náhled|Pohanková mouka Pohanková mouka je druh mouky získané z nažek pohanky obecné (Fagopyrum esculentum) a pohanky tatarské (Fagopyrum tataricum). Obsahuje vitamíny skupiny B a antioxidanty.Tomasz Deker. Mąka mące nierówna. „Palce lizać”. 41(45), s. 27–29, 2011-10-31. ISSN 2082-5714 Je přirozeně bezlepková.
Použití Pohanková mouka se používá k výrobě těstovin, knedlíků či palačinek. Tato mouka se také používá k pečení koláčů (včetně dortů), chleba a dalšího pečiva. Může se z ní vařit i polévka, např. ukrajinská solomacha. V běloruské kuchyni se ze zkvašeného pohankového těsta připravuje kulaga, ovocný dezert, který se podává vychlazený. Pohanková mouka se také často používá ve směsi s pšeničnou moukou.
Významnou roli hrají pohankové nudle v japonské kuchyni, kde jsou známy jako soba a v korejské kuchyni (nengmjon, mak-guksu a memil-guksu). Soba mají v Japonsku hluboký kulturní význam. Obtížnost výroby nudlí z bezlepkové mouky vedla k rozvoji tradičního umění jejich ruční výroby. V Koreji se z pohankového škrobu vyrábí želé zvané memil-muk.
V různých oblastech jsou oblíbené i pohankové palačinky. V Rusku to jsou bliny, ve Francii galettes bretonnes, v Akádii ployes, v Nizozemsku poffertjes, ve Valonsku v Belgii boûketes, v Indii kuttu ki puri a v Nepálu kachhyamba. Po upečení jsou pohankové palačinky lehké a vzdušné. Pohanková mouka jim dodává zemitou, mírně houbovou chuť.
Pohanka je také v různých náboženstvích povolenou postní potravinou. Například v Indii během hinduistických postních dnů (Navarátri, Ékádaší, Krišna Janmaštami, Maha Šivarátrí a dalších) jedí postící se lidé v severních státech Indie jídla připravená z pohankové mouky. Jíst obiloviny, jako je pšenice nebo rýže, je během postních dnů zakázáno. V ruské pravoslavné tradici se pohanka jí během Filipovky.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Mouka