Hlavní postavy

Calvin

Calvin, pojmenovaný po teologovi 16. století Janu Calvinovi, je šestiletý chlapec s rozježenými blond vlasy a výrazným červeno-černě pruhovaným tričkem, černými kalhotami a teniskami. Navzdory špatným známkám ve škole Calvin prokazuje svou inteligenci vytříbenou slovní zásobou, filozofickým myšlením a kreativním/uměleckým talentem. Watterson popsal Calvina jako někoho, kdo „nemá moc filtr mezi mozkem a ústy“, je „na svůj věk trochu příliš inteligentní“, postrádá sebekontrolu a ještě nemá dost zkušeností, aby „věděl, co by se prostě dělat nemělo“. Komiksový strip se z velké části točí kolem Calvinova vnitřního světa a jeho převážně antagonistických zkušeností s těmi, kdo stojí mimo něj (spolužáci, autority a rodiče). Watterson uvedl, že Calvin nebyl založen na jeho vlastním dětství, a řekl, že on (Watterson) byl „tichý, poslušný kluk (…) téměř Calvinův opak“. Mnozí autoři spojovali Calvinovo nevyzpytatelné chování s ADHD.

Hobbes Z Calvinova pohledu je Hobbes antropomorfní tygr, mnohem větší než Calvin a plný vlastních postojů a nápadů. Kdykoli se ve scéně objeví nějaký jiný člověk, Hobbes se jeví jako plyšová hračka, obvykle posazená nakřivo s prázdným výrazem. Skutečná povaha této postavy není nikdy objasněna; jak Watterson popisuje, „dospělá“ verze reality je stavěna do kontrastu s Calvinovou a čtenáři je ponecháno, aby „se rozhodl, která je pravdivější“. Watterson uvedl, že na rozdíl od většiny imaginárních přátel, které děti mívají, má Hobbes schopnost s Calvinem polemizovat, což znamená, že „Hobbes je reálnější, než by si [on sám] myslel, že by si nějaké dítě dokázalo vymyslet“. Hobbes vychází z kočky, kterou Watterson vlastnil — šedé mourovaté kočky jménem Sprite. Sprite inspirovala délku Hobbesova těla i jeho osobnost. Ačkoli Hobbesův humor vychází z toho, že se chová jako člověk, Watterson zachoval Spritein kočičí postoj.

Hobbes je pojmenován po filozofovi 17. století Thomasi Hobbesovi, který podle Wattersonova popisu zastával „ponurý pohled na lidskou povahu“. Obvykle má lepší pochopení důsledků než Calvin, ale jen zřídka zasahuje do Calvinových aktivit, kromě několika nepřímých varování. Často se rád přikrade a skočí na Calvina, zejména u vchodových dveří, když se Calvin vrací ze školy.

Calvinova rodina

Máma a táta

Watterson nikdy nedal Calvinovým rodičům jména, „protože pokud jde o komiks, jsou důležití jen jako Calvinova máma a táta.“ Stejně jako Hobbes slouží jako protipól Calvinovu postoji a pohledu na svět. Watterson je však někdy využívá k tomu, aby zkoumali situace, s nimiž se dospělí mohou ztotožnit, jako je touha užít si volný čas versus nutnost pracovat, nebo špatné služby a frustrace při nakupování. Občas si také udělá čas na to, aby rodiče více vykreslil. Jedním příkladem je příběhová linie, v níž se rodina vrátí ze svatby a zjistí, že jim někdo vyloupil a zpustošil dům. Na několik stripů Calvin a Hobbes ustoupí do pozadí, zatímco máma a táta přemýšlejí o dopadu této události. Calvinův otec je obzvlášť otřesený a přizná své ženě, že když vyrůstal, vzhlížel ke svému vlastnímu otci jako k dospělému, který si dokáže automaticky poradit s každou situací, která přijde. Pak dodá: „Nemyslím si, že bych tak spěchal k dospělosti, kdybych věděl, že celé tohle bude improvizace.“

