Pionýr byl dětský zábavný a populárně naučný časopis, který byl vydáván v letech 1953–1995 Ústředním výborem Československého svazu mládeže v Mladé frontě. V období mezi lety 1968–1970 vycházel pod názvem Větrník. Po roce 1970 se vrátil k původnímu názvu. V roce 1990 byl přejmenován na Filip: Kulturní měsíčník pro náctileté. Od roku 1993 se jmenoval Filips: Časopis o filmu, literatuře, písničkách a sportu. Vycházet přestal v roce 1995.

Časopis byl určen pro čtenáře staršího školního věku. Nahradil časopis Vpřed, pionýři. Především ve svých počátcích sloužil k popularizaci Pionýrské organizace a byl poplatný dané době. Pravidelně informoval o činnosti pionýrských oddílů. Čtenářům připomínal svátky jako výročí Říjnové revoluce nebo Svátek práce. V polovině padesátých let 20. století byl ilustrovaný, obsahující literární tvorbu, později i komiksy na rozdíl od spíše naučného týdeníku Pionýrské noviny. Od šedesátých let 20. století patřily mezi pravidelné rubriky – Návštěva, Naše pošta, Mikro atlas, Obrázky ze světa nebo Zápisník rozvědčíka. Nově se objevily fotografické reportáže. Mezi oblíbené příběhy patřily v 70. letech 20. století Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka Miloslava Švandrlíka nebo Boříkovy lapálie Vojtěcha Steklače, který se stal šéfredaktorem. V této době ilustroval časopis mimo jiné Zdeněk Burian. Během desetiletí do časopisu přispívali např. Zdeněk Adla, Ludvík Aškenázy, Vladimír Babula, Michal Černík, Václav Čtvrtek, Josef Hanzlík, Ota Hofman, Dagmar Lhotová, Stanislav Rudolf, Vojtěch Steklač, Miloslav Švandrlík, Jiří Žáček a další. Spoluprací s vydavatelstvím Panton vznikla pravidelná rubrika Haló, tady je Panton! Časopis přinášel i řadu informací pro zvídavé čtenáře v rubrice Knihovnička pionýru, v níž byli prezentováni známí spisovatelé, malíři, vědci atd., ale také zajímavosti z historie, přírody a vědy.

V osmdesátých letech 20. století vznikly nové rubriky jako Tajná schránka, kde se čtenáři mohli svěřit se svými osobními problémy nebo Písničky s autogramem o populárních zpěvácích pop music. Mezi další nové rubriky patřily Pionýrská manželství, Pionýrská klubovna a pravidelná rubrika Pavla Vrby Supraphonská škola gramodesková. Na rozdíl od jiných časopisů pro děti a mládež se zde pravidelně objevovala poezie doplněná hodnotnými fotografiemi.

V ročníku 1988–1989 vyšlo ještě pět čísel časopisu pod názvem Pionýr. Další šesté číslo již vyšlo pod názvem Filip s podtitulem Kulturní měsíčník pro mládež.

Historie Časopis začal vycházet v Československu v roce 1953. Mezi lety 1968–1970 byl přejmenován na Větrník. Na začátku přejmenovaného čísla v roce 1968 redakce napsala, že časopis je vydáván pro všechny děti ne jenom pro pionýry. Byl určen pro žáky základních škol především ve věku 11 až 15 let. Vycházel jako měsíčník. Po roce 1970 se vrátil k původnímu názvu Pionýr.

Při založení měl rozsah 24 stran. Ideologický úvodník do prvního čísla napsal náměstek ministra školství a osvěty Václav Křístek. V počátcích vydávání se tiskly převážně beletristické příspěvky, často překlady sovětské literatury nebo agitační články apod. Ale již v roce 1955 se zde objevily texty Jaroslava Foglara.

Šéfredaktorem byl Jiří Havel, který na této pozici působil až do svého odvolání v roce 1971. Časopis v polovině padesátých let 20. století byl ilustrovaný, obsahující literární tvorbu, později i komiksy na rozdíl od spíše naučného týdeníku Pionýrské noviny.

