náhled|upright=1.3|Počet vyhledávání termínu „AI“ (zkratka pro umělou inteligenci) na Googlu se v polovině roku 2023 zvýšil AI bublina je teoretická burzovní bublina, která roste v souvislosti se současným rozmachem umělé inteligence (AI), obdobím rychlého rozvoje umělé inteligence, které má dopad na širší ekonomiku. Spekulace o bublině vycházejí převážně z obav, že přední firmy zabývající se technologií umělé inteligence se podílejí na kruhovém toku investic, které uměle nafukují hodnotu jejich akcií.
Pozadí bubliny Rozmach umělé inteligence je období rychlého růstu v oblasti umělé inteligence (AI). Současný zvýšení zájem je pokračujícím obdobím, které původně začalo v letech 2010 až 2016, ale v roce 2020 došlo k jeho zrychlení. Mezi příklady patří generativní technologie AI, jako jsou velké jazykové modely a generátory obrazů AI od společností jako OpenAI, stejně jako vědecké pokroky, jako je předpovídání skládání proteinů vedené společností Google DeepMind. Toto období se někdy označuje jako jaro umělé inteligence, aby se odlišilo od předchozích zim umělé inteligence. V roce 2025 byla ChatGPT pátou nejnavštěvovanější webovou stránkou na světě za Google, YouTube, Facebook a Instagram.
Statistika za bublinou náhled|upright=1.3|CAPE poměr porovnává aktuální ceny akcií s průměrnými zisky očištěnými o inflaci za posledních deset let. Aktuální hodnota (listopad 2025) se blíží 40, což je pod historickým maximem z dob internetové bubliny (44). Na konci ledna 2025 vyvolalo nečekaně úspěšné spuštění čínského chatbota DeepSeek obavy z možné bubliny v oblasti umělé inteligence. Ceny akcií mnoha společností zabývajících se umělou inteligencí klesly, například akcie společnosti Nvidia za jeden den ztratily 17 % své hodnoty. Následující den se cena akcií společnosti Nvidia zotavila o 8,8 %. V srpnu 2025 zpráva Massachusettského technologického institutu uvedla, že „navzdory investicím podniků do generativní umělé inteligence ve výši 30–40 miliard dolarů (...) 95 % organizací dosahuje nulové návratnosti“. Výdaje amerických megaspolečností by měly v letech 2026 až 2029 dosáhnout 1,1 bilionu dolarů a celkové výdaje na umělou inteligenci by měly překročit 1,6 bilionu dolarů.
Vzhledem k rostoucí poptávce po počítačových čipech pro podporu technologií umělé inteligence se společnost Nvidia stala nejcennější společností na světě a v červenci jako první dosáhla tržní hodnoty 4 biliony dolarů. Tento údaj se od roku 2023, kdy překročil 1 bilion dolarů, čtyřnásobně zvýšil. Hodnota společnosti tvořila přibližně 7,3 % indexu S&P 500, který dosáhl historického maxima. V říjnu 2025 hodnota společnosti překročila 5 bilionů dolarů a podle údajů Světové banky tak převýšila HDP všech zemí s výjimkou USA a Číny. V roce 2025 tvořily podniky související s umělou inteligencí přibližně 80 % zisků na americkém akciovém trhu. Někteří skeptici varovali, že rychlý vzestup technologických firem zabývajících se umělou inteligencí může být výsledkem nadměrného finančního inženýrství.
Společnost Microsoft oznámila, že v období tří měsíců do konce září 2025 vynaložila na infrastrukturu umělé inteligence téměř 35 miliard dolarů. V říjnu se stala druhou nejcennější společností na světě, a to především díky svému 27% podílu ve společnosti OpenAI. Přestože společnost zaznamenala nárůst tržeb o 18 % a čistého zisku o 12 %, hodnota akcií po uzavření burzy klesla o 4 % v důsledku obav investorů z možných nákladů na udržení boomu umělé inteligence.
Na konci roku 2025 bylo 30 % amerického indexu S&P 500 a 20 % indexu MSCI World tvořeno pouze pěti největšími společnostmi, což byla největší koncentrace za posledních padesát let, a hodnota akcií byla údajně nejvyšší od dob internetové bubliny. Odborníci varovali, že společnosti zabývající se umělou inteligencí jsou extrémně nadhodnocené, přičemž index S&P 500 se obchoduje za 23násobek budoucích zisků a index FTSE za 14násobek, což ukazuje, jak drahý se americký trh stal. Poměr ceny k zisku podle indexu Case–Shiller pro americký trh také poprvé od krachu dotcomů překročil hodnotu 40.
