Anna Lætitia Barbauldová, nepřechýleně Barbauld, rozená Aikinová, nepřechýleně Aikin, (20. června 1743 Kibworth Harcourt, Leicestershire – 9. března 1825 Stoke Newington, Hackney, Londýn) byla anglická preromantická básnířka, esejistka, literární kritička, redaktorka a autorka dětské literatury. Její prozaické dílo propagovalo hodnoty osvícenství, zatímco její poezie významně přispěla k rozvoji britského romantismu.Ottův slovník naučný. 3. díl. Praha a Polička. Argo a Paseka 1996. S.290.MURRAY, Christopher John a kol. Encyclopedia of the Romantic Era 1760-1850. Taylor & Francis, Abingdon-on-Thames 2004. S. 54-55.
Život a dílo Narodila se do rodiny nonkonformního presbyteriánského pastora a učitele Johna Aikina a vzdělání získala v chlapecké škole svého otce. Měla možnost naučit se nejen latinu a řečtinu, ale i francouzštinu, italštinu a mnoho dalších předmětů, které byly v té době pro ženy obecně považovány za zbytečné. Odloučený život na venkově a náboženský vliv na faře v ní záhy probudily náklonnost k poezii. Roku 1758 se s rodinou přestěhovala do Warringtonu, kde se její otec stal učitelem na Warrington Academy, která byla považována za jednu z nejvýznamnějších nonkonformních akademií v zemi (nonkonformismus je označení pro protestantské církve ve Velké Británii, které se odštěpily od státní anglikánské církve).Anna Lætitia Barbauld. Poetry Foundation. Dostupné online thumb|left|John Aikin, bratr Během svého života ve Warringtonu psala Anna básně, které kolovaly mezi učiteli i žáky a sklízely všeobecný obdiv. S podporou svého bratra Johna Aikina, který v té době již zahájil lékařskou praxi, vydala roku 1773 sbírku básní Poems, která se během téhož roku dočkala čtyř vydání a zajistila jí pozornost literární veřejnosti. Povzbuzena tímto výsledkem vydala v tom samém roce se svým bratrem knihu esejů Miscellaneous Pieces in Prose (Různé prozaické stati), které se stala rovněž oblíbenou. thumb|left|Anna Lætitia Barbauldová na portrétu Johna Chapmana z roku 1798 Roku 1774 se provdala za potomka francouzských hugenotských uprchlíků Rochemonta Barbaulda, kazatele v Palgrave v Suffolku. Chlapecká škola, kterou zde novomanželé založili, se brzy stala proslulou. Protože neměli vlastní děti, tak v roce 1777 adoptovali třetího syna Annina bratra, narozeného v roce 1775, aby ho vychovávali jako svého vlastního. V tomto období ve své literární činnosti Anna hojně čerpala ze svých zkušeností s dětmi a napsala Devotional Pieces (1775, Zbožné skladby), Lessons for Children (1778-1779, Lekce pro děti) a Hymns in Prose for Children (1781, Hymny v próze pro děti), přičemž dvě posledně jmenovaná díla byla v Anglii mnohokráte otištěna a také přeložena do několika jazyků.Anna Lætitia Aikin Barbauld. A Celebration of Women Writers. Dostupné online
Školu vedla se svým manželem do roku 1785, kdy společně odjeli z Anglie na kontinent, neboť zdraví jejího manžela bylo vážně podlomené. Po jejich návratu asi o dva roky později byl pan Barbauld jmenován do kostela na Hampsteadu. V té době se Anna zaměřovala především na politické a sociální otázky. Silně podporovala zrušení otroctví, o čemž svědčí její Epistle To William Wilberforce, Esq. on the Rejection of the Bill for Abolishing the Slave Trade (Epištola Williamu Wilberforceovi, Esq., o odmítnutí návrhu zákona o zrušení obchodu s otroky) z roku 1791. Roku 1793 vydala anonymně jako reakci na anglické vyhlášení války Francouzské republice knihu Sins of Government, Sins of the Nation (Hříchy vlády, hříchy národa). V letech 1792-94 přispívala Anna do bratrových Evenings at Home (Večery doma), což byly příběhy a povídky pro poučení a zábavu mladých lidí. V roce 1802 se manželé přestěhovali do Stoke Newingtonu. Rochemont Barbauld duševně onemocněl a stal se stále násilnějším. V lednu 1808 Annu napadl a byl umístěn do péče v Londýně. V listopadu tohoto roku uprchl ošetřovateli, kterému byl svěřen, a utopil se v řece New River. thumb|Eighteen Hundred and Eleven, první vydání z roku 1812 Ke konci svého života se Anna zabývala redakční prací a připravila k vydání několik významných děl včetně úvodních esejů, například roku 1804 korespondenci Samuela Richardsona nebo roku 1805 básnická díla Marka Akensidea. Její padesátisvazková antologie z roku 1810 The British novelists; with an essay, and prefaces, biographical and critical (Britští romanopisci s esejí, předmluvami a biografickými a kritickými poznámkami) představuje první kánon britských románů v historii anglické literatury.
