Řetězový most v Ostravě

Řetězový most v Ostravě byl most na říšské silnici Opava – Český Těšín, který spojoval levý (moravský) a pravý (slezský) břeh řeky Ostravice v Ostravě.

Popis Most byl dlouhý 92 metrů a měl tři pole, z nichž prostřední mělo rozpětí 66 metrů. Prostřední pole tvořil 66 metrů dlouhý ocelový oblouk. Ocelová konstrukce pocházela ze sobotínských železáren.

Historie Stavba mostu trvala celých 5 let, a to od roku 1846 do 24. června 1851, kdy byl most otevřen. Na stavbu dohlížel císařský a královský hlavní inženýr ve výslužbě, pan Eduard Kaschenreuther. Od roku 1860 pracoval jako inženýrský asistent v Novém Jičíně (Neutitscheinu). Do důchodu odcházel z funkce hlavního inženýra v roce 1879 nebo 1882.

Dne 22. října 1880 pobýval v Ostravě císař František Josef I. V doprovodu Johanna Nepomuka Wilczka přešel po Řetězovém mostě z Moravské Ostravy do Polské Ostravy.

Havárie Dne 15. června 1886 v 8 hodin ráno přejela přes most eskadra 13. hulánského pluku pod velením kapitána Carla Dittricha. Most se náhle začal kymácet a o několik okamžiků později se s hrozným rachotem zřítil. V okamžiku zřícení se na mostovce nacházelo dvanáct jezdců, dva povozy, každý se dvěma koňmi a několik pěších. Všichni spadli ze značné výšky do řeky Ostravice, která měla již několik týdnů velmi málo vody.

Záchrana Na místo byli povoláni hasiči, kteří zahájili záchranné práce. Do Wítkovic a Přívozu byly zaslány telegrafy s žádostí o lékařskou pomoc a obvazový materiál. Z Vítkovických železáren přijeli tovární lékaři Dr. Munk, Dr. Fux a Dr. Wattolik a spolu s městským lékařem Dr. Weinrebem a Dr. Herrem z Přívozu a 31 záchranářů poskytlo první pomoc zraněným před převozem do městské nemocnice.

Záchranné práce řídil starosta Lux, který rychle dorazil na místo. Na místě havárie byl i okresní hejtman pan Richter z Místku, starosta Vítkovic Korzinek, generální ředitel Vítkovických železáren Kupelwieser a ředitel Holz. Odpoledne dorazil slezský prezident hrabě Merveldt v doprovodu stavebního radního Swobody a vládního tajemníka Derlika, aby si převzal zprávu o katastrofě a jejích příčinách.

Následky Během záchranných akcí byly zpod trosek mostu vytaženy čtyři osoby: dvě dívky ve věku 11 a 13 let, služebná pana Steina a dosud neidentifikovaná žena v selském kroji. Osmnáct lidí bylo vážně zraněno, z nichž patnáct bylo umístěno v městské nemocnici a tři v nemocnici hraběte Wilczka na Kamenci. Zranění huláni, vyjma jednoho, byli převezeni do nemocnice v Krakově.

Dva dny po zřícení mostu uváděly noviny, že tři vojáci, šest osob civilnich a osm dětí zahynulo na místě. Těžce raněno bylo 25 osob, některé z nich smrtelně. Lehká zranění utrpěli jak civilisté, tak huláni.

Aby se co nejrychleji odstranila vzniklá dopravní překážka, starosta Lux telegrafem požádal o vyslání ženijního oddílu z Olomouce.

Příčiny havárie O špatném stavu mostu městská rada Moravské Ostravy věděla a podala 8. června 1885 petici císařské a královské slezské zemské vládě v Opavě, v níž poukázala na to, že znalci opakovaně vyjadřovali obavy ohledně pevnosti a bezpečnosti řetězového mostu. Městská rada žádala o důkladnou prohlídku mostu. Dále požadovala, aby byl most s ohledem na jeho stáří pravidelně, nejméně každé tři měsíce, kontrolován.