Redakci tvořili například novinář Svatopluk Hrnčíř nebo ilustrátor Karel Franta. Mezi lety 1955–1956 vznikaly první „komiksové“ příběhy, například cyklus Veselá družina (obrázky doprovázel text pod nimi). K dalším patřil seriál Dva cestovatelé nebo Tajemství přístavu (1958).

Šedesátá léta 20. století Od šedesátých let 20. století patřily mezi pravidelné rubriky – Návštěva, Naše pošta, Mikro atlas, Obrázky ze světa nebo Zápisník rozvědčíka. Nově se objevily fotografické reportáže, jako byl příspěvek Velryba na obzoru, věnující se činnosti 5. oddílu vodních skautů, který v letech 1963–1964 fungoval pod názvem vodácký turistický oddíl TJ Slovan Praha. Například ve 13. ročníku (1965–1966) vycházela v každém čísle dvojstrana s částí plakátu Vinnetoua. Každý, kdo si koupil všech 12 čísel, si mohl slepit černobílý plakát. Nepravidelně se v časopise objevovala dvoustrana Klub neznámých her. Spisovatel Miloš Zapletal přinášel návody na různé deskové hry a pohybové hříčky. V témže ročníku vycházel kreslený seriál Flodur Nairolf Svatopluka Hrnčíře na který navazovala zeměpisná soutěž. Čtenáři mohli následně řešit různé zeměpisné hádanky na území republiky.

Časopis tiskl komiksy, dobrodružnou literaturou, soutěže, ale také informace z oblasti literatury, kultury, sportu, atd. Vycházel podle školního roku, například 1. číslo vyšlo v září 1966 a 12. číslo v srpnu 1967. Rozsah byl 40 stran. Na poslední straně vycházel komiks, například v letech 1966–1967 to byla Honba za motorkou od Miroslava Švandrlíka. V polovině šedesátých let 20. století byl zástupcem šéfredaktora Svatopluk Hrnčíř a grafikem Karel Franta. Vznikla rubrika představující známé zpěváky, herce, sportovce a rubrika pro dotazy a tvorbu čtenářů. V 60. letech 20. století byly publikovány například i ukázky z knihy Kletba knihy od G. K. Chestertona nebo povídka Jacka Londona Mamut Toma Stevense. V této době vznikla rubrika Slavné výroky, která obsahovala citáty klasiků, doplněné jejich medailony.

Sedmdesátá léta 20. století Na počátku sedmdesátých let dvacátého století byly oblíbené Neuvěřitelné příhody žáků Kopyta a Mňouka Miroslava Švandrlíka nebo dobrodružné příběhy Edgara Rice Burroughse o Tarzanovi. Fantasy seriál Gorgony zasadili Milík Tichý s Milošem Novákem do roku 4321 a zároveň čerpali z řeckých bájí a pověstí. Budoucnost s minulostí se spojila pomocí televizní obrazovky, na které se „promítal“ historický příběh o Perseovi. Seriál zpracovával zajímavý námět, ale výsledný efekt byl zhoršen nepřehlednou kresbou a špatnou kvalitou tisku. V této době přispíval svými ilustracemi do časopisu Zdeněk Burian. Mezi lety 1973–1975 vycházel na zadní straně obálky seriál Miloslava Švandrlíka a Jiřího Wintera Neprakty Buf a Lola. Hlavními hrdiny byli mluvící jezevčík a papoušek. V druhé polovině sedmdesátých let 20. století vycházel seriál Boříkovy lapálie, který byl později vydán knižně, autorů Vojtěcha Steklače a Adolfa Borna. Spoluprací s vydavatelstvím Panton vznikla pravidelná rubrika Haló, tady je Panton!

Časopis přinášel i řadu informací pro zvídavé čtenáře. Byla založena rubrika Knihovnička pionýru, v níž byli prezentováni známí spisovatelé, malíři, vědci atd., ale také zajímavosti z historie, přírody a vědy. V tomto období začal časopis informovat pomocí „fotokomiksu” o nových filmech a seriálech nebo aktuálních knihách.

