Felix Maschner (20. listopadu 1858 Písek – 28. ledna 1938 Liberec) byl rakouský a českolovenský státní úředník. Jako absvolvent práv působil od mládí ve službách českého místodržitelství v Praze. Byl dlouholetým okresním hejtmanem ve Stříbře (1897–1918) a po vzniku Československa přednostou okresní politické správy v Liberci (1919–1924).

Životopis náhled|vlevo|Dům č. p. 13 na Masarykově náměstí ve Stříbře, bydliště Felixe Maschnera v letech 1897–1918 Narodil se v Písku jako syn notáře a zemského advokáta Františka Maschnera (uváděn též jako Mašner).Jmenování prvních notářů pro Království české roku 1851 na webu Notářské komory České republiky dostupné online Felix vystudoval práva na Univerzitě Karlova a vstoupil do státních služeb. Začínal v roce 1883 jako konceptní praktikant u českého místodržitelství v Praze s přidělením k okresnímu hejtmanství na Smíchově. Od roku 1888 byl místodržitelským koncipistou a na pozici okresního komisaře v roce 1890 přidělen k okresnímu hejtmanství ve Stříbře. Krátce působil znovu v Praze jako místodržitelský tajemník (1896–1897)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1897; Vídeň, 1896; s. 580 dostupné online a v roce 1897 odešel opět do Stříbra jako vrchní okresní komisař.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1898; Vídeň, 1897; s. 592 dostupné online

V letech 1897–1918 byl okresním hejtmanem ve Stříbře,EDL,Jan, VETRÁK, Miroslav: Okresní úřad Stříbro (1838) 1862–1938 (1949). Inventář.; Státní okresní archiv Tachov, 2019; s. 22 Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 618 dostupné online kde byl jeho bydlištěm dům č. p. 13 na dnešním Masarykově náměstí. Během působení ve Stříbře udržoval korektní vztahy s městskou samosprávou, především s dlouholetým starostou Hansem Streeruwitzem, jehož rodina patřila ve městě po několik generací k místní elitě.Přehled starostů města Stříbra dostupné onlineRodina Streer von Streeruwitz na webu Města Stříbra dostupné online Felix Maschner byl nositelem Jubilejní pamětní medaile (1898) a rytířského kříže Řádu Františka Josefa (1911), za první světové války získal Válečný kříž Za občanské zásluhy II. třídy (1916).Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 820 dostupné online Od roku 1912 měl zároveň titul místodržitelského rady,Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1913; Vídeň, 1912; s. 756 dostupné online z titulu své funkce byl také předsedou okresní školní rady a okresního školního výboru ve Stříbře.EDL, Jan, VETRÁK Miroslav: Okresní školní výbor Stříbro 1874–1938. Inventář.; Státní okresní archiv Tachov, 2019; s. 14

Po zániku monarchie a vyhlášení samostatného Československa se v listopadu 1918 jako představitel politické správy ve Stříbře podřídil pražskému Národnímu výboru. Narazil ale na odpor svých podřízených a většinového německého obyvatelstva, které žádalo o začlenění Stříbra do provincie Deutschböhmen. Maschner byl vystaven fyzickým útokům a do úřadu zpět uveden za pomoci československých vojáků. Vzápětí ale německá deputace ze Stříbra požadovala v Plzni jeho odvolání. Maschner sám vnímal svou pozici jako neudržitelnou, požádal o dovolenou nebo o přeložení do rodného Písku.KRLÍN, Jan: Výměny úředníků státní správy v českých zemích v letech 1918–1920 in: Paginae Historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze; č. 6 Praha, 1998; s. 225–226 ISBN 80-85475-50-2 dostupné onlineKLEČACKÝ, Martin: Převzetí moci. Státní správa v počátcích Československé republiky 1918–1920 na příkladu Čech in: Český časopis historický 3/2018; Praha, 2018; s. 704 dostupné online

V prosinci 1918 byl přidělen veliteli vojenských oddílů určených k obsazení Liberce.KRLÍN, Jan: Výměny úředníků státní správy v českých zemích v letech 1918–1920 in: Paginae Historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze; č. 6 Praha, 1998; s. 225–226 ISBN 80-85475-50-2 dostupné online V Liberci byl následně přednostou okresní politické správy (1919–1924) a v roce 1921 obdržel titul ministerského rady na ministerstvu vnitra. Mimo jiné také zasedal v komisi pro odluku československé měny od rakouské koruny.ŠŮLA, Jaroslav: Ze zákulisí československých příprav na peněžní odluku od rakousko-uherské měny v letech 1918–1919 in: Historica Revue pro historii a příbuzné vědy; Praha, 2017; s. 13 dostupné online Ani v Liberci se jeho působení neobešlo bez problémů, jako představitel Němců byl kritizován českým tiskem a nakonec v roce 1924 odvolán z funkce.KLEČACKÝ, Martin: Poslušný vládce okresu. Okresní hejtman a proměny státní moci v Čechách v letech 1868–1938; NLN, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 91 ISBN 978-80-88304-56-2 Dožil v soukromí v Liberci, kde také zemřel.

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1900 v Praze kostele sv. Václava na SmíchověGenealogisches Taschenbuch der adeligen Häuser Österreichs III. 1908/1909; Vídeň, 1909; s. 4–5 dostupné online s Annou Aggermannovou (1877–1909), dcerou místodržitelského rady Johanna Aggermanna z Bellenbergu (1821–1901).KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv Praha, 2020; s. 48 ISBN 978-80-88304-18-0VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 41–42 ISBN 978-80-904241-8-0 Anna spáchala ve Stříbře v roce 1909 sebevraždu (zastřelila se loveckou zbraní).Článek o úmrtí Anny Maschnerové na webu Městského muzea ve Stříbře dostupné online Podruhé se Felix oženil v roce 1917 ve Stříbře s Imgard Nigrinovou, dcerou majitele pivovaru. Z prvního manželství se narodily dvě děti, syn Rudolf a dcera Elisabeth.

Odkazy Reference

Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů politické správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky, Národní archiv Praha, 2020; 974 s. ISBN 978-80-88304-18-0

Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Českoslovenští úředníci Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Lidé ze Stříbra (okres Tachov) Kategorie:Lidé z Liberce Kategorie:Narození 20. listopadu Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození v Písku Kategorie:Úmrtí 28. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí v Liberci Kategorie:Muži