Libussa (výsl. Libusa) byl německy psaný literární a vlastivědný almanach (německy Jahrbuch, ročenka) vydávaný v Praze v letech 1841–1859. Jeho zakladatelem a hlavním redaktorem byl pražský filantrop Pavel Alois Klár (německy Paul Aloys Klar, 1801–1860), vydavatelem pak pražské německé nakladatelství J. G. Calve. Almanach Libussa otiskoval především literární, kunsthistorické a vlastivědné příspěvky tzv. českých Němců. Vedle německojazyčné beletrie, nezřídka na náměty z českých dějin, publikoval programově historické a národopisné články z české historie a reálií a dále i biografie významných osobností česko-německé kultury. V národnostní otázce česko-německé byl almanach velmi liberální. Nejvýznamnějším příkladem tohoto programového směřování je skutečnost, že ve svém 3. ročníku z roku 1843 otiskl první překlad Máchova Máje do němčiny.
První překlad Máchova Máje Autorem překladu Máje, publikovaného ve třetím ročníku almanachu Libussa v roce 1843, byl pražský německojazyčný židovský básník Siegfried Kapper. Překlad uvedla rozsáhlá a nadšená studie o Máchovi od básníka Josepha Theodora Wandera, rytíře von Grünwald (1817–1845), která se stala jednou z prvních fundovaných pozitivních reakcí na Máchovo dílo. Toto "druhé", byť německé vydání Máje se stalo dokonce nadlouho, až do roku 1862, jeho jediným úplným vydáním po roce 1836.
Autoři almanachu (výběr)
Theodor von Grünwald, vlastně Joseph Theodor Wander, rytíř von Grünwald (11. 6. 1817, Karlovy Vary – 24. 7. 1845, Terst), básník, prozaik a dobrodruh. Kromě překladu Máchova Máje se v almanachu Libussa objevují jeho texty v ročnících 1842-1850. Caroline Hell, vlastně Karoline Gräfin Wratislaw von Mitrowitz, česky Karolína Marie hraběnka Vratislavová z Mitrovic, provdaná Klarová (16. dubna 1816 – 4. srpna 1895). Básnířka a od roku 1834 manželka Pavla Aloise Klára. V almanachu publikovala pravidelně v letech 1853-1860 každý rok několik básní. Wilhelm Kandler (29. 2. 1816 Chrastava – 18. 5. 1896 Praha), malíř a restaurátor. Siegfried Kapper (21. 3. 1820 Smíchov – 7. 6. 1879 Pisa), básník, esejista a lékař. Paul Aloys Klar (11. 7. 1801, Litoměřice – 5. 11. 1860, Praha), filantrop, historik umění a vydavatel almanachu Libussa. Josef Jiří Kolár (9. 2. 1812 Praha – 31. 1. 1896 Praha), herec, divadelní ředitel, překladatel a prozaik. Německy psaná prvotina "Libussa am Mississippi", Libussa für 1842, s. 1-69. Jan Kollár (29. 7. 1793 Mošovce – 24. ledna 1852 Vídeň), básník a národní buditel. Překlad znělky ze Slávy dcery, Libussa für 1851, s. 339. Karel Hynek Mácha (16. 11. 1810 Praha-Malá Strana – 6. 11. 1836 Litoměřice), básník. Máj ("Mai") v překladu Siegfrieda Kappera, Libussa für 1844, s. 97-124). Alfred Meißner (15. 10. 1821 Teplice – 29. 5. 1885 Bregenz), básník, prozaik, dramatik. "Gedichte", Libussa 1, für 1844, s. 70-73; "Heimweh", Libussa für 1850, s. 167-168 a mnoho dalších téměř v každém ročníku. Johann Gabriel Seidl (21. 6. 1804 Vídeň – 18. 7. 1875 Vídeň), archeolog, romanopisec a dramatik, autor textu rakouské hymny. "Der Scheier, böhmische Volkssage", Libussa für 1844, s. 70-73. Adalbert Stifter (23. 10. 1805, Horní Planá – 28. 1. 1868, Linec), prozaik a malíř. "Der Pförtner im Herrenhaus"e, Libussa für 1852, s. 145-170. Josef Wenzig (18. 1. 1807 Praha – 28. 8. 1876 Turnov), německojazyčný pražský spisovatel a libretista, autor libret k Smetanovým operám Dalibor a Libuše. Motiv Libuše se objevil už v jeho básni "Der Dom auf dem Hradschin", Libussa für 1848, s. 92-99.
