Boží voda byl pramen, který vyvěral v místech obce Lázně Libverda ve Frýdlantském výběžku Libereckého kraje na severu České republiky. Své označení dostal i podle víry, že má moc ochránit před nákazou morem.
Historie Pramen byl znám již ve 14. století. Původně vyvěral do lipového špalku, až později nechal jeden z uzdravených šlechticů z vděčnosti kolem pramene zbudovat kamenné roubení. Vodou z něj se osvěžovali pocestní na poutních cestách do kostela Navštívení Panny Marie v sousedních Hejnicích. Někteří z nich ale pramen označovali rovněž hanlivými výrazy , tedy „pivní voda“, nebo , čili „pivní studna“. Zprávy o prameni se šířily a dostaly se až do Drážďan na dvůr saského kurfiřta Augusta I., který sice sám u pramene nikdy nebyl, nicméně vodu z něj mu roku 1581 nechal k léčbě jeho nemocí přivézt panovníkův osobní lékař.
Roku 1601 Kaspar Schwenckfeldt, řádný fyzik města Hirschbergu, konstatoval v první odborné zprávě o prameni, že „libverdská voda je lahodná a znamenitého účinku“. Roku 1622 se majitelem zdejšího panství stal Albrecht z Valdštejna a vodu z pramene si nechával v soudcích posílat k občerstvení na místa svých válečných tažení. Na přelomu 18. a 19. století, kdy lokalita patřila šlechtickému rodu Clam-Gallasů, nechal roku 1785 Kristián Filip z Clam-Gallasu pramen Boží vody vyčistit a umožnil jeho využívání všem příchozím.Vinklát, s. 95. Současně s tím vodu prozkoumal Josef Jindřich Bauer, lékař a člen pražské Univerzity, který uvedl, že „Libverdská kyselka právem náleží mezi přírodou vytvořené alkalické minerální a léčivé vody a podle Zukertsova popisu německých lázní ji nutno zařadit po bok pramenům karlovarským, bílinským i dalším. Tato voda jest osvěžující, vzpružující, příjemně dráždí jazyk, je nakyslá, jemná, stahující a posilující. Při veškerých chemických pokusech se ukazuje jako vzdušnými i minerálními látkami bohatě nasycená alkalická voda. Jak každiodenní zkušenosti znovu a znovu potvrzují, je velmi užitečná a platná při všech onemocněních a nevolnostech a jako takovou ji zkušení a učení lékaři doporučují a ordinují“. Když posléze o osm let později (1793) odkryli nový pramen pojmenovaný po majiteli panství Kristiánův, nechali Boží vodu zasypat, aby neodčerpávala energii nově objeveného pramene.Vinklát, s. 96.
Roku 1818 se místní opětovně pokoušeli pramen Boží vody najít, ale neuspěli, byť přitom objevili jiný pramen, který pojmenovali Eduardovým po Eduardu z Clam-Gallasu.
Geomorfologie Na výskyt pramenů má vliv zlomová linie vedoucí ve směru mezi východem a západem, jež drénuje Jizerské hory a do vody přivádí juvenilní oxid uhličitý. Z tohoto zlomového pásma nevyvěrají jen libverdské prameny, nýbrž i minerální voda Kyselka u Nového Města pod Smrkem a prameny v polských lázních Świeradów-Zdrój.
Odkazy Reference
Související články Kristiánův pramen
Kategorie:Minerální prameny v Libereckém kraji Kategorie:Lázně Libverda Kategorie:Povodí Smědé