náhled|Jan Šramar s návštěvníky v Pevnostní kovárně Josefov Pevnostní kovárna Josefov je muzejní objekt s kovárnou, klempířskou i truhlářskou dílnou v pevnostním městě Josefov v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.

Kovárna se nachází v prostoru bastionu XII při výjezdu z Josefova ve směru na Hradec Králové, na levé straně v místech, kde původně stávala královéhradecká brána.

Historie O Pevnostní kovárně Josefov mluvíme jako o muzejním objektu až od roku 2019, ve kterém byl zpřístupněn veřejnosti. Do té doby byl bastion XII využíván pro různé účely a měl i různé podoby, které se v průběhu let zásadně měnily.Hmotný archiv Pevnostní kovárna Josefov

Stavba náhled|Fotografie z roku 1915, demolice rampy, aprovizační chodby a přestavba střechy Bastion XII měl velké konstrukční nedostatky již relativně brzy po dostavbě. Například na jednom z archivních plánů z roku 1805 nalezneme statickou opravu vnitřní aprovizační chodby. Za zmínku také stojí skutečnost, že vnější a vnitřní lícové stěny byly zděny v první etapě stavby (1784), vnitřní „kasematní“ klenby a zdi byly dozdívány až v dalším roce. Od počátku stavby Josefovské pevnosti, v osmdesátých až devadesátých letech 18. století, prošel bastion XII mnohými úpravami, největší však až v době první světové války za pomoci válečných zajatců, převážně z východní fronty.

Byl odstraněn zemní val nad dělostřeleckými kasematami a vybudovala se dvouplášťová střecha, kterou v relativně původní podobě můžeme vidět dodnes (2025). Také byl odkopán prostor pod podlahou kasemat až na niveletu nádvoří bastionu.

Ušetřena nebyla ani aprovizační chodba ve směru od bývalé královéhradecké brány, společně s rampou, která zajišťovala přístup na střešní val kasemat z téže strany. Suť z této přestavby byla odvážena pomocí důlních vozíků, jeden je dnes (2025) stále k vidění na nádvoří bastionu XII.

Využití Po dokončení stavby byl objekt využit pro uskladnění lafet a částí kanónů. V průběhu let přibyla kovárna, která se používala pro opravy kanónů i pro potřeby pevnosti. Později zde byla zřízena i kolářská, ševcovská a krejčovská dílna. Na přelomu 19. a 20. století fungovaly valy i jako prostor pro odstřelování expirující munice.

V této podobě fungoval bastion XII až do období první republiky. Po vytvoření nového státního zřízení sloužil objekt Československým divizním zbrojním dílnám č. 4. Zároveň na začátku první světové války, konkrétně v roce 1915, byla do objektu zavedena elektřina. Pro srovnání, okolní obce byly elektrifikovány až po druhé světové válce.

S využíváním bastionu XII v rámci zbrojních dílen byla část objektu, která byla využívána jako sklad děl a lafet, přestavěna na strojní dílny a byly zde umístěny stroje jako soustruhy, vrtačky, frézky a další zařízení na zpracování kovů za studena.

Po druhé světové válce prostory sloužily až do 90. let dvacátého století výstrojnímu skladu armády, následně byly uzavřeny a opuštěny. Současnost V roce 2019 byl objekt po revitalizaci a rekonstrukci poprvé otevřen veřejnosti jako muzeum a kovárna. O provoz a obnovu se zasluhuje umělecký kovář a podkovář Jan Šramar, ve spolupráci s městem Jaroměř a dobrovolníky z řad odborné i laické veřejnosti.náhled|Člen Skupiny přátel vojenské historie Jenisej při výrobě pažby samopalu PPŠ-41 Špagin|vlevo|247x247pixelůPořádají se zde i různé kulturní akce, například Stroje v pohybu, kdy se do kovárny sjíždí řada řemeslníků napříč obory i generacemi, jako mečíř Luděk Vobořil, nebo puškaři ze Skupiny přátel vojenské historie Jenisej. Návštěvníci si tak mohou prohlédnout objekt při plném pracovním nasazení. Zároveň se zde slavnostně zahajuje a ukončuje návštěvnická sezóna, opět s větším pracovním nasazením než v běžný návštěvní den.

Exponáty

V expozici muzea je možné vidět nejen ruční kovářské nářadí, jako různé druhy, typy a také velikosti kovadlin, kladiv či zápustek a babek, ale i značné množství historických strojů z období první světové války. Jsou zde ale k vidění i starší exponáty.

Většinu vybavení shromáždil Jan Šramar sám, něco ze zachráněných zrušených kováren, něco ze sběrných surovin, avšak je zde i pár darů, jako například excentrický lis, který muzeu daroval výrobce kovářských nástrojů Petr Němčanský.náhled|Člen Skupiny přátel vojenské historie Jenisej při práci na dánském soudruhu Damaco, připojeném na transmisi poháněnou motorem ČKD|268x268pixelůVstupní místnost funguje zároveň jako plně funkční kovářská dílna s ukázkou kovářského řemesla. Je zde i jeden z bucharů, a to pružinový buchar AJAX 2. V expozici je také unikátní ponk se svěrákem z bývalé Juty v Jaroměři, na tomto ponku jsou razítka Etrich.

Nechybí ani plně funkční srdcový měch připojený na výheň, která se společně s dalším nářadím používá při různých akcích. Zajímavý je také měch dvojčinný, který je dost malý na přesun i mimo prostor kovárny.

Největším exponátem je transmise s připojenými stroji, jako je například sloupová vrtačka Volman Čelákovice (později firma TOS n. p.), nebo dánský soustruh Damaco. Celou transmisi pohání 3 kW motor ČKD přes rozběhový reostat. V kovárně se také nachází více než 30 kovadlin a rohatin všech druhů a velikostí. Například kované kovadliny z 18. století nebo novější z 20. století s hmotností 209 kg. Zvláštní je například dělená kovadlina z továrny na výrobu součástí pro lokomotivy, k níž patří velké kleště pro manipulaci s objemným materiálem zavěšeným na jeřábu.náhled|9 cm moždíř M.1880|vlevo|207x207pixelůV návaznosti na svou dřívější funkci je zde i pár exemplářů historických děl a hmoždířů , například čtyřliberní polní dělo vzor 1863, nebo 9 cm moždíř M.1880 a také tři slavnostní církevní moždíře různých velikostí.

Část expozice je věnována zpracovávání dřeva, návštěvníci si mohou prohlédnout například nástroje a stroje používané pro zpracovávání dřeva nebo výrobu loukoťových kol.

Odkazy

Reference

Kategorie:Kovárny v Česku Kategorie:Muzea v okrese Náchod Kategorie:Technická muzea v Královéhradeckém kraji Kategorie:Muzea řemesel a lidové tvořivosti Kategorie:Vojenská muzea v Česku Kategorie:Kulturní památky v Jaroměři Kategorie:Josefov (Jaroměř)