Útok Spojených států amerických na Venezuelu označovaný jako Operace Absolutní odhodlání () byla zhruba dvě hodiny trvající vojenská akce, kterou zahájily Spojené státy americké dne 3. ledna 2026 přibližně v 2:00 místního času leteckými údery na řadu cílů v severní Venezuele, včetně hlavního města Caracasu. Krátce poté pronikly americké speciální jednotky do rezidence prezidenta Nicoláse Madura a zajaly ho spolu s jeho manželkou Cilií Floresovou. Oba byli následně letecky přepraveni z Venezuely do New Yorku, kde byli obvinění z narkoterorismu a vzati do vazby. Tato akce byla eskalací trvajícího konfliktu v regionu.
Někteří veřejní činitelé ze Spojených států a dalších zemí zpochybnili legalitu útoků, několik světových vůdců a expertů uvedlo, že útok porušil Chartu OSN a suverenitu Venezuely. Ovšem mnozí jiní funkcionáři a hlavy států naopak vyjádřili podporu k akcím USA ve Venezuele a další pouze odkázali, že Maduro není legitimním vůdcem Venezuely od posledních voleb, které nevyhrál.
Rusko jako zásadní vojenský spojenec Venezuely nedokázalo útokům zabránit, ani je pozdržet.
Úřadující prezidentkou Venezuely se stala dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která následně přistoupila na spolupráci s vládou USA. Útoky vedly k převzetí kontroly nad vývozem venezuelské ropy Spojenými státy americkými, které si navíc podporou soukromých investorů zajistily dovoz ropy. Vedle toho se Venezuela otevřela zahraničním investorům, například v odvětví těžby nerostů, což dlouho odmítala.
Pozadí před útokem Spojené státy přestaly uznávat Nicoláse Madura jako legitimního prezidenta Venezuely v lednu 2019 poté, co jeho znovuzvolení v roce 2018 bylo široce považováno za nedemokratické a podvodné. Maduro po volbách vykázal americké diplomaty ze země a v reakci na to americká vláda 23. ledna 2019 uznala opozičního kandidáta Juana Guaidóa za prezidenta.
Maduro byl rovněž od března 2020 stíhán americkými soudy, kdy byla podána obžaloba u federálního soudu pro jižní obvod New Yorku a byla na něj vypsána odměna 15 milionů dolarů. Ta byla později zvýšena, 10. ledna 2025 na 25 milionů a 7. srpna 2025 na 50 milionů.
V srpnu 2025 nasadily Spojené státy v jižním Karibiku válečné lodě a vojenský personál. V září zahájilo Jižní velitelství Spojených států vojenské údery na plavidla v Karibském moři. USA tvrdí, že některá ze zasažených plavidel obchodovala s drogami s podporou Venezuely. Do prosince 2025 se vynucování předpisů stupňovalo a zahrnovalo zabavení ropných tankerů přepravujících sankcionovanou venezuelskou ropu, přičemž taktické zásahy provedly Nasaditelné specializované síly pobřežní stráže v koordinaci s prostředky Ministerstva obrany USA. vlevo|náhled|Trump vyjádřil zájem o kontrolu nad venezuelskou ropou a řekl: „Jsme v ropném průmyslu, [...] budeme prodávat ropu.“ Země má největší prokázaná ropná pole na světě. Tyto akce byly součástí operace Jižní kopí, kampaně zaměřené na údajné zločinecké sítě, včetně těch, které byly údajně spojeny s venezuelskou vládou Nicoláse Madura. Před údery Spojené státy obvinily Madura z „prezidentování narkostátu“ a z volebních podvodů ve venezuelských prezidentských volbách v roce 2024.
Ačkoli venezuelská Národní volební rada prohlásila Madura za vítěze voleb v roce 2024, výsledky shromážděné opozicí údajně ukazovaly, že její kandidát Edmundo González získal rozhodující většinu. Venezuelská vláda vydala na Gonzáleze zatykač. Ten ovšem opustil zemi a získal azyl ve Španělsku. Maduro zůstal ve funkci prezidenta až do svého zajetí.
Trump již dříve označil dva venezuelské drogové gangy, Tren de Aragua a Kartel Sluncí, za zahraniční teroristické organizace a tvrdil, že tu druhou vedl sám prezident Maduro.
