Będzinský hrad () je středověká obranná pevnost ve městě Będzin ve Slezském vojvodství v Polsku. Vznik hradu souvisel s pohraniční funkcí po přechodu Slezska pod českou vládu (1348) a s tehdejší hranicí vedenou po řece Czarna Przemsza.Powiat Będziński: Zamek obronny z XIV wieku [online]. Dostupné z: https://powiat.bedzin.pl/powiat/zamek-obronny-z-xiv-wieku [cit. 2026-01-04]. Objekt je zapsán v rejstříku památek vojvodství śląského (mimo jiné A 337/51 z 15. 10. 1951 a A 1/60 z 23. 2. 1960). Hrad je přístupný veřejnosti; od roku 1956 v jeho interiérech sídlí Muzeum Zagłębia (mj. se sbírkami historických zbraní).

Historie náhled|Noční iluminace hradu náhled|Hrad s viditelným příkopem

Dějiny opevnění v Będzině sahají do 9. století. Na Hradním vrchu (Góra Zamkowa) vzniklo hradiště, pravděpodobně spojené s kmenem Vislanů; osídlení a podhradí se dále rozvíjelo na svazích vrchu. Na základě archeologických zjištění jsou stopy spálenin ve valech kladeny do období před mongolskými vpády (v literatuře se uvádí i dendrochronologické datování).

Ve druhé polovině 13. století byl v prostoru hradiště vybudován kamenný donjon, který se dochoval do současnosti. Ve čtyřicátých letech 14. století k ní král Kazimír III. přistavěl hradní areál, původně tvořený horním hradem (později přestavovaným) a dolním hradem s vjezdovou bránou od severu (dochovány jsou spodní partie zdiva). Roku 1349 je zmiňován první będzinský purkrabí Wiernko (Vernco), což bývá vykládáno jako doklad fungujícího hradu.

V roce 1458 byl tenutariem hradu Stanisław z Pogórzyc; v letech 1462–1470 Szczepan Pogórski z Pogórzyc a v letech 1492–1499 Benedykt alias Bieniasz Pogórski. Roku 1502 polský král Aleksander Jagiellończyk povolil Stanisławu Jarockému (starostovi ve Sławkówě) vykoupit hrad a královské město Będzin i s okolními vesnicemi z rukou Bieniasze Pogórského.

V srpnu 1588 se hrad stal místem jednání o propuštění Maxmiliána Habsburka, zajatého po bitvě u Byczyny (24. ledna 1588). Jednání vyústila (po přesunech delegací do Bytomu a Olkusze) v podpis tzv. „pakt bědzińských“ na radnici v Czeladzi dne 9. března 1589 (viz bytomsko-będzińská smlouva).

V roce 1616 hrad spolu s částí města vyhořel. Na vlastní náklady jej obnovil starosta będzinský Andrzej Dębiński. Během švédské potopy (1655–1656) byl hrad znovu vypálen a částečně zničen. V 60. letech 17. století byla nařízena jeho obnova; uvádí se realizace kolem roku 1665.

Podle tradice hrad 19. nebo 20. srpna 1683 hostil Jana III. Sobieského s manželkou a císařské poselstvo (v souvislosti s tažením k Vídni). Dne 15. září 1696 hrad navštívil August II. Silný; v literatuře se někdy uvádí i návštěva Stanisława Augusta Poniatowského (tvrzení vyžaduje zdroj).

Do konce 16. století hrad spravovali královští purkrabí; od počátku 17. století se stal sídlem držitelů staroství (starostové nehradní). Po zrušení staroství (1775) získal dobra v dlouhodobém pronájmu Stanisław Mieroszewski.

Období po dělení Polska Po druhém dělení Polska byl hrad se zázemím spravován pruskou správou; v pramenech se uvádí i smluvní převody/pronájmy z počátku 19. století. V této době pokračoval úpadek objektu a byly zaznamenány i nálezy při úpravách terénu na Hradním vrchu (např. při kopání jam pro výsadbu stromů).

náhled|240px|Hrad na litografii Napoleona Ordy

Hrad postupně chátral; po nehodě u zříceného zdiva (1825) se objevily návrhy na demolici, které však byly následně zastaveny v rámci raných památkových opatření. V roce 1834 byl hrad obnoven podle projektu architekta Franciszka Marii Lanciego, přičemž došlo k romantizující (pseudogotické) úpravě siluety a detailů. Zvažovalo se využití jako banka či škola; následně sloužil mimo jiné jako evangelický modlitební dům a později jako nemocnice.

