Kollárovo náměstí je jedním z náměstí v Olomouci. Leží na západním okraji historického centra města. Nachází se těsně za hranicemi olomoucké pevnosti.
Historie Dnešní Kollárovo náměstí vzniklo v souvislosti s rozsáhlým bouráním olomoucké pevnosti, která byla zahájena roku 1876. V letech 1884–1885 si nechalo město zpracovat první regulační plán, jenž byl roku 1894 zásadně přepracován urbanistou Camillem Sittem. Ten náměstí navrhl jako uzavřený prostor, kde se inspiroval formou některých italských veřejných náměstí. Výsledná realizace představovala kompromis mezi Sittem prosazovanou uzavřeností a řešením městského stavebního úřadu, který prostranství otevřel směrem k Janskému stromořadí (dnešním Čechovým sadům). Nové náměstí bylo pojmenováno podle významného architekta Václava Rendera, autora sloupu Nejsvětější Trojice.
Renderovo jméno neslo náměstí až do roku 1919. Po vzniku Československa bylo přejmenováno na Kollárovo náměstí, podle básníka Jána Kollára. Tento název přetrval s výjimkou let 1939–45, kdy se nakrátko vrátil původní název.
V roce 2017 byla zpracována územní studie, kterou schválili městští radní. Součástí změn byla revitalizace zeleně, komunikací a parkovacích míst, kterých mělo mírně ubýt. Měl vzniknout chodník, který rozdělí prostor náměstí na trvalkové záhony a stromovou alej. Počítalo se s instalací nové 9,5 metru vysoké plastiky od sochaře Ivana Theimera, která by jakožto odkaz ke sloupu Nejsvětější Trojice připomínala osobu Václava Rendera.
Popis Kollárovo náměstí se nachází v centru města Olomouce v místní části Olomouc-město. Má obdélníkový tvar a ohraničují jej ulice tř. Svobody a tř. Spojenců. Náměstí lemují honosné měšťanské domy a paláce. Jedná se o budovy z konce 19. století a začátku 20. století v duchu neobaroka, secese a neoklasicismu, včetně nájemních domů významných místních stavitelů, veřejných budov a škol. Jde například o budovu Obchodní akademie (tř. Spojenců 11) či dům Obchodní a živnostenské komory (Kollárovo nám. 7).
V těsné blízkosti náměstí se nachází Náměstí Národních hrdinů s významným přestupním uzlem olomoucké MHD. Ulice po obvodu náměstí jsou jednosměrné a hojně využívané pro parkování. Severní část samotného náměstí slouží jako parkoviště. Centrální část náměstí je zatravněná, stojí zde dvouřadá lipová alej. Park je po obvodu lemován chodníky.
V severní části náměstí stojí kašna, na které spolupracoval sochař Ivan Theimer s Tomášem Černouškem. Sochař kašnu navrhl ještě před svou emigrací do Francie. Kašna byla vybudována v letech 1968–69. Tvoří ji tři pískovcové sochy. Dílo vzniklo před bývalou budovou generálního ředitelství společnosti Sigma Lutín, která se věnovala zavlažovací technice. Kašna zároveň stojí jen pár metrů od Theimerova rodného domu. V roce 2008 se na kašně porouchala vodoinstalace a začala z ní unikat voda. Kašna je ve vlastnictví města a je mimo provoz. Od roku 2015 již pro havarijní stav nebyla spuštěna. V roce 2016 se uvažovalo o přesunutí kašny do Čechových sadů, přičemž by se její funkce kašny již nezachovala. Počítalo se s celkovou rekonstrukcí náměstí za 37 milionů korun, v rámci které by byla kašna odvezena a nahrazena novým Theimerovým dílem. Byla vypracována územní studie, ovšem plán nebyl realizován.
Galerie
Odkazy Reference
Související články Seznam náměstí v Olomouci Seznam kulturních památek v Olomouci – Olomouc-město
Externí odkazy
Kategorie:Náměstí v Olomouci