Calvinův otec pracuje v kanceláři, konkrétně jako patentový právník, stejně jako Wattersonův vlastní otec. Je to vyznavač pobytu v přírodě: rád jezdí na kole a jezdí s rodinou na kempovací výlety, občas i v extrémním počasí, a trvá na tom, že tyto aktivity – stejně jako Calvinovy domácí práce – „budují charakter“. Ačkoli jeho věk není nikdy uveden, když mu Calvin nabídne misku čokoládových cereálií, odpoví: „Ne díky, snažím se dosáhnout středního věku.“ Na Calvinovy otázky často odpovídá úmyslnými výmysly, jako na soukromý žert. Když se ho Calvin zeptá, jak lidé vyrábějí děti, otec odpoví, že „většina lidí prostě jde do Sears, koupí si sadu a postupuje podle návodu k sestavení“, ale Calvin byl „speciální sleva v K Martu. Skoro stejně dobrý a mnohem levnější.“ Calvin většinou otcům odpovědím věří, ačkoli jednou, když mu otec řekne, že vítr je „kýchání stromů“, a Calvin se zeptá, jestli je to opravdu pravda, otec odpoví: „Ne, ale pravda je mnohem složitější.“ Calvin někdy zachází s rolí svého otce v životě jako s politickou funkcí a podává mu zprávy o svých „průzkumech“ jeho výkonu, často naznačuje, že jeho otec se ocitá v nebezpečí, že bude „odvolán“, kdykoli Calvinovi něco zakáže, třeba domácí úkol nebo koupání. Podle fotografií Wattersona se Calvinův otec vzhledově podobá jemu, jen bez kníru, a Watterson uvedl, že se s Calvinovým otcem ztotožňuje nejvíce.

Calvinova matka je žena v domácnosti, kterou často dohánějí Calvinovy výstřelky k šílenství, přičemž Watterson dodává, že její práce „zatěžuje její duševní zdraví“. Před Calvinovým narozením pracovala ve stresujícím zaměstnání plném nerváků, což podle Calvinova otce byla příprava na to, aby lépe zvládla být doma a vychovávat Calvina. Zda žertoval, je diskutabilní. Ve vzácných chvílích, kdy nereaguje na Calvinovo zlobení, si užívá tichých činností, jako je zahradničení a čtení. Často je to ona, kdo musí krotit Calvinovy destruktivní sklony; v jednom nedělním stripu mu dovolí vykouřit cigaretu, aby mu ukázala, jak nepříjemné kouření je. Watterson řekl, že lituje toho, že strip většinou ukazuje její netrpělivou stránku. V jiném stripu si posteskne, že doufá, že jednou bude mít Calvin dítě jako je on sám, aby pochopil, co jí dělá – a Calvin odsekne, že totéž o ní říkávala její vlastní matka. Zdá se také, že má pochopení pro synův vztah s Hobbesem, a několikrát se přistihne, že mluví i s Hobbsem, což ji ale uvádí do rozpaků.

Na začátku stripu byli rodiče podle Wattersonových slov kritizováni čtenáři za přílišnou sarkastičnost a nedostatek trpělivosti, zejména Calvinův otec, který několikrát připomněl své ženě, že původně chtěl místo syna psa. Watterson jejich rodičovské metody hájil slovy, že „pokud jde o výchovu dítěte, jako je Calvin, myslím, že si vedou lépe, než bych si vedl já.“

Strýček Max Calvinův strýček Max se objevil v sérii stripů v roce 1988, když přijel rodinu navštívit. Strýc Max je starší bratr Calvinova otce, ale je vykreslený jako svobodný a bezdětný. Když Calvin (který zpočátku podezíral Maxe, že je podvodník snažící se je okrást) hádá, že Max byl ve vězení (aby si vysvětlil, proč se s ním dosud nesetkal), jeho matka je zděšená, zatímco jeho otec s Calvinem víceméně souhlasí a říká, že „u Maxe to není špatný tip“. Max si s Calvinem porozumí i tím, že uzná existenci Hobbese a poznamená, že má „oko zabijáka“, což vede Calvina k poznámce, že Max je „bystrej“ a „těžko uvěřit, že je příbuzný s tátou“.

Watterson uvedl, že strýc Max měl být zařazen i do dalších stripů, například když by rodina jela Maxe navštívit k němu domů; nikdy se už ale neobjevil, protože Wattersonovi připadalo zvláštní, že by Max nemohl rodiče oslovovat skutečnými jmény, a také proto, že postava neposkytla Calvinovi nový materiál, v který doufal. Max je kreslen tak, aby se podobal Calvinovu otci, ale místo brýlí má knír. Oba jsou založeni na Wattersonovi, který nosil obojí.

Prarodiče Několik stripů zmiňuje Calvinovy prarodiče. Jeden příklad, který Watterson vybral k otištění v Desáté výroční knize, ukazuje Calvina, jak vypráví Hobbesovi o dědových stížnostech na komiksové stripy: noviny je tisknou příliš malé a teď vypadají jako xeroxované mluvící hlavy. Hobbes pak Calvinovi řekne, že jeho dědeček bere komiksové stripy vážně; Calvin dodá, že kvůli tomu jeho matka začíná zjišťovat informace o domovech pro seniory.