Ke konci 19. století hrad opět zpustl a v tomto stavu zůstal do konce druhé světové války. Rekonstrukce proběhla od roku 1952 podle projektu Zygmunta Gawlika.

Meziválečné období náhled|Pohled na hrad v Będzině a synagogu na počátku 20. století

V roce 1919 vzniklo z iniciativy místních osobností (mj. Stefana Warchoła, Jana Gęborského, Benedykta Misiórského a Romana Wyszatyckého) Společenství péče o Hradní vrch. Po organizačních přípravách bylo zahájeno obnovování (1929) podle projektu prof. Adolfa Szyszko-Bohusze. Během prací byly nacházeny archeologické předměty (např. ostruhy, zbraně, klíče, keramika, mince). Současná podoba hradu vychází z rekonstrukce z roku 1834 a z poválečných prací (1952–1956).

Architektura náhled|upright|Tým obnovující hrad v roce 1953; druhý zprava stojící v řadě je Roman Romański – vojvodský konzervátor památek v Katovicích (1954–1961)

Hrad byl založen na pozůstatcích raně středověkého hradiště (11.–13. století) na vyvýšenině u levého břehu řeky Czarna Przemsza. Nejstarší zděnou částí je válcová věž o průměru přibližně 10,7 m, postavená z místního kamene v severovýchodní části vrchu; vstup byl situován ve vyšším podlaží. Následně vznikla pětipodlažní věž na půdorysu blízkém čtverci (cca 9 × 8,5 m) a obytná budova. Zdivo je budováno technikou 'opus emplectum – vnější a vnitřní líc z otesaných bloků (místy i cihel) se spojením vápennou maltou a výplní lomovým kamenem.

Horní hrad byl obklopen dvěma pásy hradeb, mezi nimiž vedla komunikace na nádvoří. Dolní hrad (dnes převážně v reliktech) ležel západně a měl vlastní obranný úsek s bránou na sever.

Muzeum Zagłębia V červenci 1956 zde bylo otevřeno Muzeum Zagłębia; do roku 1982 byl hrad také sídlem jeho ředitelství. V roce 1969 byla zpřístupněna okrouhlá věž s výhledem na oblast Zagłębia a v roce 1974 byla v hradních sklepích otevřena stylová kavárna.

náhled|střed|600px|Koncerz husarský ve sbírkách Muzea Zagłębia

Filatelie Polská pošta vydala 5. března 1971 poštovní známku se zobrazením będzinského hradu (nominál 60 gr) v emisi Zamki polskie; autorem návrhu byl Tadeusz Michaluk.Katalog Znaków Pocztowych: 1971.03.05. Zamki polskie (kat-zn-1971-zn1911) [online]. Dostupné z: https://www.kzp.pl/index.php?artykul=kat-zn-1971-zn1911 [cit. 2026-01-04].

Reference

Literatura Leszczyńska-Skrętowa, Zofia: Słownik historyczno-geograficzny województwa krakowskiego w średniowieczu. Cz. I, zesz. 1 (heslo: „Będzin“). Wrocław: Ossolineum, 1980. ISBN 8304001292, s. 55–58. Kajzer, L.; Kołodziejski, S.; Salm, J.: Leksykon zamków w Polsce. Warszawa: Arkady, 2012. ISBN 978-83-213-4158-3, s. 89–91. Guerquin, Bohdan: Zamki w Polsce (heslo: „Będzin“). Warszawa: Arkady, 1984. ISBN 83-213-3239-0, s. 88–90. OCLC 835911338.

Externí odkazy

Miasto i zamek Będzin v „Słownik historyczno-geograficzny ziem polskich w średniowieczu“ (online) Zamek w Będzinie na webu bedzin.pl Muzeum Zagłębia w Będzinie Vizualizace předpokládaného vzhledu hradu Koncepce rekonstrukce dolního hradu v Będzině Archivní zobrazení hradu (Polona)

Kategorie:Hrady ve Slezském vojvodství Kategorie:Hrady v Polsku Kategorie:Hrady založené ve 13. století Kategorie:Hradiště v Polsku Kategorie:Będzin