Heinrich hrabě Coudenhove, od roku 1903 Coudenhove-Kalergi (12. října 1859 Vídeň, Rakousko-Uhersko – 14. května 1906, Poběžovice, Rakousko-Uhersko, České království), byl rakousko-uherský diplomat, filozof a spisovatel, jeden ze šesti potomků rakouského diplomata, velkostatkáře a politika, člena rakouské horní komory Říšské rady Franze Karla Coudenhove a jeho manželky Marie Felicitas, rozené Kalergi.

Nejstarším synem hraběte Heinricha a jeho japonské manželky Micuko, rozené Aojama, byl Johannes Coudenhove-Kalergi, který byl až do odsunu Němců z Československa po roce 1945 posledním majitelem poběžovického zámku z rodu Coudenhove-Kalergi. Heinrichův druhorozený syn Richard Coudenhove-Kalergi se zapsal do evropské historie jako spisovatel, politik a spoluzakladatel Panevropské unie.

Historie rodu Původně valonský rod Coudenhove pocházel ze severního Brabantska. Vévodství Brabant oficiálně založil císař Fridrich I. Barbarossa v první polovině 80. let 12. století. náhled|Zámek Ottensheim, kde Heinrich Coudenhove prožil dětství a mládí, na obraze rakouského malíře Franze Kulstrunka|vlevoNejstarší zprávy o příslušnících rodu Coudenhove pocházejí ze 13. století. Jako první je zmiňován Theodoricus Coudenhove, který byl v roce 1240 povýšen do šlechtického stavu. Jeho potomek Gerolf se v polovině 13. století zúčastnil křížové výpravy do Palestiny.

Mezi 15. a 17. stoletím došlo k rozdělení rodu Coudenhove na několik větví. Příslušníci rodu Coudenhove v roce 1790 obdrželi titul říšských hrabat, český inkolát pak získali v roce 1834. V roce 1863 Franz Karl Coudenhove, který se oženil s Mariií Felicitas Kalergi (původně řecky Kalergis), zakoupil panství Ottensheim u Lince a o rok později panství Ronšperk (Poběžovice) a Pivoň v západních Čechách.

V roce 1869 získal Franz Karl Coudenhove na Domažlicku ještě velkostatek Mutěnín (něm. Muttersdorf), Coudenhovové měli majetky také v Uhrách. Oficiálně užívala rodina jméno Coudenhove-Kalergi až od roku 1903.

Franz Karl Coudenhove ve své poslední vůli neodkázal veškerý majetek svému nejstaršímu synovi, nýbrž „nejstaršímu synovi svého nejstaršího syna“, tj. svému vnukovi. Tím se stal Johannes Coudenhove-Kalergi, který se narodil v Tokiu až tři měsíce po dědově úmrtí.

Životopis Heinrich (Jindřich) Coudenhove, později Coudenhove-Kalergi, byl jedním z šesti potomků rakouského politika Franze Karla Coudenhove (1825–1893) a jeho řecké manželky Marie Felicitas Kalergi, která se narodila v roce 1840 v Petrohradě a zemřela ve věku 37 let v Poběžovicích. vlevo|náhled|Skupina maturantů ve Vídni v roce 1877, Heinrich Coudenhove je na snímku druhý zprava. Heinrich studoval na Tereziánské akademii ve Vídni a poté filosofii a práva na vídeňské univerzitě. Sloužil jako dobrovolník v 6. husarském pluku, kde v roce 1881 získal důstojnickou hodnost.

S rokem 1881 se však pojí i jistá událost, která bezesporu ovlivnila Heinrichův budoucí život i jeho rodinné vztahy. Na jednom plese se seznámil s mladou francouzskou herečkou Marií Dalmont (vlastním jménem Marie Domain), která hostovala ve Vídni. Tato známost nezůstala bez následků a Marie doufala, že se s ní mladý hrabě ožení, avšak to se nestalo. V červnu roku 1882 se zoufalá matka nemanželského dítěte odebrala spolu se svou blízkou přítelkyní Almou Renneville do zámeckého parku u sídla Coudenhoveových v Ottensheimu, kde obě spáchaly demonstrativní sebevraždu zastřelením. Veřejnost byla o této neblahé události informována prostřednictvím barvitých článků v dobovém tisku.

Po získání titulu doktora filosofie se Heinrich v roce 1883 vydal na cestu do Sýrie a Egypta za účelem studia arabštiny a arabské kultury. V roce 1884 vstoupil do rakousko-uherských diplomatických služeb. Jeho prvním působištěm bylo velvyslanectví v Athénách, později pak zastupitelské úřady v Buenos Aires, od roku 1887 v Konstantinopoli (Istanbul) a od roku 1891 v Rio de Janeiru.Kromě evropských zemí, Předního Východu, Paraguaye a Brazílie procestoval v roce 1889 Indii, o rok později Kavkaz a také řadu asijských zemí včetně Číny a Koreje. Hovořil osmnácti jazyky, mimo jiné arabsky, turecky, hebrejsky, a japonsky.