Postavy ze sousedství

Susie Derkinsová

Susie Derkinsová je Calvinova spolužačka, která žije v jeho sousedství. Je jedinou opakující se postavou v celém stripu, která má jak křestní jméno, tak příjmení (ostatní postavy jsou zmiňovány jen okrajově). Jméno dostala po bíglu z rodiny Wattersonových příbuzných. Poprvé se objevila brzy po začátku stripu jako nová studentka v Calvinově třídě, ale v pozdějších stripech vystupuje jako dlouholetá sousedka. Na rozdíl od Calvina je slušná a pilná a její představivost bývá mírná a civilizovaná, zahrnující hry jako „hraní na rodinu“ nebo čajové dýchánky s plyšovými zvířaty. V jednom stripu se ukáže, že Susie hraje lakros, když pomocí své hokejky odpálí zpět šišku, kterou po ní Calvin hodil. Její rodiče jsou ve stripu několikrát zmiňováni, ale neobjevují se, kromě jednoho krátkého záběru na nohy její matky, když mluví s Calvinem.

Susie je často terčem Calvinových posměšků a intrik a je také ochotná oplatit mu stejnou mincí, když ji vyprovokuje. Nejčastěji se stává cílem Calvinových vodních balónků nebo sněhových koulí. Calvin často vynakládá velké úsilí, aby Susie znechutil nebo naštval, například když založí s Hobbsem klub B.R.L.O.H (Bijte Rákoskou Lepkavý Otravný/Odporný Holky) výhradně za účelem jejího vyloučení. Susie je Calvinovou rovnocennou (a často i nadřazenou) soupeřkou v důvtipu, často obrací jeho plány v potupné porážky. Oba spolu někdy mluví na zastávce autobusu, kde se jeden druhým obvykle brzy unaví; a také u školního oběda, kde Calvin schválně popisuje svůj oběd tak, aby v Susie vyvolal odpor. Susie někdy hájí školu, když o ní Calvin mluví hanlivě, a alespoň dvakrát se obává, že Calvinovy eskapády mohou ovlivnit i její vlastní studijní výsledky.

Watterson řekl, že má podezření, že mezi Calvinem a Susie může být dětská zamilovanost, a že „to Calvina povzbuzuje, aby ji otravoval“. Tento vztah lásky a nenávisti je nejzřejmější ve valentýnském stripu, kde Susie praští Calvina sněhovou koulí poté, co jí poslal „valentýnku plnou nenávisti a shnilé květiny“, ale oba uvnitř projeví určité zalíbení — Susie proto, že jí Calvin něco poslal, a Calvin proto, že si toho Susie vůbec všimla. V jiném stripu Calvin zavolá Susii kvůli domácímu úkolu a Susie ho škádlí, že mu chyběl „melodický zvuk jejího hlasu“. V jedné sérii stripů Calvin upraví svůj „duplikátor“ tak, aby kopíroval jen jeho dobrou stránku; tato dobře oblečená, zdvořilá a pilná verze Calvina se do Susie brzy zamiluje, ale Susie ji odmítne nepřátelskou reakcí.

Navzdory obecné nepřátelnosti jsou chvíle, kdy se Susie a Calvin dokážou snést pokojněji, například když byl Calvin jediným chlapcem, který se nepřihlásil na baseball o přestávce. Calvin zpočátku reaguje obavami z „holčičích bacilů“, ale nakonec to překoná a hraje si se Susie na houpačce, kde jí svěří své pochybnosti o tom, že nemá smysl dělat něco jen proto, že je to mainstream, a také svůj odpor k organizovaným sportům kvůli pravidlům a rozkazování. Susie se zdá jeho úvahy brát jako oprávněné.

Pan Zajda Pan Zajda je Susiin plyšový králík, který se často účastní jejích čajových dýchánků jako host. Na rozdíl od Hobbese není nikdy zobrazen jako živá postava a Hobbes jednou popsal Pana Zajdu jako „v kómatu“. To je občas využito k humornému efektu, například když si Susie hraje s Calvinem na „rodinu“ a pokouší se použít Pana Zajdu jako jejich miminko — Calvin však odmítá uznat, že jde o lidské dítě — a celý strip, včetně králíka, je nakreslen realistickým stylem à la Rex Morgan, M.D.

Binky Betsy Binky Betsy je Susiina panenka. V několika stripech ji Calvin Susie ukradne a požaduje za ni sto dolarů jako výkupné — jde o další „bojovou operaci“ klubu B.R.L.O.H. Susie však Calvina přechytračí a na oplátku unese Hobbese. Nakonec vše dopadne tak, že Calvin Susie odevzdá nějaké peníze a ona mu Hobbese milostivě vrátí, ovšem pod podmínkou, že se už nikdy nedotkne jejích hraček.

Postavy ze školy

Slečna Wormwoodová