Federico Albert (16. října 1820, Turín – 30. září 1876, Lanzo Torinese) byl italský římskokatolický kněz, zakladatel kongregace Sester vincentek Panny Marie Neposkvrněné. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného.

Život Narodil se dne 16. října 1820 v Turíně jako první ze šesti dětí Luigiho Alberta a Lucie Riccio. Většinu dětství strávil v péči svých prarodičů z matčiny strany, zatímco studoval.

V patnácti letech si jeho rodiče přáli, aby se stal vojákem, a otec ho poslal do kasáren v Turíně. Tehdy si však uvědomil, že je povolán k řeholnímu životu a ke službě kněze. Jeho otec byl, když se o tom dozvěděl, překvapen i zklamán, ale přání svého syna vyhověl. V roce 1836 začal nosit kleriku a zahájil kněžská studia u oratoriánů. Teologická studia dokončil v polovině roku 1843 a 10. června 1843 byl vysvěcen na kněze.

V roce 1847 byl jmenován kaplanem dvora krále Karla Alberta, kde se staral o duchovní potřeby dvorních příslušníků. Zároveň pomáhal v Turíně chudým a strádajícím. Navzdory napětí mezi církví a státem zůstal věrný učení evangelia a nabízel dvoru návrhy, kdykoli to bylo možné. Získal si také úctu krále Viktora Emanuela II. Roku 1848 se stal spolupracovníkem sv. Jana Boska a kázal v turínské čtvrti Valdocco. Od roku 1850 do roku 1852 sloužil ve zdejší farnosti sv. Karla a v roce 1852 jmenován vikářem v nedaleké obci Lanzo Torinese.

V roce 1858 založil domov pro potřebné děti a v roce 1859 další pro opuštěné dívky. V roce 1866 jim také poskytl školu s kurzy mj. francouzštiny a hudby. V roce 1869 založil ženskou řeholní kongregaci Sester vincentek Panny Marie Neposkvrněné, jejímž apoštolátem byla zejména péče o chudé.

Zemřel ráno 30. září 1876 v Lanzu Torinese poté, co mu sv. Jan Bosco udělil poslední pomazání. Byl pohřben v Lanzu Torinese a v roce 1877 byly jeho ostatky exhumovány a uloženy ve farním kostele sv. Petra v řetězech v téže obci.

Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 13. června 1934, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 16. ledna 1953 jej papež Pius XII. podepsáním dekretu o jeho hrdinských ctnostech prohlásil za ctihodného. Dne 7. dubna 1984 byl uznán zázrak na jeho přímluvu, potřebný pro jeho blahořečení.

Blahořečen pak byl dne 30. září 1984 na Svatopetrském náměstí papežem sv. Janem Pavlem II.

Jeho památka je připomínána 30. září. Bývá zobrazován v kněžském oděvu. Je patronem jím založené kongregace.

Odkazy

Reference

Související články

Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Hagiography Circle Saints SQPN Santi e Beati

Kategorie:Italští blahoslavení Kategorie:Italští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Zakladatelé řeholních kongregací a institucí zasvěceného života Kategorie:Narození v roce 1820 Kategorie:Narození 16. října Kategorie:Narození v Turíně Kategorie:Úmrtí v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 30. září Kategorie:Úmrtí v Piemontu Kategorie:Pohřbení v Piemontu Kategorie:Muži