Bombové útoky v Bagdádu (1950–1951) je označení pro sérii bombových útoků zaměřených na židovské cíle v iráckém Bagdádu. Irácký soud za útoky odsoudil dva sionistické židovské aktivisty k popravě, jeden byl odsouzen na doživotí a dalších sedmnáct osob k vysokým trestům odnětí svobody. Útok se odehrál v době, kdy nově zřízený stát Izrael volal po imigraci Židů z Blízkého východu, současně po první arabsko-izraelské válce (1948–1949) a vysídlení Palestinců probíhal židovský exodus z arabských zemí. V Iráku šlo o operaci Ezdráš a Nehemjáš, která byla zahájena v roce 1951.
Útoky vedly k řadě spekulací o motivech pachatelů. Řada iráckých Židů věřila, že útoky byly vedeny sionisty, kteří mezi nimi neměli velkou podporu. Slabá vůle iráckých Židů k emigraci do Izraele pak měla být posílena strachem kvůli útokům na židovské cíle. Tito lidé pak více inklinovali k tvrzení, že útoky provedli buď izraelští, nebo iráčtí sionisté. Později se to dávalo do kontextuální souvislosti s tzv. Lavonovo aférou z roku 1954. Podle tehdejšího britského diplomatického zastoupení v Iráku se jako nejpravděpodobnější jevila teorie, že útoky byly způsobeny iráckými sionisty, kteří chtěli upoutat pozornost Izraele k iráckým Židům. Ačkoliv se spekulovalo také o zapojení Mosadu, dobové telegramy agentů v Bagdádu s ústředím v Tel Avivu ukazovaly na fakt, že tamní agenti o plánech útoků nevěděli. V Izraeli později probíhalo interní vyšetřování Mosadu, které odmítlo zapojení. Současně historici, kteří zpochybňují vinu odsouzených sionistů, poukazují na fakt, že k lednu 1951 již opustilo Irák 23 tisíc Židů a dalších 86 tisíc se registrovalo k emigraci. Tyto teorie obviňovaly irácké křesťanské nacionalisty, a to na základě zadržení jednoho křesťanského důstojníka, který byl v roce 1950 obviněn z útoku na synagogu. Při domovní prohlídce byly nalezeny výbušniny. Argumenty proti zapojení Izraele také vyzdvihovaly fakt, že nový stát byl v této době zaneprázdněn vysokou imigrací židovského exodu z arabských zemí.
Pozadí Před založením státu Izrael žilo v Iráckém království 140 tisíc Židů, většina z nich v Bagdádu, kde tvořili šestinu tamní populace. Další početné populace byly ve městech Basra a Mosul. Iráčtí Židé byli jednou z nejstarších židovských komunit na světě. Na území dnešního Iráku žili od dob babylonského zajetí. Obavy Židů v Iráku vzrostly ve třicátých letech, kdy se k moci dostal nacionalista Rašíd Alí al-Gajlání, který na začátku čtyřicátých let sympatizoval s nacisty. Ten byl od moci odstaven v roce 1941 v důsledku anglo-irácké války. Nicméně v mocenském vakuu jeho příznivci spáchali na začátku června 1941 pogrom (Farhúd), při kterém bylo zabito 180 Židů a další tisíc byl zraněn.
Několik měsíců po vyhlášení státu Izrael v roce 1948 iráčtí nacionalisté volali po bojkotu židovských podniků a vláda propouštěla z úřadů Židy. Sionismus byl od této doby označen za trestný čin. Probíhaly také politické procesy, ve kterých byly odsouzeny do vězení stovky Židů za sionistickou a komunistickou činnost. Současně došlo v roce 1948 k zákazu emigrace z Iráku do Izraele. Iráčtí sionisté proto s izraelskými kolegy vytvořili podzemní pašovací síť, ve které zvládli převádět až tisíc lidí měsíčně. V březnu 1950 irácká vláda přijala zákon umožňující židovskou emigraci, ovšem pouze po období následujícího roku, přičemž emigranti přišli o irácké občanství a svůj majetek, který propadl státu. Následně byla zahájena operace Ezdráš a Nehemjáš.
Útoky Mezi dubnem 1950 a červnem 1951 došlo v Bagdádu k několika výbuchům:
V dubnu 1950 byla do kavárny v Bagdádu vržena bomba. Při výbuchu byli zraněni čtyři Židé. Dne 10. května 1950 byl na budovu automobilky Beit-Lawi, která byla v židovském vlastnictví, vržen granát. Dne 3. června 1950 explodoval granát v židovské čtvrti Bagdádu, bez obětí. Dne 14. ledna 1951 granát poškodil kabel vysokého napětí před synagogou Masuda Shem-Tov. Byli zabiti tři nebo čtyři Židé, včetně dvanáctiletého chlapce, a deset jich bylo zraněno. Dne 14. března 1951 explodovala bomba v Americkém kulturním centru a knihovně, která zranila některé Židy, kteří zařízení využívali. Dne 5. června 1951 explodovala bomba vedle židovského autosalonu. Nikdo nebyl zraněn. Dne 19. března 1951 byla napadena informační kancelář amerického vyslanectví. V květnu 1951 byl napaden dům židovské rodiny.
Odkazy
Reference
Kategorie:Arabsko-izraelský konflikt Kategorie:Antisemitské útoky Kategorie:Útoky na synagogy Kategorie:Teroristické bombové útoky