náhled|Victor Hess po návratu z výzkumného letu, 1912 náhled|Hoffory, Hess a Wolf v balonu nad Rakouskem (olejomalba, 2011) Let balonem Böhmen dne 7. srpna 1912 byl výzkumný let balonem, při kterém rakouský fyzik Victor Franz Hess dokázal existenci kosmického záření. Za tento objev získal v roce 1936 Nobelovu cenu za fyziku.

Pozadí V době Victorových postgraduálních studií na Vídeňské univerzitě již bylo asi dvě desetiletí ve vědecké obci známo, že i dobře stíněný elektroskop generuje malý pozaďový elektrický proud, tedy že atmosférický vzduch je z neznámého důvodu vodivý. Vzhledem k objevu radioaktivity krátce předtím byla jednou z teorií ionizace vzduchu právě radioaktivními horninami v zemské kůře; tato teorie byla předmětem několika experimentů, například Theodor Wulf v roce 1910 měřil ionizaci vzduchu na vrcholu Eiffelovy věže. Očekával, že radiace bude klesat s rostoucí vzdáleností od zemského povrchu, ale nebylo tomu tak a ani další experimenty neprokázaly ionizaci s původem v povrchu Země, další hypotézou byl tedy původ ionizace z vesmíru. Hess, který byl mimo jiné členem vídeňského vzduchoplaveckého spolku, v letech 1911-1913 uskutečnil celkem deset výstupů balonem, aby měřil změny ionizace s rostoucí výškou nad zemským povrchem.

Průběh letu náhled|Závislost ionizace na výšce naměřená Hessem v roce 1912 (vlevo) a Kolhörsterem v letech 1913-4 (vpravo) Hess při svých předchozích šesti letech startoval z vídeňského Prateru, ale jako náplň balonů používal svítiplyn, který mu umožňoval vystoupat pouze do výšky kolem dvou kilometrů. K dosažení větší výšky potřeboval vyměnit svítiplyn za plynný vodík, který je sice hořlavý, ale zato má nižší hustotu; ten mu přislíbil Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem (předchůdce Spolchemie). Balon Böhmen (česky Čechy) o objemu 1680 m3 Hessovi poskytnul Německý vzduchoplavecký spolek, který sídlil v Teplicích-Šanově.

Let byl zahájen z areálu ústecké chemičky 7. srpna 1912 v 6:12 hodin ráno. Pilotem byl Hauptmann W. Hoffory, pozorování počasí zajišťoval D. E. Wolf z Centrální Vídeňské meteorologické služby (Meteorologische Zentralanstalt in Wien). Tříčlenná posádka dosáhla výšky 5350 metrů, poté musela sestoupit ze zdravotních důvodů i přes použití primitivní kyslíkové masky. Hess zaznamenával hodnoty ionizace při vzestupu i sestupu a balon přistál ve 12:15 nedaleko vsi Pieskow asi 50 kilometrů od Berlína.

Výsledky měření naznačovaly, že ionizace vzduchu výrazně roste s rostoucí výškou. Spolu s dalšími Hessovými měřeními včetně jiného letu během částečného zatmění Slunce dokázaly, že zdrojem této ionizace není Země ani Slunce, ale jiný zdroj z vesmíru, což vedlo k objevu kosmického záření. Data naměřená Hessem byla později několikrát úspěšně zreplikována.

Oslavy 100 let výročí letu V roce 2012 proběhly akce ke stoletému výročí letu v Rakousku, Německu i v Česku. Na pražské stanici Českého hydrometeorologického ústavu v Libuši byl symbolicky vypuštěn meteorologický balon. V Muzeu Ústí nad Labem byla uspořádána k výročí startu výstava a ve dnech 7.-8. září 2012 populárně vědecká konference. V areálu Pedagogické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v ulici České mládeže byla k výročí údalosti odhalena pamětní deska.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Webové stránky oslav 100 let letu v Ústí nad Labem

Kategorie:Vědecké experimenty Kategorie:Balony