Promachon-Topolnica (řecky ) je pravěká archeologická lokalita ležící na dnešní bulharsko-řecké hranici, v údolí řeky Strumy při severním vstupu do Rupelské soutěsky. Areál se rozkládá mezi obcí Topolnica na bulharské straně a obcí Promachon na straně řecké.

Archeologické výzkumy doložily osídlení lokality v pozdním neolitu a raném eneolitu, přibližně v období 5250–4700 př. n. l. Lokalita je v odborné literatuře považována za významný pramen pro studium kulturních kontaktů mezi severním Řeckem a jihozápadním Bulharskem. Na základě výsledků výzkumu byla vymezena tzv. kultura Topolnica-Akropotamos, rozšířená ve středním povodí řeky Strumy. Z administrativního hlediska je lokalita rozdělena na dva sektory – bulharský sektor Topolnica a řecký sektor Promachon. Do zahájení systematického výzkumu v řecké části v roce 1992 byla lokalita v odborné literatuře obvykle uváděna pouze pod názvem Topolnica.

Poloha Sídliště se nachází v jihozápadní části Bulharska na hranici s Řeckem, přibližně 1 km západně od pravého břehu řeky Strumy, asi 2 km jižně od obce Topolnica a zhruba 3,5 km severozápadně od obce Promachon. Leží na okraji říční terasy při úpatí východních svahů Belasica.

Z geomorfologického hlediska je lokalita situována na erozním kuželu vytvořeném akumulací splachů z přilehlých horských svahů. Někteří autoři předpokládají, že v pravěku se koryto řeky nacházelo blíže k sídlišti než dnes, což mohlo ovlivnit volbu polohy osídlení.

Historie archeologického výzkumu Lokalita byla identifikována roku 1979 Dimitrinou Băčvarovovou. Systematický archeologický výzkum v bulharském sektoru probíhal především v letech 1980–1991 pod vedením Henriety Todorovové, za účasti Todora Dimova, Javora Bojadžieva a Ivana Vajsova.

Výzkum v řeckém sektoru Promachon byl zahájen roku 1992 a pokračoval do roku 2002. Vedli jej Haïdô Koukouli-Chryssanthaki a Ioannis Aslanis v rámci řecko-bulharského archeologického projektu, na němž se podílely výzkumné týmy obou zemí.

Archeologický výzkum a metody Vedle standardních archeologických metod byly na lokalitě využity také geofyzikální postupy, zejména geomagnetický průzkum a vertikální elektrická sondáž. Tyto metody přispěly k rekonstrukci rozsahu sídliště, k identifikaci možných fortifikačních prvků a k poznání vnitřní organizace zástavby.

Stručný přehled vývoje lokality Na základě stratigrafických pozorování je vývoj sídliště Promachon-Topolnica obvykle členěn do tří hlavních fází, které jsou nejlépe doloženy v řeckém sektoru lokality.

Nejstarší fáze (5250–5100 př. n. l.) Nejstarší fáze je charakterizována existencí rozsáhlé zahloubené stavby, která je interpretována jako objekt se zvláštní, pravděpodobně rituální funkcí. Stavba byla zapuštěna hluboko do podloží a vykazovala složité vnitřní uspořádání.

V jejím prostoru byly nalezeny keramické nádoby, antropomorfní figurky, hliněné lampy a další specifické artefakty, včetně bukránií. Výplň objektu tvořily vícenásobné stratigrafické vrstvy, což naznačuje opakované využívání prostoru.

Sídliště této fáze bylo soustředěno kolem centrální stavby a vymezeno hliněným valem. Osídlení zaniklo v důsledku rozsáhlého požáru, doloženého výraznou destrukční vrstvou.

Keramický soubor zahrnuje mimo jiné malovanou keramiku promachonského stylu a tzv. black-topped keramiku. Zvláštní skupinu tvoří nádoby s povrchem upraveným rostlinnými exsudáty, dříve někdy nepřesně označovanými jako bitumen.

Střední fáze (cca 5100–4900 př. n. l.) Ve druhé fázi došlo k rozšíření sídliště a k proměně jeho prostorové struktury. Zástavba měla převážně nadzemní charakter a opevňovací val z předchozí fáze přestal být využíván. Toto období je spojováno s kulturou Topolnica-Akropotamos.

Keramická produkce se vyznačuje bohatou malovanou výzdobou regionálního charakteru, zejména tzv. strumským, akropotamským a dimitrským stylem. Na lokalitě se rovněž objevuje široká grafitová výzdoba, která patří k nejstarším dokladům tohoto jevu na Balkáně.

Součástí sídliště byly také objekty interpretované jako kultovní stavby. Nejlépe prozkoumaná je stavba 1 v sektoru Topolnica, odkrytá v roce 1982.Promachon-Topolnica. Cult structures from Middle Struma V jejím interiéru byly nalezeny antropomorfní plastiky a keramické nádoby, včetně importů.

Nejmladší fáze (raný eneolit) Nejmladší fáze představuje krátkodobé a omezené využití lokality. Archeologické nálezy zahrnují mělké jámy, tavicí zařízení a keramické nádoby spojené s metalurgickou činností, patrně zaměřenou na zpracování měděné rudy. Obytné stavby z tohoto období nebyly doloženy.

Význam lokality Promachon-Topolnica je studijní lokalita neolitických a eneolitických komunit ve středním povodí Strumy. Výsledky výzkumu se využívají při interpretaci sídelní struktury, rituálních praktik, meziregionálních kontaktů a raných projevů metalurgie v jihovýchodní Evropě.

Literatura

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Archaiologia.gr – články o výzkumu v neolitické Makedonii PROMACHON-TOPOLNICA. Contacts and communication breakdowns in the distant past at the modern Bulgarian–Greek border Promachon-Topolnica. Cult structures from Middle Struma

Kategorie:Archeologické lokality v Bulharsku Kategorie:Neolitická sídliště Kategorie:Blagoevgradská oblast