Nařízení o obnově přírody (často je také užíván název Zákon o obnově přírody) je nařízení Evropské unie, jehož cílem je chránit životní prostředí EU a obnovit její přírodu do dobrého ekologického stavu prostřednictvím její obnovy. Tento zákon je klíčovým prvkem Evropské zelené dohody a Strategie EU pro biologickou rozmanitost a stanoví závazné cíle pro „obnovu přírody“. Nařízení vyšlo v situaci kdy více než 80 % habitatů je ve špatném stavu.

Členské státy EU budou muset do roku 2026 vypracovat své národní plány obnovy. Do roku 2030 budou muset obnovit alespoň 30 % degradovaných stanovišť, do roku 2040 60 % a do roku 2050 90 %.

Nařízení je reakcí na zhoršující se stav přírodního prostředí v Evropě, kde je více než 80 % stanovišť v špatném stavu. Mezi jeho cíle patří ochrana fungování ekosystémových služeb, zmírňování změny klimatu, odolnost a autonomie prostřednictvím prevence přírodních katastrof a snižování rizik pro bezpečnost potravin a obnova poškozených ekosystémů.

Nařízení bylo navrženo Evropskou komisí dne 22. června 2022. Zákon byl přijat po velmi komplikovaném jednání Radou Evropské unie dne 17. června 2024 a byl zveřejněn v Úředním věstníku EU dne 29. července 2024, čímž vstoupil v platnost dne 18. srpna 2024 (20. den po zveřejnění).

Cíle a obecný rámec Nařízení by mělo zajistit dlouhodobou obnovu biodiverzních, odolných ekosystémů na souši i mořích Evropské unie. Má zároveň přispět k dosažení klimatických cílů: mitigace, adaptace, zastavení degradace půdy a zajistit potravinovou bezpečnost a naplnit mezinárodní závazky EU.

Má zcela konkrétní a časově ohraničené cíle

Do 2030: obnovit minimálně 20 % území a moří EU; zlepšit stav nejméně 30 % degradovaných stanovišť.

Do 2040: obnova 60 % degradovaných stanovišť.

Do 2050: obnova 90–100 % degradovaných stanovišť; všechny ekosystémy, které potřebují obnovu.

Obsah Nařízení (čl. 1 odst. 2) stanoví jako celkový cíl, že v celé Evropské unii má být obnoveno 20 % ploch (suchozemských a vodních) tak, aby mohly opět plnit své přirozené ekologické funkce, namísto toho, aby byly zaměřeny čistě na hospodaření.

Toho má být dosaženo pomocí takzvaných dílčích cílů. V těchto cílech jsou většinou uvedeny lhůty, do kterých musí být cíle splněny.

Obnova suchozemských, pobřežních a sladkovodních ekosystémů (článek 4) Typy stanovišť uvedené v příloze I nařízení, které odpovídají typům stanovišť v příloze I směrnice Směrnice o stanovištích, musí být uvedeny do dobrého stavu ochrany. Do roku 2030 musí být 30 % plochy všech typů stanovišť v dobrém stavu ochrany. Do roku 2040 to bude 60 % a do roku 2050 90 %. Pro první období do roku 2030 mají přednost plochy v oblastech Natura 2000. U typů stanovišť, které jsou v členském státě obzvláště časté, jsou možné odchylky. Posouzení stavu ploch musí do roku 2030 pokrýt 90 % a do roku 2040 všechny plochy. Pro dosažení tohoto a všech dalších cílů musí být do 1. září 2026 vypracován národní plán obnovy.

Obnova mořských ekosystémů (článek 5) Pro obnovu mořských ekosystémů platí stejné cíle jako pro suchozemské ekosystémy. To platí i pro posouzení stavu. Seznam typů stanovišť zde zahrnuje i typy stanovišť, které dosud nebyly uvedeny ve Směrnici o stanovištích.

Obnova městských ekosystémů (článek 8) V období od roku 2024 do konce roku 2030 nesmí v městech dojít k čisté ztrátě zelených ploch a ploch pokrytých stromy. Města zvláště bohatá na stromy mohou být z tohoto pravidla vyňaty. Následně musí zelená plocha růst. To musí být hodnoceno každých šest let. Cílový stav musí být definován v národním plánu obnovy. Kritéria pro cílový stav musí být vyvinuta do roku 2030.