Literární kontext Libussa samozřejmě nebyla jediným německojazyčným kulturním médiem na území tehdejších Čech. Obsahově a časově se nejvíce překrývala s časopisem Öst und West (Východ a Západ), který vedl v letech 1837-1848 klementinský knihovník Rudolf Glaser pro pražské nakladatelství Kateřiny Jeřábkové (1807–1867). Časopis měl za cíl propagovat českou a vůbec slovanskou (nejen německojazyčnou) kulturu v prostředí německojazyčného obyvatelstva a byl více literárně a méně vlastivědně zaměřen než Libussa. Dalším podobným periodikem byly Erinnerungen an merkwürdige Gegenstände und Begebenheiten, které v letech 1821–1854 vydávali v Praze postupně Karel Eduard Rainold (pražský rytec a redaktor v roce 1821 zaniklého časopisu Hyllos), litoměřický litograf Karel Vilém Medau a konečně pražský nakladatel Karel Bellmann. Byly populárnějšího charakteru a na rozdíl od obou předchozích periodik publikovaly velké množství ilustrací. Články se soustřeďovaly nejen na regionální témata, ale i na zajímavosti ze světa.
Pavel Alois Klár alias Paul Aloys Klar Libussa byla po dvacet let své existence velmi prestižní tribunou německojazyčné literatury v Čechách. Česko-německá kultura těžila v té době ze stále ještě poměrně nekonfliktního dvojjazyčného prostředí v Praze a ve většině Čech. Bylo to zajisté dáno osobností Klarovou, který udržoval přátelské styky s českými obrozenci (Jungmannem, Hankou) či politiky (především hrabětem Karlem Chotkem). Jeho koncept Čech jako vlasti dvou národů (o němž svědčí mj. i název almanachu) vzal zakrátko po jeho smrti, ještě v 60. letech, s koncem bachovské protičeské ofenzivy, v podstatě za své. Klar byl snad posledním skutečně česko-německým obrozencem: po jeho smrti a zániku almanachu Libussa se cesty obou literatur vydaly konfliktnějšími směry.
Zánik almanachu Zánik almanachu Libussa po publikování posledního svazku na rok 1860 (1859), se téměř překrývá se vznikem jiné pražské, tentokrát ryze české literární ročenky, almanachu Máj (1858–1862). Je vlastně logické, že almanach Máj má velmi podobný formát, rozsah i grafickou formu (předznamenanou frontispisem s portrétem významné osobnosti), jako měla Klarova Libussa. Máchův Máj zde spojuje oba významné almanachy v přelomové době, kdy skončilo národní obrození a započal zápas za úplnou emancipaci národa a jeho literatury. K Máchovi, jako základnímu úhelnému kameni české (ne již česko-německé) literatury se přihlásila nastupující generace májovců, byť to bylo dlouhých 15 let poté, co to udělali jejich němečtí předchůdci v almanachu Libussa.
Odkazy Reference
Literatura FASOLD Regina: Paul Aloys Klars Jahrbuch “Libussa“ (1842–1860), IN: Brücken – Germanistisches Jahrbuch Tschechien Slowakei, 6/2017, s. 19. Dostupné on-line Externí odkazy Almanach Libussa je digitálně přístupný (až na několik ročníků) na portálu Kramerius ZDE. Německý překlad Máje publikovaný v almanachu Libussa roku 1843 dostupný on-line
Kategorie:Německá literatura Kategorie:Vlastivědné sborníky