Jan Kališ (7. července 1930 Brno – 23. července 2003 Praha) byl český kameraman, vysokoškolský pedagog, průkopník a představitel nové české kameramanské školy, která se zrodila na počátku 60. let 20. století.
Biografie a dílo
Základní biografické informace Narodil se v Brně do rodiny projektanta Jana (1896–1968), jeho matka Běla (1901–1977) byla ženou v domácnosti. V letech 1949–1953 studoval na pražské FAMU filmovou fotografii u Vladimíra Novotného, v letech 1952–1956 zde působil také jako asistent. Již během studií natočil jako kameraman několik krátkých filmů, které byly později běžně distribuovány. Po studiích působil jeden rok v pražském Studiu dětských filmů, než v roce 1955 nastoupil jako kameraman do Filmového studia Barrandov. Na FAMU se vrátil v roce 1965 jako odborný asisten, později jako docent v oboru kamery, od roku 1974 jako vedoucí katedry kamery a profesor. Byl zakládajícím členem Asociace českých kameramanů a odborným poradcem pro filmové a televizní osvětlovací technologie. Kromě filmu se zajímal o architekturu, hudbu a výtvarné umění.
Od roku 1980 byl ženat, s manželkou Miroslavou měl dva syny a jednu dceru.
50. léta 20. století V roce 1955 se skupinou kameramanů pod vedením Martina Friče dokumentoval první celostátní Spartakiádu v celovečerním snímku Mistři zimních sportů, který byl první částí spartakiádního cyklu, a zároveň s Břetislavem Pojarem natočil svůj debutový hraný celovečerní film Dobrodružství na Zlaté zátoce. Tento film v následujícím roce obdržel na druhém Mezinárodním festivalu dokumentárních a experimentálních filmů v Montevideu hlavní cenu v kategorii dětských filmů. Oceněn byl i následující film pod taktovkou Václava Gajera Vina Vladimíra Olmera (1956), který na 9. MFF Karlovy Vary obdržel první cenu za fotografii. Se stejným režisérem spolupracoval i na koprodukčním čsl.-německém snímku Ročník 21 (1957), natočeném podle předlohy Karla Ptáčníka. S Otakarem Vávrou natočil svůj první širokoúhlý film Občan Brych (1958) podle stejnojmenné předlohy Jana Otčenáška a snímek První parta (1959) podle stejnojmenné předlohy Karla Čapka.
60. léta 20. století Asi nejpodnětnější byla spolupráce Jana Kališe se Zbyňkem Brynychem, na jehož některých snímcích se podílel i jako scenárista. Již první výsledek jejich spolupráce, Smyk (1960), byl oceněn cenou za pozoruhodný individuální umělecký výkon na 12. MFF Karlovy Vary. Před polovinou 60. let 20. století upustil Kališ od ustálených konvencí platných v osvětlování scén a začal hledat vlastní způsob osvětlení. Začal se držet reálných světelných zdrojů a principu světelné perspektivy, používal různé difuzní prostředky (pauzovací papír, šifon) a využíval odrazu světla. Výsledkem bylo „mistrovské dílo černobílé fotografie“…a pátý jezdec je Strach (1964), natočené se Zbyňkem Brynychem, v němž se díky speciální hlavici na stativu kamery objevuje i 360stupňové panorama. Také si uvědomoval, že na rozdíl od divadla, „herec nehraje sám, ale jeho obraz“, že lze prostřednictvím kamery (nejen) herecký výkon stupňovat či deformovat osvětlením, ale i pohybem kamery či ohniskovou vzdáleností a dosáhnout tak expresivních účinků. To se projevilo v dalším společném filmu s Brynychem, Souhvězdí Panny (1965), v němž kontrastním osvětlením stupňuje psychický stav hlavní postavy. Kromě kamery se u filmu Transit Carlsbad (1966) podílel i na technickém scénáři, dalším snímkem natočeným s Brynychem bylo Tempo první lásky (1966). Kromě Brynycha spolupracoval v 60. letech například i s Jiřím Sequensem na filmech Kolik slov stačí lásce? (1961), a Smrt na Cukrovém ostrově (1961), Jindřichem Polákem na sci-fi snímku Ikarie XB 1 (1963), který získal Velkou cenu Zlatá kosmická loď na MF vědeckofantastických filmů v Terstu, či s Pavlem Juráčkem na filmu Případ pro začínajícího kata (1969).
70.–90. léta 20. století Roku 1972 natočil s Jiřím Krejčíkem psychologické drama Podezření, v roce 1973 vyvrcholila jeho spolupráce se Zbyňkem Brynychem milostným filmem Jakou barvu má láska. S Ladislavem Rychmanem vytvořil moderní muzikálovou parafrázi Strakonického dudáka Hvězda padá vzhůru (1973), po patnácti letech opět spolupracoval s Jindřichem Polákem na snímku Zítra vstanu a opařím se čajem (1977). Již od 60. let 20. století se věnoval pedagogickému a obrazovému dohledu nad produkcí svých žáků, zakončením této činnosti byl obrazový dohled nad snímkem Kuře melancholik Jaroslava Brabce v roce 1999.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští kameramani Kategorie:Absolventi FAMU Kategorie:Pedagogové na FAMU Kategorie:Nositelé vyznamenání Za vynikající práci Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Narození v roce 1930 Kategorie:Narození 7. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 2003 Kategorie:Úmrtí 23. července Kategorie:Muži