Obnova přirozeného propojení řek a přírodních funkcí souvisejících záplavových území (Článek 9) U povrchových vod má být vypracován seznam umělých překážek na vodních tocích a určit překážky vhodné k odstranění. Společným cílem v rámci EU je do roku 2030 obnovit 25 000 km volně tekoucích řek. Zavedením příslušných opatření má také dojít ke zlepšení přirozených funkcí souvisejících záplavových území a k zachování přirozeného propojení řek a přirozené funkce souvisejících záplavových oblastí.

Obnova populací opylovačů (článek 10) Do roku 2030 mají být zavedena opatření pro zlepšení rozmanitosti opylovačů a zvrácení poklesu jejich populací, od roku 2031 je třeba zajistit rostoucí trend jejich populací, a to až do dosažení uspokojivých úrovní.

Obnova zemědělských ekosystémů (článek 11) Členské státy Evropské unie přijmou opatření zaměřená na zvýšení biologické rozmanitosti zemědělských ekosystémů, přičemž bude zohledněna udržitelnost zemědělské produkce. Do roku 2030 mají dosáhnout rostoucího trendu a následně uspokojivých hodnot alespoň u dvou ze tří indikátorů: index motýlů na travních porostech, zásoba organického uhlíku v minerálních půdách a podíl zemědělské půdy s krajinnými prvky s vysokou diverzitou. Povinně musí být zajištěn vzestupný trend u indikátoru běžných druhů polních ptáků. Dílčím cílem je také obnova organických půd na odvodněných rašeliništích využívaných pro zemědělství. Deset procent zemědělské půdy má být obnoveno jako přírodní plochy, což však nutně neznamená vyřazení z produkce.

Návrh Komise z roku 2022 navíc počítal s obnovou 30 % odvodněných zemědělsky využívaných rašelinišť do roku 2030, z nichž alespoň čtvrtina měla být znovu zalesněna. Do roku 2040 by se tento podíl měl zvýšit na 50 %, přičemž alespoň polovina by měla být znovu zatopena. Cílem pro rok 2050 by bylo obnovení 70 % odvodněných zemědělských rašelinišť. Ve verzi, která vstoupila v platnost v roce 2024, byly kvóty k obnovení sníženy na 40 procent (2040, alespoň jedna třetina znovu zavlažena) a 50 procent (2050, alespoň jedna třetina znovu zavlažena). (článek 11 (4))

Obnova lesních ekosystémů (článek 12) Také v lesích by mělo být dosaženo nárůstu biologické rozmanitosti se zohledněním rizika lesních požárů a dále by se měl zajistit rostoucí trend alespoň u 6 ze 7 indikátorů - stojící mrtvé dřevo; ležící mrtvé dřevo; podíl lesů s bohatou věkovou strukturou; propojení lesů; zásoba organického uhlíku; podíl lesů, v nichž převládají původní druhy dřevin; druhová rozmanitost dřevin. Cílem je u všech indikátorů dosáhnout uspokojivých úrovní.

Výsadba tří miliard stromů (článek 13) Do roku 2030 je třeba vysadit tři miliardy dalších stromů v Evropské unii. Přitom je třeba zajistit, aby nedošlo k negativním dopadům na ekosystémy. Je třeba upřednostnit domácí druhy stromů.

Realizace Nařízení o obnově přírody v České republice Členské státy Evropské unie jsou povinny předložit Evropské komisi své Národní plány obnovy přírody (NPOP) do dvou let od nabytí účinnosti nařízení, tedy nejpozději do 1. září 2026. Tyto plány stanovují postupy a opatření k realizaci cílů nařízení. Evropská komise provede do šesti měsíců od předložení jejich revizi a vrátí je členským státům k zapracování připomínek, což musí být dokončeno do dalších šesti měsíců. Finální verze NPOP má být předložena do 1. září 2027. První komplexní revize plánů je naplánována na rok 2032, poté se mají aktualizovat nejméně jednou za deset let.

Odkazy Reference

Související články Biodiverzita Rámcová směrnice o vodách

Externí odkazy

Kategorie:Zelená dohoda pro Evropu Kategorie:Natura 2000 Kategorie:Ochrana životního prostředí Kategorie:Nařízení Evropské unie