Portugalská armáda () byla jedna z francouzských armád prvního císařství, která se jako součást tzv. Španělské armády () účastnila Poloostrovní války (1807–1813) s primárním cílem dobýt a okupovat Portugalsko.
Vznik a účel
Označení Portugalská armáda se v průběhu Poloostrovní války používalo pro několik různých formací:
1. původní Armée de Portugal (1807–1808): vznikla z 1. pozorovacího sboru Girondy (1er corps d’observation de la Gironde). Dne 23. prosince 1807 byl tento sbor pod velením generála Junota přejmenován na Portugalskou armádu. Tato formace provedla první invazi do Portugalska, dobyla Lisabon, ale po porážce u Vimeira v srpnu 1808 a kapitulaci u Sintry bylo jejím vojákům umožněno evakuovat se po moři zpět do Francie.
2. Armée de Portugal (1809): v roce 1809 toto označení krátce nesl 6. sbor maršála Neye. Ten posléze předal velení sboru generálu Marchandovi a král Josef I. nakonec pověřil velením Portugalské armády generála Kellermanna.REISS (2009). S. 479.
3. Armée de Portugal (1810–1813): hlavní formace vznikla 17. dubna 1810, kdy byly všechny síly určené k třetí invazi do Portugalska (včetně 2., 6. a 8. sboru) sjednoceny pod velením maršála Massény. Massénu po bitvě u Fuentes de Oñoro nahradil 11. května 1811 maršál Marmont. Armáda se po neúspěchu a ústupu od Torres Vedras v roce 1811 vrátila do západního Španělska, kde nadále operovala už jen v oblasti Kastilie a Leónu a Extremadury. Marmont byl u Arapiles v červenci 1812 zraněn a velení předal generálu Clauzelovi, po němž nastoupil generál Souham a poté generál Reille. Ten vedl Portugalskou armádu při jejích operacích na západě Španělska až do jejího rozpuštění po bitvě u Vitorie v červenci 1813.
Velení Vedení Portugalské armády se v průběhu let výrazně měnilo:
divizní generál Andoche Junot (prosinec 1807 – srpen 1808) – první invaze a porážka u Vimeira, jeho náčelníkem štábu byl Paul Thiébault maršál Nicolas Jean de Dieu Soult (březen–květen 1809) – druhá invaze (de facto jen 2. sbor, jeho cílem však bylo Portugalsko) maršál André Masséna (duben 1810 – květen 1811) – velení třetí invaze do Portugalska a následný ústup maršál Auguste Marmont (květen 1811 – červenec 1812) – převzal armádu po Massénově odvolání, poražen a zraněn v bitvě u Arapiles divizní generál Bertrand Clauzel (červenec–říjen 1812) – dočasné velení po Marmontově zranění divizní generál Honoré-Charles Reille (1813) – poslední velitel formace
Složení
V závislosti na fázi války se rovněž značně měnilo složení armády:
1807–1808 (Junot): První invazní síly se skládaly převážně z nezkušených vojáků odvedených v letech 1806 a 1807. Jejich válečná nezkušenost byla při tažení na Madrid příčinou značných ztrát. 1809 (Soult): Během druhé invaze do Portugalska se armáda skládala fakticky jen ze 2. sboru, jemuž velel maršál Soult. 1810 (Masséna): Před třetí invazí do Portugalska tvořily armádu jednotky o síle přibližně 59 tisíc mužů, včetně 2. sboru (generál Reynier), 6. sboru (maršál Ney) a 8. sboru (generál Junot), doplněné jezdeckou zálohou.HULOT (2005). S. 341. Jiří Kovařík uvádí k 15. říjnu 1810 až 65 tisíc mužů: Reynierův 2. sbor složený z Merleho a Heudeletovy pěší divize s jezdeckou brigádou Pierra Soulta disponoval 10 261 muži, Neyův 4. sbor složený z Marchandovy, Mermetovy a Loisonovy pěší divize a Lamotteho jezdecké brigády měl 15 794 mužů, Junotův 8. sbor složený z Clauselovy a Solignacovy pěší divize a Sainte-Croixovy jezdecké divize celkem 9 794 mužů a Montbrunovo záložní jezdectvo o třech brigádách 3 500 mužů. V roce 1811 se k armádě připojil i 9. sbor generála Droueta d'Erlona o dvou divizích a jezdecké brigádě. 1812 (Marmont): Před bitvou u Arapiles armáda čítala zhruba 43 000 pěšáků, 3 500 jezdců a měla k dispozici 78 děl. K 15. říjnu 1812 Marmontova Portugalská armáda sestávala z 8 pěších divizí (Foy; Clausel; Taupin, později Ferey; Sarrut; Maucune; Pinoteau, později Brenier; Bonté, později Thomières; Clausel, později Bonnet), lehké jezdecké divize (Curto) a dragounské jezdecké divize (Boyer), celkem asi 45 300 mužů.KOVAŘÍK (2010). S. 581.
Armáda operovala primárně v severním a západním Španělsku a byla pověřena obléháním klíčových pevností jako Ciudad Rodrigo nebo Almeida. Jejím největším neúspěchem byla neschopnost prorazit obranné linie Torres Vedras u Lisabonu v letech 1810–1811, což vedlo k ústupu a odvolání maršála Massény.
Reference
Kategorie:Vojenské jednotky francouzských revolučních válek Kategorie:Vojenské jednotky založené roku 1807 Kategorie:Vojenské jednotky zaniklé roku 1813