Osmdesátá léta 20. století Na počátku 80. let 20. století publikoval časopis například úryvky z knihy Červená kůlna od Oty Hofmana nebo ukázky z her Williama Shakespeara. Redakce zveřejňovala i celostránkovou poezii ( Konstantina Biebla, Josefa Kainara, Stanislava Kostky Neumanna, Vítězslava Nezvala, Jaroslava Seiferta, Paula Flemminga…). Vznikly nové rubriky jako Tajná schránka, kde se čtenáři mohli svěřit se svými osobními problémy nebo Písničky s autogramem o populárních zpěvácích pop music. Populární se stal cyklus povídek Svatopluka Hrnčíře Detektivní kancelář Josefa Dvořáka.

Koncem desetiletí se objevily nové rubriky Pionýrská manželství, Pionýrská klubovna a pravidelná rubrika Pavla Vrby Supraphonská škola gramodesková. Komiks zůstal v časopise i nadále, i když kvality obdoví mezi lety 1967–1972 nedosahoval. Na rozdíl od jiných časopisů pro děti a mládež se v časopise pravidelně objevovala poezie doplněná hodnotnými fotografiemi.

Maxipionýr bylo zvláštní číslo časopisu vydané k výročí 35. výročí založení časopisu (1953) a 40. výročí založení pio­nýrské organizace. Jeho rozsah byl 132 stran. Na titulní straně zastupoval hvězdy showbyznysu Michael Jackson. Z obsahu lze jmenovat komiksovou adaptaci románu Pes Baskervilský, Svatopluka Hrnčíře a Adolfa Borna. Dále byl například vybrán redakcí komiks z let 1967–1988 Neuvěřitelné příhody žáků 7.B Kopyta a Mňouka.

1988–1989 V tomto ročníku vyšlo 5. číslo časopisu pod názvem Pionýr. Další šesté číslo již vyšlo pod názvem Filip s podtitulem Kulturní měsíčník pro mládež. Obsah časopisu zůstal stejný. Začal vycházet komiks Káji Saudka Šarlatáni. Reportáže z expedice Tatra kolem světa psal její účastník cestovatel Petr Bárta. Například rubriku K tabuli půjde vyplnili Kája Saudek, Jan Neruda, Jaroslav Pacovský a Anna Hostomská. Poslední číslo vyšlo na počátku roku 1990.

Rubriky časopisu Pionýr Bystřílna – hádanky, kvízy a logické úkoly pro čtenáře Čtenáři čtenářům – čtenáři posílali své básně, povídky nebo kresby Dějepis za školou Detektivní kancelář Josefa Dvořáka – rubrika detektivních příběhů či záhad Dobrodružné a sci-fi povídky – časopis publikoval jak prózy na pokračování, tak i samostatné povídky s tématem dobrodružství a sci-fi Foto‑komiks / filmové seriály – komentované fotografie z filmů, seriálů, fotopříběhy Fůra vtipů – část věnovaná humoru Kdo to byl – rubrika o významných světových osobnostech Literární kompas – literární sekce s povídkami, seriály a texty pro mladé čtenáře domácích i zahraničních autorů Pionýrská klubovna – návody a nápady pro činnost pionýrských oddílů a možnosti různých aktivit v těchto oddílech Písničky s autogramem – rubrika věnovaná populární hudbě a profilům interpretů, jejich písním a autogramům Poezie / Básně – verše, básničky Reportáže / cestopisy – články o historii, cestování a poznávání světa Salón kresleného humoru – kreslené vtipy a komiksové kousky Slavné výroky – citáty významných lidí doplněné krátkými medailonky Stránka „Jeden myslel, až vymyslel“ – o významných vynálezcích a osobnostech, které přispěly světu Tajná schránka – listárna Velká tajemství minulosti – články o záhadách, historických tajemstvích

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Archiv čísel Pionýra Staré dětské časopisy –Pionýr archivní ročníky

Kategorie:Časopisy v češtině Kategorie:Československé časopisy Kategorie:České časopisy pro děti Kategorie:Pionýrské hnutí Kategorie:Zaniklé české časopisy