Okresní inženýr v Těšíně Franz Hainz předložil po prohlídce mostu dne 6. července 1885 zprávu: „Je nepravdivé, že železné součásti řetězového mostu nemají dostatečnou pevnost, neboť po prozkoumání všech nosných součástí bylo zjištěno, že jejich průřezy zůstaly nezměněny.“

Slezská zemská vláda odpověděla dne 27. července 1885: šetření provedené na řetězovém mostě v Ostravě ukázalo, že stav železných součástí tohoto mostu je naprosto dobrý, a proto se vyjádřené obavy ohledně pevnosti železných součástí tohoto mostu nezdají být opodstatněné.

Paul Bobek, který sloužil jako silničář teprve od 1. února 1886, provedl v první polovině července 1886 inspekci řetězového mostu a zjistil, že oba řetězy byly nejen pokryty podezřele silnou vrstvou rzi v místě výstupu, ale také že na slezské straně se zlomil článek řetězu. Paul Bobek tuto skutečnost okamžitě nahlásil okresnímu inženýrovi Franzi Hainzovi s tím, že řetěz je nutné co nejdříve zkontrolovat a opravit.

Další události Městská rada vyjádřila rozhořčení nad tím, že určené státní orgány nezabránily takové katastrofě svědomitým plněním svých povinností.

Rakouský svaz inženýrů a architektů varoval před korozí kotev řetězů, které jsou nepřístupné, a proto nejsou po celá léta kontrolovány. Úlomky řetězu, které poslal hlavní inženýr v Moravské Ostravě H. Schrott byly tenké pouze 12 mm a bylo možno je zlomit v ruce.

Generální inspektorát Rakouských drah reagoval na havárii nařízením pro monitorování železných mostů, i když na železnicích Rakouska nesloužil železniční dopravě žádný řetězový most.

V pondělí 28. března 1887 se před místním Císařským a královským odvolacím soudem konal soudní proces s okresním inženýrem v Těšíně, panem Franzem Hainzem. Císařská a královská státní prokuratura proti němu vznesla obvinění z trestných činů proti bezpečnosti života. Byl obžalován že: neprovedl od 16. června 1885 do 15. června 1886 důkladnou kontrolu únosnosti řetězového mostu a zejména neprovedl kontrolu všech viditelných součástí řetězu po zjištění vady v článku řetězu, které si všiml kolem července 1886, neoznámil tuto skutečnost nadřízenému orgánu a nenařídil uzavření mostu, přičemž opomenutí mohl pochopit nejen z titulu své funkce, ale i z titulu jejich přirozených důsledků, které byly pro každého snadno rozpoznatelné.

Obžalovaný svým klidným a skromným chováním udělal na posluchače mimořádně příznivý a sympatický dojem, a poté si u soudu vyslechl osvobozující verdikt.

Mýty o zřícení Několik hodin po neštěstí začal tisk spekulovat o příčinách zřícení mostu. Mezi možnými příčinami se uvádělo rozkývání mostu následkem stejnoměrného kroku koní 13. hulánského pluku. Toto vysvětlení bylo atraktivní a tak se předávalo z generace na generaci po desetiletí. V jednodušších tradovaných příbězích spadl most proto, že velící důstojník nezrušil pochodový krok mašírujících vojáků.

Otázku zda může pochodující armáda zbořit most si položili i tvůrci seriálu Bořiči mýtů. Díl (S01E14) – Break Step Bridge přinesl odpověď: „Vyvráceno"; díl (S02E01) – Myths Revisited odpověď revidoval na: „Možné".

Pochodujích 60 dělostřelců bylo příčinou zřícení 5 let starého mostu Broughton přes řeku Irwell v Manchestru v roce 1831.https://www.visionofbritain.org.uk/descriptions/entry_page.jsp?text_id=724390&word=NULL

Dne 16. dubna 1850 spadl řetězový most přes řeku Maine u města Angers Před zřícením se na mostě pohybovalo volným krokem 483 vojáků. Jejich těla vytvořila hradbu, která umožnila nárazům větru rozhoupat most. Houpání mostu vyžadovalo přizpůsobení kroku vojáků, chůze se nevyhnutelně stala pravidelnou v důsledku značných oscilací. To mělo za následek další zvětšení výkyvů mostu až za hranici únosnosti. Noviny přinesly i jiné vysvětlení: celý most spadl po přetržení druhého řetězu, poté co vojáci utekli z pokleslé strany mostu.

Reference

Kategorie:Řetězové mosty v Česku Kategorie:Zaniklé mosty v Ostravě Kategorie:Ostravice (řeka)