V listopadu 2025 USA nasadily letadlovou loď USS Gerald R. Ford a v prosinci začaly zachycovat a zabavovat ropné tankery a uvalily na Venezuelu „námořní karanténu“. USA také koncem prosince zahájily tajné operace ve Venezuele na základě pokynů Ústřední zpravodajské služby (CIA). Donald Trump již dříve oznámil, že americká armáda provede údery uvnitř Venezuely.
V týdnech předcházejících útoku a po zahájení operací zaměřených na plavidla převážně z Venezuely USA podepsala dohodu s ostrovním sousedem Venezuely, Trinidadem a Tobagem, která americké armádě umožňuje přístup na její letiště. Americká armáda strávila měsíce plánováním a nácvikem operace, řekl novinářům na tiskové konferenci 3. ledna generál Dan Caine, předseda Sboru náčelníků štábů. Začátkem prosince byly síly rozmístěny a připraveny, uvedl Caine.
Dne 23. prosince 2025 se objevily v médiích zprávy, že Rusko evakuuje z Venezuely rodiny svých diplomatů. Ruské úřady evakuaci popřely. Jen několik hodin před útokem se Maduro v Caracasu sešel s čínskou diplomatickou delegací. Podle následných analýz čínské zpravodajské služby pravděpodobně nezachytily žádné informace o připravovaném útoku.
Útok Únosu Madura předcházela několikaměsíční sledovací akce týmem amerických agentů, kteří monitorovali jeho pohyb a spolupracovali s informátorem z venezuelské vlády. Před zahájením útoku americké složky provedly kybernetický útok, kterým vyřadily venezuelský výstražný systém a další obranné systémy a přerušily elektrické vedení. Vedle toho byla použita nespecifikovaná akustická zbraň k dezorientaci obranných jednotek na místě únosu. Podle tvrzení Donalda Trumpa USA použily při útoku tajnou zbraň, kterou nazývá „diskombobulátorem“ (The Discombobulator). Nicméně není zřejmé, o jakou zbraň má jít, a podle některých expertů mohl Trump zkomolit její název, nebo splést více zbraní do jedné neexistující. Spekulovalo se ale také o mikrovlnné zbrani (systém HPM).https://medium.com/@jcanchola1264/the-discombobulator-unpacking-the-physics-and-the-risks-of-the-weapon-that-captured-maduro-899be6f43aa9 Během samotné operace byl nespecifikovaným způsobem použit také AI nástroj Claude od firmy Anthropic (viz projekt Maven), která to později považovala za porušení licenčních podmínek. Vedle toho byly k analýze dat využity i nástroje společnosti Palantir.
Vzdušné údery Prezident Donald Trump vydal rozkaz k zahájení operace 3. ledna ve 4:46 středoevropského času (SEČ) (23:46 ve Venezuele). Kongres o úderech informován nebyl. Operace se zúčastnilo 150 letadel amerického námořnictva, letectva, armády a námořní pěchoty. Mezi nimi byly letouny F-22 Raptor, F-35 Lightning II, F/A-18 Hornet, EA-18G Growler, E-2 Hawkeye, B-1 Lancer, vrtulníky CH-47 Chinook, AH-64 Apache, další podpůrná letadla a četné bezpilotní letouny včetně RQ-170 Sentinel.
Kolem 7:00 SEČ (2:00 místního času) bylo hlášeno nejméně sedm explozí a byla spatřena nízko letící letadla, převážně v La Guaira, Higuerote, Meseta de Mamo, Baruta, El Hatillo, Charallave a Carmen de Uria, které se nacházejí většinou uvnitř nebo v blízkosti hlavního města Caracas. Většina explozí byla namířena na antény a aktivní vojenské základny.
Exploze byly nahlášeny na letecké základně Generalissimo Francisco de Miranda (La Carlota) a ve Fort Tiuna, dvou vojenských zařízeních v oblasti hlavního města. Z jednoho vojenského hangáru na základně v La Carlota byl zanamenán kouř, zatímco jiný zůstal bez proudu. Rovněž byl zasažen přístav La Guaira, kde bylo zničeno a poškozeno několik kontejnerů. Satelitní snímky společnosti Vantor ukázaly nejméně pět zničených skladů, spálená vozidla a vyhozené bezpečnostní stanoviště. Dalšími cíli bylo letiště Higuerote. a antény v Cerro El Volcán.
Ruské protivzdušné systémy S-300, které měly takovému útoku zabránit byly buď zničeny dříve, než stihly zareagovat, nebo byly úmyslně vypnuté. Útoky trvaly zhruba půl hodiny. V reakci na zahájení útoku vyhlásil venezuelský prezident Nicolás Maduro nouzový stav.