Spekulace Sam Altman, generální ředitel OpenAI a tvůrce ChatGPT, v roce 2025 prohlásil, že podle jeho názoru právě probíhá AI bublina. Na začátku roku 2025 Ray Dalio, spoluzaměstnanec společnosti Bridgewater Associates, uvedl, že současná úroveň investic do umělé inteligence je „velmi podobná“ internetové bublině. Šéf Googlu Sundar Pichai varoval před velkými energetickými nároky umělé inteligence. Pichai uvedl, že Google by přežil prasknutí bubliny. Softwarový vývojář Stephan Eberle popsal situaci v AI odvětví slovy: „Když sleduji chování průmyslu v oblasti umělé inteligence, nemůžu se zbavit pocitu, že všichni stavíme bambusová letadla a očekáváme, že budou létat.“ Novináři spekulovali o vzniku oligopolu a možnosti propouštění zaměstnanců u firem nazvaných Mag7 (Apple, Amazon, Alphabet, Nvidia, Tesla, Meta a Microsoft). Americká novinářka Gillian Tett přirovnala situaci s kruhovým financování AI firem k provázání pojišťoven a bank před americkou hypoteční krizí.
V září 2025 australský finanční magazín Australian Financial Review uvedl, že „pokud se skutečně nacházíme v další bublině na akciovém trhu, je to jistě nejvíce očekávaný příklad v historii.“ V říjnu téhož roku Jamie Dimon, šéf největší americké banky JP Morgan, prohlásil, že podle něj „umělá inteligence je realitou“, ale že část peněz investovaných v současnosti bude promarněna podle něj. Dále uvedl, že v následujících dvou letech je vyšší pravděpodobnost významného poklesu akcií, než jakou odráží trh.
Dimon varoval, že propad akcií způsobený umělou inteligencí by mohl vést ke ztrátě velkého množství investovaných peněz, i když uznal, že umělá inteligence „se vyplatí (…) stejně jako se vyplatila auta a televize, ale většině lidí, kteří se do nich zapojili, se nedařilo“. Dále však k umělé inteligenci uvedl, že „většina lidí by měla mít na paměti vyšší míru nejistoty“.
Kruhové financování AI firem náhled|upright=1.3|Někteří spekulanti zpochybnili investiční strukturu odvětví umělé inteligence z důvodu problémů s rentabilitou a cash flow u velkých společností zabývajících se umělou inteligencí Byly vyjádřeny obavy, že přední firmy zabývající se technologií umělé inteligence využívají kruhové financování a investice k umělému zvyšování své hodnoty. V září společnost Nvidia investovala 100 miliard dolarů do OpenAI, čímž rozšířila svůj stávající podíl v této společnosti. Tato dohoda byla uzavřena v očekávání, že OpenAI bude provozovat další datová centra s využitím čipů, které nakupovala od společnosti Nvidia, čímž vznikl kruhový tok peněz.
V říjnu společnost OpenAI zakoupila elektroniku v hodnotě miliard dolarů od společnosti AMD, konkurenta společnosti Nvidia, aby zajistila vývoj umělé inteligence v rámci dohody, díky níž se stala jedním z největších akcionářů společnosti. Velký podíl v OpenAI držela také společnost Microsoft a počítačová společnost Oracle Corporation rovněž uzavřela dohodu v hodnotě 300 miliard dolarů s touto společností .
Vyjádření Bank of England Bank of England varovala před rostoucími riziky globální korekce trhu v důsledku možného nadhodnocení předních technologických firem zabývajících se umělou inteligencí na akciovém trhu, jako je OpenAI, jejíž hodnota se více než ztrojnásobila z 157 miliard dolarů v říjnu 2024 na 500 miliard dolarů v následujícím roce. Taková nacenění by podle nich mohla být dále narušená, pokud by požadavky na infrastrukturu pro udržení této technologie byly příliš vysoké na to, aby mohly být splněny. Dodali, že investoři nebyli řádně varováni před riziky krachu akciového trhu v případě, že by AI nesplnila očekávání trhu.
