Karl Friedrich Mohr (4. listopadu 1806 Koblenz – 28. září 1879 Bonn) byl německý chemik a lékárník. Vylepšil mnoho chemických analytických metod, stojí za rozvojem volumetrické analýzy a významně se věnoval i teorii zachování energie.
Životopis
Mládí a univerzitní studia Byl nejmladším ze šesti dětí a jediným synem svých rodičů, ale jeho pět starších sester a pravděpodobně i jeho matka zemřely během jeho mládí. Jeho otcem byl Karl Mohr, který byl v Koblenzu uznávaným lékárníkem a městským radou (Stadtrat). Ve svém rodném městě i přes své chatrné zdraví absolvoval osmileté studium na gymnáziu.
Po ukončení gymnaziálních studií se rozhodl stát se lékárníkem, stejně jako jeho otec. Toto povolání bylo v tehdejším Německu velmi prestižní a vyžadovalo odpovídající vysokoškolské vzdělání v řadě oborů, složení rigorózní zkoušky a několikaletou učňovskou praxi. Mohr tedy odcestoval do Bonnu, kde se tři semestry věnoval studiu botaniky, fyziky, chemie a mineralogie. Poté se vrátil do Koblenzu, aby nastoupil jako učeň do lékárny svého otce, už v roce 1829 ale nastoupil k dalšímu studiu na Univerzitě Heidelberg. Studoval převážně chemii pod vedením Leopolda Gmelina a během studií se na univerzitě spřátelil i s profesorem mineralogie a uznávaným geologem Karlem Caeserem Leonhardem. Příliš obtížné pro něj bylo studium analytické chemie a letní semestr roku 1831 tak strávil v Berlíně s význačným analytickým chemikem Heinrichem Rose. Na podzim se do Heidelbergu vrátil a 2. listopadu 1832 úspěšně složil doktorské zkoušky z botaniky a lékařských věd, chemie, fyziky a matematiky. Podle jednoho ze zkoušejících Mohr projevil "na lékárníka neobvyklou znalost matematiky" a za vynikající výsledky mu byl udělen doktorský titul summa cum laude (volně lze přeložit jako s nejvyšší chválou). Někdy mezi létem 1831 a podzimem 1832 také získal lékárnickou licenci.
Život v Koblenzu a lékárnická praxe Mohr se vrátil do Koblenzu a započal vykonávat lékárnickou praxi spolu se svým otcem. Zároveň ještě v roce 1832 započal svou publikační činnost článkem Über eine Verbesserung an Wagen o vylepšení konstrukce analytických vah. Jeho vědeckou činnost čekal krátký útlum v roce 1833, kdy se předmětem jeho zájmu stala slečna Jacobine Derichs (1812-1892), se kterou se vzali 30. května. Někdy tou dobou se také seznámil s mladým profesorem Justusem von Liebig, se kterým po velkou část života udržoval vřelé přátelství, jak dokazuje obsáhlá dochovaná korespondence.
V roce 1847 (podle jiných zdrojů již v roce 1841) zemřel Mohrův otec a ten tak převzal rodinný podnik. Kromě práce v lékárně, vylepšování chemických a analytických aparatur a publikační činnosti se věnoval vyučování chemie, kterou přednášel asi šedesáti studentům z Koblenzu. Byl také redaktorem několika odborných časopisů. Po smrti Phillipa Geigera dokončil monumentální dílo Pharmacopea Universalis a také napsal vlastní učebnici farmaceutických technik Lehrbuch der pharmazeutischen Technik a Lehrbuch der chemischen-analytischen Titriermethoden, které bylo první knihou zaměřenou výlučně na volumetrickou analýzu. Obě jeho knihy se dočkaly překladů do několika jazyků. V roce 1849 byl zvolen obyvateli Koblenzu jako vyslanec do Berlína, kde se setkal s pruskou princeznou a pozdější císařovnou Augustou.
Opuštění Koblenzu a působení na univerzitě Mohr opustil úspěšnou lékárnickou praxi v roce 1857 a přestěhoval se do Metternichu, kde žil poblíž chemické továrny vlastněné jeho zetěm Nienhausem, který byl manželem jeho dcery Marie. Zde se Mohr věnoval vinařství, zejména nemocím sužujícím vinnou révu a také podmínkám ovlivňujícím správnou fermentaci hroznů. Své poznatky shrnul v několika monografiích. V roce 1864 se ale dostal do obtížné finanční situace, protože Nienhausova továrna, do které investoval téměř všechno své jmění, zkrachovala. Mohr, kterému v té době bylo téměř šedesát let, tuto ránu považoval za znamení osudu, aby započal svou pedagogickou kariéru. Získal licenci, aby mohl přednášet na berlínské univerzitě, ale byl tak nespokojený s životem ve velkoměstě a špatně zásobenou univerzitní laboratoří, že v Berlíně neuskutečnil jedinou přednášku.
Místo toho získal titul Privatdozent v Bonnu a mohl zde přednášet chemii, farmacii, geologii a mineralogii, přičemž jeho habilitace byla údajně pouhou formalitou a komise ho v řadě oblastí považovala za sobě nadřazeného. V této době se věnoval především geologii, do které při formulování nových myšlenek vnášel své obsáhlé znalosti chemie. V roce 1867 byl jmenován profesorem farmacie.
Zemřel 28. září 1879 na pneumonii.
Dílo náhled|Mohrova byreta s detailem tlačky (Quetschhahn) vlastní konstrukce v pravé části Mohr publikoval bezpočet vylepšení chemického nádobí, aparatur a postupů. Jeho jméno nese Mohrova byreta, kterou sestrojil vylepšením starších modelů byret, a Mohrova tlačka, zařízení k regulaci toku tekutiny gumovou hadičkou. Do oboru volumetrické analýzy mimo jiné zavedl použití dvou nových standardů: kyseliny šťavelové v alkalimetrii a jím syntetizované Mohrovy soli v manganometrii. Je po něm pojmenována i jedna z metod argentometrie, tedy titračního stanovení chloridů stříbrnými ionty.
Literatura Lehrbuch der chemisch-analytischen Titrirmethode (1855) Geschichte der Erde, eine Geologie auf neuer Grundlage (1866)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Pedagogové na Humboldtově univerzitě Kategorie:Narození v roce 1806 Kategorie:Narození 4. listopadu Kategorie:Narození v Koblenzi Kategorie:Úmrtí v roce 1879 Kategorie:Úmrtí 28. září Kategorie:Úmrtí v Bonnu Kategorie:Muži