Jejím posledním vydaným dílem byla báseň Eighteen Hundred and Eleven (1812, Osmnáct set jedenáct), ve které básnířka kritizovala pokračující válku mezi Británií a Francií a prorokovala, že Británie, stejně jako jiné velké mocnosti minulosti i budoucnosti, nakonec upadne. Báseň vyvolala rozsáhlou a často i jedovatou kritiku. Autorka pokračovala i nadále v psaní, ale nepokoušela se vydat další části svého díla. thumb|Hrob Anny Lætitie Barbaudové Zemřela v roce 1825 s pověstí renomované spisovatelky a byla pohřbena v rodinné hrobce v kostele sv. Marie ve Stoke Newingtonu. Po její smrti v roce 1825 vydala její neteř Lucy Aikinová dvě sbírky jejích děl: dvoudílné The Works of Anna Lætitia Barbauld, with a Memoir by Lucy Aikin (1825, Díla Anny Lætitie Barbauldové s pamětmi od Lucy Aikinové) a A Legacy for Young Ladies (1826, Odkaz pro mladé dámy).
Tvorba Anny Lætitie Barbaudové zahrnuje široké spektrum, od poezie, až po eseje, literární recenze, vzdělávací texty a politické práce. Její básnická díla se vyznačují formální elegancí, vtipnými postřehy a silnými morálními podtóny. Často se zabývala tématy přírody, vzdělávání, sociální spravedlnosti a měnící se role žen ve společnosti. Jsou pozoruhodná svou jednoduchostí citu a eufonií a vyjadřují širokou škálu emocí, od bezstarostné hravosti přes radostnou zbožnost až po ponuřejší a zamyšlenější tón. Patřila rovněž k druhé generaci Spolku modrých punčoch, ale za práva žen, například na vzdělání, nijak aktivně nevystupovala. Dnes je autorka připomínána především jako průkopnická postava literatury pro děti.Anna Laetitia Aikin Barbauld. All Poetry. Dostupné onlineBarbauld, Anna Laetitia. In Biographical Sketches of Principal Bluestocking Women Huntington Library Quarterly Vol. 65, No. 1/2. University of Pennsylvania Press. S. 25. Dostupné online
Výběrová bibliofrafie Corsica (1768, Korsika), báseň oslavuje vůdce boje za korsickou nezávislost Pascala Paoliho. Tím, že jej zobrazuje jako osamělého hrdinu na pozadí nehostinných hor, předjímá romantismus. Báseň vznikla za pobytu básnířky ve Warringtonu a šířila se v rukopisné podobě. Později byla zařazena do básnické sbírky Poems. Poems (1773, Básně), velice úpsěšná básnická sbírka obsahující básně často velmi osobní. Odhalují náklonnost autorky k přátelům a rodině a ukazují také její náboženské a politické přesvědčení. Miscellaneous Pieces in Prose (1773, Různé prozaické stati), sbírka esejů napsaná společně s autorčiným bratrem Johnem Aikinem. Eseje se vyznačují pronikavými komentáři a zabývají se různými tématy jako je komedie, filozofie, potěšení z hrůzy a příroda a reflektují jak lidské emoce, tak společenskou situaci.Miscellaneous Pieces, in Prose by John Aikin and Mrs. Barbauld. Project Gutenberg. Dostupné online Devotional Pieces (1775, Zbožné skladby), sbírka sestavená z biblických knih Žalmů a Knihy Jóbovy s předmluvou o modlitebním vkusu, sektách a institucích.DUQUETTE, Natasha. Barbauld, Anna. In Handbook of Women Biblical Interpreters: A Historical and Biographical Guide. Grand Rapids, Michigan. Baker Academic 2012. S.53-57. Dostupné online thumb|Lessons for Children, vydání prvního dílu z roku 1801 Lessons for Children (1778-1779, Lekce pro děti), soubor čtyř věkově přizpůsobených čtenářských příruček napsaných pro děti, které s postupem knih dospívají. Texty se postupně stávají složitější, s delšími slovy a složitějšími tématy. Knihy byly vytištěny velkým, jasným písmem s velkými mezerami mezi slovy a malá velikost svazků usnadňovala jejich držení dítětem. Soubor, který