Od 29. února 1892 působil jako chargé d'affaires na velvyslanectví Rakousko-Uherska v Tokiu. Během svých návštěv v rodiině tokijského starožitníka Aoyamy se seznámil s jeho osmnáctiletou dcerou Micuko a po udělení souhlasu rakousko-uherského a japonského ministerstva zahraničí a jejím pokřtění jako Marie Thekla se s ní v roce 1892 oženil.vlevo|náhled|275x275bod|Heinrich a Micuko Coudenhove, svatební fotografie z roku 1892Heinrichův nejstarší syn Johannes, zvaný Johann nebo Hansi (japonským jménem Kōtarō, 光太郎) se narodil v Tokiu v eoce 1883. V Tokiu se rovněž narodil i jeho o rok mladší bratr Richard (japonským jménem Eijiró, podomácku zvaný Dicky), který se v dospělosti zapsal do evropských dějin jako zakladatel Panevropské unie, jež byla v podstatě předchůdkyní pozdější Evropské unie. náhled|Heinrich a Micuko Coudenhove s dětmi na poběžovickém panství v roce 1900

V roce 1896, tři roky po smrti Heinrichova otce Franze Karla Coudenhove, manželé Coudenhoveovi s oběma malými syny opustili Japonsko a usídlilili se na zámku v západočeských Poběžovicích, kde tehdy převládalo německé osídlení. Jejich dalších pět dětí se narodilo již v Poběžovicích: v roce 1896 jejich syn Gerolf, poté dcery Elisabeth, Olga a Ida a nakonec v roce 1903 nejmladší syn Karl.

Na poběžovickém panství Coudenhoveovi žili na poběžovickém zámku, léto obvykle trávili v Pivoni a na zámečku Dianin Dvůr (Dianahof) v lesích na česko-bavorské hranici. Hrabě Heinrich Coudenhove se zde věnoval studiu a literární tvorbě.

Na zámku v Poběžovicích podstatně rozšířil knihovnu, kterou zde založil jeho otec Franz Karl Coudenhove společně se svou manželkou Marií. V Poběžovicích tak vzniklo centrum vědeckého poznání, přesahující svým významem hranice regionu i Českého království. Mimo jiné se zde zabýval studiem historických a orientalistických oborů, ale i medicínou a přírodními vědami. Věnoval se i humanistickým, politologickým a filozoficko-náboženským aktivitám. V roce 1902 obdržel na Německé Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze doktorát filozofie.

Z pozůstalosti Heinricha Coudenhove-Kalergi se dochovala kniha o podstatě antisemitismu „Das Wesen des Antisemitismus“, vydaná v roce 1901. V Poběžovicích napsal také studii „Politische Studien über Österreich-Ungarn“ a pracoval zde i na studii „Die Geschichte der Verneinung des Willens zum Leben und die ihr zugrunde liegende Wahrheit in den verschiedenen theologischen und philosophischen Systemen. Das Reich der Verneinung“, která však nebyla nikdy vydána. vlevo|náhled|Záznam o úmrtí v poběžovické knize zemřelých náhled|Hrob hraběte Heinricha Coudenhove-Kalergi na hřbitově v PoběžovicíchHrabě Heinrich nalezl duchovní inspiraci v asketické řeholi řádu trapistů, jehož byl terciářem. Stal se zapřisáhlým vegetariánem a jedl jen velmi skromně. Tento způsob života spolu s přepracováním zřejmě vedl k celkovému oslabení organismu s fatálními následky. Hrabě 14. května 1906 předčasně zemřel ve věku 46 let a o tři dny později byl pohřben na poběžovickém hřbitově. V poslední vůli údajně uložil svému oddanému arménskému komorníkovi Babikovi, kterého se hrabě před léty ujal v době svého pobytu v Turecku, aby po jeho smrti zničil všechny osobní písemnosti a dokumenty, a ten jeho přání splnil.

Po nečekané smrti hraběte se správě panství v zastoupení svého nezletilého syna musela věnovat Heinrichova dvaatřicetiletá vdova Micuko, která zůstala v Čechách sama se sedmi dětmi ve věku od tří do třinácti let, navíc v cizí zemi a ve zcela odlišném kulturním prostředí. Děti byly proto po dosažení školního věku poslány do internátních škol. Johannes, Richard a Gerolf navštěvovali soukromou akademii Theresianum ve Vídni, na níž před léty maturoval i jejich otec. Po studiích se nejstarší Heinrichův syn Johannes vrátil do Poběžovic, kde se po dosažení plnoletosti ujal správy tamějšího panství, zděděného po Franzi Karlovi Coudenhove.

Odkazy

Reference

Literatura PAVELEC, Petr – GAŽI, Martin – HAJNÁ, Milena (eds.), Ve znamení Merkura. Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, České Budějovice 2020.

Externí odkazy

Kategorie:Coudenhove-Kalergi Kategorie:Lidé z Poběžovic Kategorie:Rakouští filozofové Kategorie:Muži Kategorie:Narození 12. října Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Úmrtí 14. května Kategorie:Úmrtí v roce 1906 Kategorie:Úmrtí v Poběžovicích