V prosinci 2025 varovala banka před hlubšími vazbami mezi firmami zabývajícími se umělou inteligencí a úvěrovými trhy, a rostoucími propojeními mezi těmito firmami, což by mohlo zvýšit rizika finanční stability v případě, že dojde k poklesu cen aktiv a ztrátám na půjčkách.
Mezinárodní měnový fond (MMF) souhlasil s tvrzeními banky a podpořil je. Kristalina Georgieva, bulharská ekonomka a dvanáctá výkonná ředitelka MMF, také přirovnala současnou situaci k internetové bublině z roku 2001 a zdůraznila, že korekce trhu by mohla zpomalit globální růst a oslabit ekonomiky rozvojových zemí.
AI firmy uměle navyšují cenu pamětí V prosinci 2025 došlo ke globálnímu nedostaku paměťových čipů. Firmy (Microsoft, Google a ByteDance), které vyvíjely AI nástroje, se snažily předzásobit samy sebe dostatkem čipů kvůli jejich vzrůstající ceně. Od únoru 2025 došlo ke zvýšení ceny na dvojnásobek téměř u všech typů pamětí. Dodavatelé pamětí (Samsung, SK Hynix a Micron) nevytvořili dostatek čipů pro pokračování „AI závodu“ v prosinci 2025, což znamenalo zpoždění při výstavbě datových center. Producenti čipů se rozhodli omezit výrobů čipů pro standardní eletroniku, aby mohli uspokojit poptávku AI firem. Na změnu v typech vyráběných pamětí reagovali koncoví prodejci spotřební eletroniky tím, že zvýšené náklady pamětí promítnou do koncové ceny v prosinci 2025.
AI firmy používají nedostatek pamětí na trhu jako nástroj k udržení AI bubliny podle českých novinářů. Společnost OpenAI se dohodla s prvními dvěma výše zmíněnými výrobci na navýšení dodávek DRAM čipů na 40–55 % jejich předpokládané produkce pro rok 2029. V říjnu 2025 objížděli zaměstnanci OpenAI americké kamenné prodejny elektroniky a vykupovali zásoby DDR5 pamětí. Podle Součka se připravovali na umělé navyšení ceny pamětí a chtěli později prodávat jako překupníci.
Kritika bubliny Hlavní akciový stratég Goldman Sachs se domnívá, že rychlý růst valuací akcií je pravděpodobně oprávněný silným a trvalým růstem zisků. Goldman také poznamenal, že ocenění velkých amerických růstových akcií, které od října 2022 vedly trh nahoru v rámci býčího trhu, jsou skromné ve srovnání s dot-com bublinou.
Morgan Stanley poukázal na to, že medián cash flow 500 nejvýznamnějších společností v USA je přibližně trojnásobný oproti roku 1999 a že maržové profily firem jsou nyní mnohem robustnější.
Současný předseda Federálního rezervního systému USA Jerome Powell uvedl, že umělá inteligence se liší od jiných technologických bublin, jako byla například internetová bublina, v tom, že společnosti, které za ní stojí, generují velké příjmy a že investice do datových center umělé inteligence přinášejí velký ekonomický růst.
Podle ekonomické novinářky New York Times, která se vyjádřila v srpnu 2025, má AI navzdory své současné nerentabilitě má „prozatím“ pozitivní dopad na reálnou ekonomickou aktivitu, a to díky výstavbě datových center a zvýšené spotřebě energie, což jsou dva sektory ekonomiky, do nichž se chce zapojit mnoho aktérů, kteří očekávají vysokou ziskovost a dlouhodobý růst. Washington Post, který zdůrazňuje rekordní částky investic oznámené technologickými giganty, se drží stejné linie a poukazuje na podporu amerického zaměstnanosti díky tomuto odvětví, riziko zklamání a oznámení, která nebyla vždy následována konkrétními kroky.
Pohled kritického marxismu na bublinu Někteří analytici interpretují bublinu v oblasti umělé inteligence z pohledu marxistické teorie krize, která spojuje finanční spekulace s širšími strukturálními tlaky v rámci kapitalismu. V návaznosti na argument Karla Marxe, že k obdobím nadměrné akumulace dochází, když přebytečný kapitál již nelze ziskově reinvestovat do výroby zboží, komentátoři naznačují, že nadbytečná likvidita stále více proudí do akcií souvisejících s umělou inteligencí, protože produktivní odbytiště v širší ekonomice se zmenšila.