Sídliště Chládkova je obytný soubor v městské části Brno-Žabovřesky, postavený převážně v letech 1951 až 1956. Vzhledem k pozdější sídlištní výstavbě v oblasti (Žabovřesky II) bývá někdy označováno jako Žabovřesky I nebo jen sídliště Žabovřesky. Se svými asi 500 bytovými jednotkami bylo největším souborem obytných domů v Brně zahájeným v první polovině 50. let. Hlavními architekty projektu byli Vítězslav Unzeitig a Josef Luc.

Historie

Městskou část Žabovřesky ve svém jádře tvoří dvě někdejší předměstské vsi – Žabovřesky kolem Rosického náměstí a Vinohrádky kolem Burianova náměstí – ležící na spojnici města Brna s hradem Veveří. Právě podél této spojnice se ve druhé polovině 19. a počátkem 20. století rozvíjela výstavba uličního charakteru, doplněná kolmicemi Bráfova apod. Ve svazích Kraví hory k nim v předválečném a meziválečném období přibyla vilová oblast navazující na Masarykovu čtvrť.

V důsledku značného poškození bytového fondu za druhé světové války, který vyžadoval obnovu či náhradu, i v souvislosti s intenzivní industrializací a urbanizací vzrostla potřeba masivní bytové výstavby. Po únorovém puči roku 1948 navíc došlo k další vlně znárodňování, podpoře družstevnictví a centrálně plánované ekonomiky i výstavby.BAZGIER (2012). S. 52–53. Do tohoto období spadá vznik souboru bytových domů v ulicích Bráfova, Šmejkalova, Fanderlíkova a Dunajevského (1950–1956) a později také sídliště Leninova na pomezí Žabovřesk a Veveří (projekt 1956–1957).BAZGIER (2012). S. 53–57.

Největším souborem obytných domů v Žabovřeskách i v celém Brně zahájeným v první polovině 50. let se však stalo sídliště při ulici Chládkova (již tehdy nazývané sídlištěm). Poskytovalo celkem asi 500 nových bytových jednotek.PECKA (2013). Kapitola 6.4.3. Sídliště Chládkova. S. 65–67. Některé zdroje uvádějí období jeho realizace mezi lety 1950–1956, některé 1951–1954, další pak 1951–1956. Jako hlavní autoři projektu bývají obvykle uváděni Vítězslav Unzeitig a Josef Luc, v dobovém výstavním katalogu Deset let bytové a občanské výstavby v práci Krajského projektového ústavu v Brně navíc figuruje i jméno Krejčí.

Architektura a urbanismus vlevo|náhled|Sídliště Chládkova včetně základní školy na mapě Sídliště (geograficky) navazovalo na tehdejší bytovou výstavbu v ulici Tábor a sídliště Leninova (mezi ulicemi Kounicova, Šumavská a Pod Kaštany) na rozmezí samotného Brna, Králova Pole a dříve předměstských Žabovřesk, kde docházelo k propojování zástavby. Severní okraje starší zástavby propojila Zborovská ulice (dříve též U baráků podle zdejších kasáren, od března 1953 Kim Ir Senova), která později navázala na Luční a Zemkovu ulici a vytvořila paralelní spojinici k veverské cestě (ulice Minská a Horova).BAZGIER (2012). S. 23–24.

Secesní řadové domy v Chládkově ulici, realizované v období první republiky stavitelem Františkem Hrdinou, doplnily a do uličních bloků uzavřely cihlové čtyřpodlažní domy s pětipodlažními nárožními dominantami se sgrafitovou výzdobou. Jednalo se o typové domy T15, jejichž autorem byl architekt Zdeněk Kříž.

Prostor mezi Zborovskou a nově vytyčenou souběžnou Korejskou ulicí pak vyplnily dva soubory nových bytových domů i s občanskou vybaveností. První, východní část sídliště (podél Chládkovy ulice, mezi Spojovací a Bezejmennou) tvoří podobně jako v Táboře řádková zástavba čtyřpodlažních deskových zděných typových domů T11 a T12, jež představovaly opakující se objekty po třech schodišťových sekcích. Typ 12 se odlišoval od 11 nepatrně většími půdorysnými rozměry. Domy byly kryté valbovou střechou. Druhou, západní část sídliště mezi ulicemi Klímova a Jindřichova, už více poznamenala sorela – zdejší zástavba není řádková, nýbrž je podobně jako u sídliště Leninova řešená formou polootevřeného bloku a domy jsou komponované symetricky podle pravidel osové souměrnosti. Později postavené domy byly v duchu sorely také doplněny detaily historizujícího tvarosloví, jako jsou bosáž nároží a soklu či šambrány kolem oken.

Centrálně byl na sídlišti umístěn objekt občanské vybavenosti, jejž představovala dvojpodlažní bytovka v Bezejmenné ulici s prodejními prostory v přízemí. Společně se sídlištěm byla na pomezí obytných souborů Chládkova a Tábor postavena i základní škola Jana Babáka (autoři Mojmír Kyselka a Jaroslav Klíma, realizována 1950–1953), která zároveň sloužila pro bytovou výstavbu v Táboře i budoucí sídliště Leninova.

Karel Kuča uvádí sídliště Chládkova jako příklad výstavby 50. let, jejíž působení „díky návratu k tradičnímu, nefunkcionalistickému výrazu při současném neuplatňování výraznějších znaků tzv. socialistického realismu“ bylo „vcelku příznivé, nebo spíše neutrální“.KUČA (2000). S. 180.

Reference

Externí odkazy Sídliště Chládkova v Brněnském architektonickém manuálu Sídliště Chládkova na historické ortofotografii Brna z roku 1953

Chládkova Kategorie:Brno-Žabovřesky