Únos Nicoláse Madura Operace zaměřená na dopadení Madura byla provedena jednotkou Delta Force. Vrtulníky 160. pluku speciálních operací přepravily vojáky této jednotky do Caracasu za letecké ochrany stíhaček a bombardérů. Jeden vrtulník byl poškozen venezuelskou pozemní obranou, ale pokračoval ve své misi. Mezi čtvrtou a pátou hodinou přistály vrtulníky poblíž Madurovy rezidence a vojákům se podařilo proniknout dovnitř, kde prezidenta i jeho ženu zajali. Žádný americký voják při tomto zásahu nezemřel, nicméně několik jich bylo raněno.
V 5:21 hodin venezuelského času uveřejnil americký prezident Donald Trump na platformě Truth Social informaci, že byli venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Floresová zajati a odvezeni ze země. V reakci na to Venezuelská viceprezidentka Delcy Rodríguezová potvrdila, že Maduro i Floresová jsou nezvěstní, a prostřednictvím státní televize požadovala důkaz o tom, že jsou naživu. Maduro a Floresová byli následně letecky přepraveni z Venezuely na americkou výsadkovou loď USS Iwo Jima, odtud na základnu Guantanámo a posléze letecky do New Yorku, kde byli obviněni z trestných činů souvisejících s narkoterorismem a vzati do vazby. Ve večerních hodinách byli umístěni do Metropolitního vazebního centra v Brooklynu.
Venezuelské opoziční zdroje ve Venezuele sdělily Sky News, že podle nich bylo Madurovo zajetí „vyjednaným odchodem“ se Spojenými státy.
Oběti Podle venezuelského ministra vnitra Diosdada Cabella přišlo při útoku o život 100 lidí. Útočný tým zlikvidoval většinu příslušníků Madurovy ochranky, mezi mrtvými byla řada Kubánců. Venezuelská armáda už dříve zveřejnila seznam 23 svých členů, kteří zemřeli. Také Kuba oznámila, že bylo zabito 32 příslušníků její armády a tajných služeb. Během akce bylo zraněno 6 vojáků USA. Zajatý Maduro utrpěl zranění na noze a jeho žena zranění hlavy.
Následky
Venezuelská vláda Prezident Trump na následné tiskové konferenci o prohlásil, že USA plánují Venezuelu "řídit", dokud nedojde k bezpečnému, řádnému a uvážlivému předání moci, a to i přestože se americké síly po útoku stáhly z venezuelského území a nevytvořily zde okupační správu. Také uvedl, že USA a americké společnosti se mají silně zapojit do venezuelského ropného průmyslu a prodávat velké množství ropy jiným zemím. Prohlásil, že ropný průmysl ve Venezuele je na dně a že velké americké společnosti vstoupí do země, aby opravily infrastrukturu a začaly vydělávat peníze pro zemi. Přislíbil obyvatelům, že z Venezuely učiní bohatou a bezpečnou zemi. Ministr zahraničí USA Marco Rubio však zdůraznil, že Washington nehodlá zemi vládnout s výjimkou vymáhání stávající ropné blokády.
Viceprezidentka Venezuely Rodríguezová ještě téhož dne vyzvala k okamžitému propuštění zadržovaného prezidenta a jeho manželky. USA obvinila z porušení Charty OSN, z pokusu svrhnout vládu a ze snahy zmocnit se venezuelských zásob ropy. Také prohlásila, že Maduro zůstává nadále považován za prezidenta. Venezuelská mise při OSN formálně požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti. V reakci na to Trump Rodríguezové pohrozil s tím, že pokud nebude jednat správně, zaplatí vyšší cenu než Maduro.
Den po únosu, 4. ledna Nejvyšší soud Venezuely pověřil Rodríguezovou výkonem prezidentských funkcí a 5. ledna formálně složila přísahu a stala se úřadující prezidentkou, následně pak vyzvala vládu USA ke spolupráci. Ta podmínila svůj další postup vůči Venezuele splněním několika politických a bezpečnostních požadavků, zejména důrazným postupem proti obchodu s drogami směřujícími do USA, ukončením dodávek ropy státům považovaným za geopolitické protivníky USA a vyhoštění zahraničních poradců z Kuby, Íránu a dalších nepřátelských zemí. Součástí amerických požadavků je rovněž vytvoření podmínek pro svobodné volby. Po jejich uskutečnění se předpokládá rezignace prozatímní prezidentky a předání moci novému vedení.