. července se Čang Sün vzdal svých formálních funkcí. Mezi císařským dvorem a republikánskou armádou proběhla další jednání o kompromisu, která nebyla úspěšná.
Republikáni zahájili útok na centrum Pekingu 12. července. Další den začal útok, císařské jednotky se rozpadly a generál Čang Sün uprchl z Pekingu. Císařský dvůr podepsal příměří s republikou a následně císařství skončilo. náhled|278x278pixelů|Republikáni přelézají hradby Zakázaného města, 12. července.
Následky náhled|209x209pixelů|Premiér Tuan Čchi-žuej náhled|209x209pixelů|Prezident Li Jüan-chung. Li Jüan-chung se odmítl vrátit do funkce prezidenta. Prezidentem tak zůstal Feng Kuo-čang a nejmocnějším mužem Číny se tak stal Tuan Čchi-žuej. Dne 14. srpna Čína vyhlásila válku Německu a Rakousku-Uhersku. Centrální vláda však začala ztrácet svou moc, začala éra lokálních generálů ovládajících jednotlivé provincie a v Kantonu vznikla Sunjatsenova vláda.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Dobové české noviny
Kategorie:Dějiny Čínské republiky Kategorie:Revoluce ve 20. století Kategorie:Události roku 1917 Kategorie:Státní převraty Kategorie:Peking Kategorie:Politické dějiny první světové války Kategorie:Povstání v Číně