Kapitán Václav Kojzar (26. února 1916 Stachy – 21. ledna 2006 Sušice) byl český voják, hrdina západního protinacistického odboje. Bojoval v Africe (mimo jiné při obraně Tobrúku) a na západní frontě. Po únorovém převratu byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu na doživotí za údajnou špionáž a velezradu. Vězněn byl 7 a půl roku. Po roce 1989 byl aktivním členem Československé obce legionářské. Roku 2006 mu byl propůjčen Řád T. G. Masaryka II. třídy.
Život
Mládí a druhá světová válka Václav Kojzar se narodil se 26. února 1916 ve Stachách. Měl tři sourozence, dvě sestry a bratra. Vyučil se zedníkem. Pracoval pro českou firmu Konstruktiva, která ho na začátku druhé světové války vyslala pracovně do Persie. V roce 1941 se přes sovětský konzulát přihlásil spolu s dalšími Čechoslováky do armády. V červnu 1942 odcestoval do Jeruzaléma, kde se nacházela Československá vojenská mise pro Střední východ pod divizním generálem Ondřejem Mézlem-Gakem. Byl zařazen k protiletadlovému dělostřelectvu k obraně Bejrútu, koncem října 1942 se se svou jednotkou přesunul do oblasti Jericha a od začátku roku 1943 až do června téhož roku zajišťoval s Československým lehkým protiletadlovým plukem 200 – Východním (pod plukovníkem Karlem Klapálkem) protivzdušnou ochranu Tobrúku. Dne 5. července 1943 se s útvarem přesunul do Velké Británie. V Colchesteru pluk navštívil prezident Edvard Beneš a vyznamenal jeho bojovou zástavu Československým válečným křížem 1939.
Následně byl Václav Kojzar vycvičen jako řidič tanku Cromwell. Poté se přesunul s Československou obrněnou brigádou do severní Francie, kde se účastnil bojů u Dunkerque. Po kapitulaci německého viceadmirála Friedricha Frisiuse 9. května 1945 se Václav Kojzar přesunul do Československa.náhled|Pamětní deska Václava Kojzara na obecním úřadě ve Stachách Po válce O několik měsíců později, po ukončení vojenské kariéry, se Václav Kojzar vrátil na rodné Stachy a převzal národní správu nad uhelnými sklady ve Vimperku. Oženil se s Vlastou Krausovou a narodila se mu dcera Vlasta.
Po únoru 1948 vznikla Vimperku ilegální organizace, jejímž cílem bylo pomáhat ohroženým osobám k odchodu do zahraničí. Po jejím odhalení následovalo hromadné zatýkání. Václav Kojzar byl v roce 1949 odsouzen ke 12 rokům těžkého žaláře, ke ztrátě majetku a k doživotnímu zákazu pobytu v zahraničí. Během výkonu trestu pracoval v uranových dolech, nakonec byl po sedm a půl roce propuštěn. I nadále byl však sledován a persekvován.
Po roce 1989 Po roce 1989 se stal Václav Kojzar aktivním členem Československé obce legionářské. Byl povýšen na podporučíka v. v., dne 6. května 2000 do hodnosti kapitána v. v. Bylo mu uděleno čestné občanství obce Stachy. Zemřel 22. ledna 2006 ve věku nedožitých devadesáti let, je pochován na hřbitově v Sušici. Ve stejném roce byl vyznamenán Řádem T. G. Masaryka II. třídy in memoriam.
Připomínky
Dne 28. října 2016 byla Václavu Kojzarovi odhalena pamětní deska na budově obecního úřadu ve Stachách.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Vojenský ústřední archiv, Příslušníci čs. vojenských jednotek v zahraničí, Záznam vojáka - Václav Kojzar
Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Nositelé Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Kategorie:Narození v roce 1916 Kategorie:Narození 26. února Kategorie:Narození ve Staších Kategorie:Úmrtí v roce 2006 Kategorie:Úmrtí 21. ledna Kategorie:Úmrtí v Sušici Kategorie:Pohřbení v Sušici Kategorie:Muži