Mužské masopustní mečové tance jsou pevnou součástí masopustních obchůzek na Uherskobrodsku a tvoří důležitý prvek místních lidových tradic. Tyto tance patří k nejstarším dochovaným tanečním formám v Evropě. Původně měly především magický význam – sloužily k symbolickému boji a zahánění zlých sil prostřednictvím hlučného střetávání kovových šavlí, případně kroužků připevněných na dřevěných zbraních, či výraznými zvukovými projevy při tanci. Postupem času se k těmto funkcím přidala také rovina slavnostní a zábavná. Masopust jako soubor obyčejů propojujících zábavu s vírou v možnost magického ovlivnění nadcházejícího hospodářského roku zůstává klíčovým rámcem pro existenci mužských mečových tanců. V nejpůvodnější podobě se tato tradice zachovala zejména na Uherskobrodsku.
Na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byly masopustní mečové tance zapsány v roce 2022, navrhovatelem bylo Slovácké muzeum, Uherské Hradiště.
Výskyt Na území Uherskobrodska přetrvala tradice mečových tanců v rámci masopustních obchůzek pouze ve třech obcích – ve Strání, Komni a Bystřici pod Lopeníkem. Společným znakem všech lokalit je nejen vazba na masopustní období, ale také archaická kruhová a řetězová taneční forma. Každý tanec má přitom přesně dané prvky, mezi něž patří kroj, používané rekvizity, taneční struktura i uplatňování masopustního práva. Jeho vnějším symbolem bývá rožeň či ferula ozdobená vařečkou. Jednotlivé obce se od sebe liší názvem tance i označením jeho aktérů.
Ve Strání se tanec nazývá Pod šable a obvykle jej tančí pět mužů s dřevěnými šavlemi, které doprovází gazda vedoucí obchůzku. Ten nese dřevěný rožeň, na nějž napichuje nebo přivazuje naturální dary. Výrazným prvkem zdejšího tance je tzv. „vytínání“, tedy obřadní bití jednoho z tanečníků za domnělý prohřešek. Fašank ve Strání probíhá před Velikonocemi.
V Komni vystupují tanečníci označovaní jako skakúni, kteří jsou typicky oděni do černých kabátů s vonicemi na klopách, se šátkem uvázaným kolem pasu, a tančit zde mohou pouze odvedenci.
Stejná podmínka platí i v Bystřici pod Lopeníkem, kde se tanečníci nazývají bobkovníci a vyznačují se kosírkem, peřím na klobouku a tureckým šátkem uvázaným kolem pasu i přes ramena. Zdejší tanec s dřevěnými šavlemi vede košař, který nese velký rožeň a shromažďuje získané dary do koše.
Písně a tance Nedílnou součástí všech masopustních obchůzek jsou taneční prvky, jako poskočný či běhový krok a opakování figur vytvářejících uzavřený kruh, stejně jako hudební doprovod a zpěv. Ve Strání se dochovalo poměrně ustálené písňové schéma, podobně jako v Komni, kde průvod tanečníků doplňují také masky. Naproti tomu v Bystřici pod Lopeníkem je podoba písní pestřejší a proměnlivější.
Akce Masopustní tance se předvádí na tradiční akci fašank (neboli masopust), která probíhá během února, nebo začátkem března.
Fašank ve Strání
Komenský Fašank
Odkazy
Reference
Externí odkazy Nominační dokumenty
Kategorie:Masopust