Charles-Joseph Boyé, baron d'Abaumont (11. února 1762 pevnost Ehrenbreitstein, Koblenz, Německo – 16. května 1832 Saint-Mihiel, Meuse, Francie) byl francouzský brigádní generál v období francouzských revolučních a napoleonských válek. Velel vesměs jezdeckým, převážně dragounským jednotkám. Bojoval v Rakouském Nizozemsku i ve Švýcarsku, ve válce proti třetí koalici roku 1805 a také ve Španělsku od roku 1808.
Život a kariéra náhled|upright|Znak Charlese-Josepha Boyé, barona d'Abaumont Narodil se v pevnosti Ehrenbreitstein v západoněmeckém Trevíru, ale rodiče se posléze usadili v Saint-Mihiel na východě Francie. V únoru 1778 coby 16letý zahájil vojenskou službu ve francouzské armádě jako husar pluku Conflans, který se následně stal 4. husarským plukem. V červenci 1780 povýšil na četaře a v červnu 1785 na poddůstojníka. V září 1791 byl jmenován podporučíkem, v červnu 1792 poručíkem a na konci října téhož roku kapitánem.
Revoluční války Účastnil se tažení v letech 1792 a 1793 v Ardenské, Severní a Moselské armádě (Armée des Ardennes, du Nord, resp. de la Moselle). Na podzim 1792 se účastnil bojů u Virtonu, Croix-aux-Bois, Camp de la Lune (bitva u Valmy), pronásledování pruské armády a obléhání Namuru. V říjnu byl povýšen na kapitána a v březnu 1793 se vyznamenal v bitvě u Neerwindenu. S armádou, která pod velením generála Dumourieze ustoupila z Rakouského Nizozemí (Belgie) se pak vrátil do Francie. V roce 1793 bojoval u Lovaně, Valenciennes a Wormhoutu. V květnu 1793 se stal šéfem eskadrony (chef d'escadron) a bojoval dále u Hondschoote a při obléhání Maubeuge.
V dubnu 1794 se stal šéfem brigády (chef de brigade, de facto plukovník) a v červnu téhož roku jej generál Fromentin provizorně povýšil na brigádního generála (potvrzeno v červnu 1795). V červnu 1794 se zúčastnil bitvy u Fleurs a v letech II, III a IV republiky sloužil u Armády Sambry a Mázy (Armée de Sambre-et-Meuse). Jako velitel předvoje armády generála Klébera obsadil belgická města Tirlemont, Saint-Trond a Tongres. Po pádu z koně odešel v květnu 1796 ze služby a vrátil se až v červenci 1799. Byl pak přidělen k Helvétské armádě (Armée de Helvetie), s níž se zúčastnil bitvy u Curychu, překročení Limmatu a pronásledování Rusů napříč Švýcarskem. S Rýnskou armádou se pak vyznamenal v bitvách u Engenu, Meßkirchu, Biberachu a Höchstädt a v prosinci 1800 bojoval u Hohenlinden. Poté podporoval ústup Neyovy divize z Mühldorfu na Haag a napomáhal generálu Lecourbovi při překročení řeky Salzach.
vlevo|upright|náhled|Plukovník 5. dragounského pluku, který patřil k Boyého brigádě u Slavkova 1805.
Napoleonské války a závěr života Po skončení tažení byl uvolněn ze služby a rozhodnutím prvního konzula se stal v lednu 1802 velitelem departementu Nord jako doplňovacího okrsku 16. vojenské divize. V prosinci 1803 (19. frimaire roku XII republiky) byl jmenován členem Čestné legie a v červnu 1804 (25. prairial roku XII republiky) jejím komandérem. V březnu 1805 byl pověřen velením 4. vojenské divize a v září téhož roku převzal velení 1. brigády 3. dragounské divize, s níž se pak zúčastnil tažení Velké armády (Grande Armée) do Bavorska a Rakouska. Kvůli onemocnění divizního generála Beaumonta vedl v bitvě u Slavkova 2. prosince 1805 celou divizi. Ta stála zprvu v záloze spolu s císařskou gardou a po dobytí Prateckého návrší se sem přesunula a bojovala proti jednotkám 1. ruské kolony generálporučíka Dochturova u Újezda.
V čele divize se pak účastnil také pruského a polského tažení v letech 1806 a 1807. V květnu 1807 velel jezdeckému skladu ve Vratislavi (Breslau) a v březnu 1808 byl přidělen k 26. vojenské divizi. V květnu téhož roku byl pověřen inspekcí jezdeckých skladů 24. divize, ale ještě než stihl do této funkce nastoupit, svěřil mu císař velení provizorních pluků jízdní rezervy v Rennes. Císařským dekretem z 15. června 1808 byl jmenován baronem d'Abaumont.
V říjnu 1808 byl vyslán do Španělské armády (Armée d'Espagne), v lednu 1809 se stal velitelem města Vitoria v severním Španělsku. V roce 1812 odešel do výslužby a vrátil se na své domovské panství Saint-Mihiel. Oženil se tam s Jeanne Aubry. V průběhu stodenního císařství 1815 a poté znovu v letech 1819–1822 byl starostou Saint-Mihiel. V lednu 1817 se stal naturalizovaným Francouzem. V březnu 1820 byl dekorován rytířem Řádu svatého Ludvíka.
Dne 16. května 1832 zemřel ve věku 70 let jako bezdětný.
Reference
Literatura
Externí odkazy Bitva u Slavkova – Napoleonovi maršálové, generálové, štábní důstojníci (2.12.1805) na webu Austerlitz.org
Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Francouzští generálové Kategorie:Baroni Prvního Francouzského císařství Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu svatého Ludvíka Kategorie:Účastníci bitvy u Slavkova Kategorie:Narození v roce 1762 Kategorie:Narození 11. února Kategorie:Narození v Koblenzi Kategorie:Úmrtí v roce 1832 Kategorie:Úmrtí 16. května Kategorie:Úmrtí v Lotrinsku Kategorie:Muži