měl významný vliv na rozvoj dětské literatury ve Velké Británii a v USA, obsahuje tyto části: Lessons for Children from Two to Three Years Old (1778, Lekce pro děti od dvou do tří let), Lessons for Children of Three Years Old I. (1778, Lekce pro děti od tří let I.), Lessons for Children of Three Years Old II. (1779 Lekce pro děti od tří let II.), Lessons for Children from Three to Four Years Old (1779, Lekce pro děti od tří do čtyř let).Anna Laetitia Barbauld, Lessons for Children. Parts 1-4. De Montfort University. Dostupné online An Address to the Opposers of the Repeal of the Corporation and Test Acts (1790, Výzva odpůrcům zrušení zákonů o korporacích a testech loajality), politický pamflet týkající se občanských práv nonkonformistů (jak protestantů nepřidružených k anglikánské církvi, tak i katolíků), která byla po téměř století omezena korporačním (podle zákona museli být corporations, tedy městské rady a jejich starostové, úředníci atd., členy Anglikánské církve a plně loajální králi) a testovacím zákonem (testem loajality k anglikánské církvi). Tyto zákony zakazovali nonkonformistům provádět bohoslužby, kázat, zastávat veřejné funkce a navštěvovat univerzity v Cambridge a Oxfordu.Anna Barbauld, Address to the Opposers of the Repeal of the Corporation and Test Acts. The Literary Ecyclopedia. Doatupné online thumb|Hymns in Prose for Children, vydání z roku 1801 Hymns in Prose for Children (1781, Hymny v próze pro děti), kniha napsaná s cílem ukázat dítěti slávu a velkou rozmanitost přírody a tím mu co nejdříve vštípit do mysli náboženské city.Anna Laetitia Barbauld, Hymns in Prose for children. De Montfort University. Dostupné online Epistle To William Wilberforce, Esq. on the Rejection of the Bill for Abolishing the Slave Trade (1791, Epištola Williamu Wilberforceovi, Esq., o odmítnutí návrhu zákona o zrušení obchodu s otroky), báseň důrazně odsuzující odmítnutí zákona o zrušení obchodu s otroky britským parlamentem. Odsuzuje pokrytectví země, která tvrdí, že dodržuje principy svobody a spravedlnosti, zatímco udržuje hrůznou praxi otroctví.Epistle To William Wilberforce, Esq.. All Poetry. Dostupné online Civic Sermons to the People (1792, Civilní kázání pro lid), vydání autorčiných politických pamfletů zabývajících se morálními a společenskými povinnostmi rostoucí populace a čerpajících z osvícenského důrazu na rozum a veřejné blaho.TRETHEWEY, Rachel Hetty. The Progressive Ideas of Anna Letitia Barbauld. Disertační práce. University of Exeter 2013. Dostupné online Evenings at Home, or The Juvenile Budget Opened (1792-1796, Večery doma aneb Otevřená pokladnice pro mládež), sbírka šesti svazků povídek a bajek, které napsal především autorčin bratr John Aikin, ale jeho sestra do ní také v letech 1992-1994 přispívala. Sbírka je určena k zábavě a vzdělávání dětí a zahrnuje řadu témat a morálních ponaučení prostřednictvím poutavých příběhů s pestrými postavami, včetně zvířat a dětí. Příběhy, zahrnující ideály osvícenské výchovy, jsou zarámovány vyprávěním, jak se jedna rodina a jejich přátelé scházejí, aby četli tyto příběhy ze speciálně uchovávané krabice nazvané Pokladnice, a bavili tak mladší členy rodiny během prázdnin.Evenings at Home; Or, The Juvenile Budget Opened by John Aikin and Mrs. Barbauld. Project Gutenberg. Dostupné online Z devadesít devíti povídek sbírky je od Anny čtrnáct.AIKIN, Lucy. The Works of Anna Lætitia Barbauld, with a Memoir by Lucy Aikin. London: Longman, Hurst, Rees, Orme, Brown, and Green 1825. Part I. S. xxxvi - xxxvii. Dostupné online