Embargo Spojených států amerických proti Kubě je politika Spojených států amerických zahájená v roce 1960, po kubánské revoluci. Vláda Spojených států embargem zakázala americkým podnikům a občanům provádět jakýkoli obchod a finanční transakce s Kubou. Jde o nejdéle trvající obchodní embargo v moderních dějinách. Ačkoliv představitelé Spojených států uvádějí, že embargo se týká pouze Spojených států, a to ještě s výjimkami, kritici tvrdí, že má mnohem větší mezinárodní dopad a že značnou mírou může za špatnou hospodářskou situaci Kuby.

Jako první Spojené státy americké uvalily na Kubu zbrojní embargo, a to v roce 1958, ještě za režimu Fulgencia Batisty, se kterým dříve americké vlády a firmy čile spolupracovaly. Po kubánské revoluci došlo k znárodnění podniků se zahraničním podílem, na což Spojené státy zareagovaly obchodním embargem s výjimkou obchodu s potravinami a léky. Po karibské krizi z roku 1962, kdy byly na Kubu rozmístěny jaderné hlavice Sovětského svazu (který tím reagoval na rozmístění amerických jaderných zbraní v Turecku), prezident John F. Kennedy zavedl úplnou blokádu ostrova. K uvolnění blokády a embarga došlo jen během krátké normalizace vztahů v letech 2015 až 2017 za prezidentství Baracka Obamy.

Valné shromáždění OSN každý rok od roku 1992 přijímá rezoluci vyzývající k ukončení embarga, které dle OSN zasahuje do suverenity členského státu a omezuje volný obchod.

Vývoj Po zavedení v roce 1960 a zpřísnění v roce 1962 bylo americké embargo v plné účinnosti až do konce roku 2014. Americký prezident Barack Obama a první tajemník Komunistické strany Kuby Raúl Castro se setkali 11. dubna 2015, což byla první schůzka představitelů těchto zemí za více než 50 let. Dne 29. května 2015 USA vyřadily Kubu ze svého seznamu států sponzorujících terorismus, avšak 12. ledna 2021 ji na něj znovu zařadily. Americké banky v této době mohly dočasně otevírat akreditované účty v kubánských bankách. Obchodní a diplomatické vztahy byly oficiálně navázány 20. července 2015, přičemž v září byl oznámen zvýšený počet cestovních licencí, novelizovány předpisy pro civilní letectví a komerční dopravní letadla a normalizovány požadavky na dovozní a vývozní licence.

Dne 8. listopadu 2017 bylo oznámeno, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla nová pravidla, která by měla posílit obchodní a cestovní omezení, jež uvolnila Obamova administrativa a která měla vstoupit v platnost 9. listopadu.https://www.latimes.com/politics/washington/la-na-pol-essential-washington-updates-201711-htmlstory.html#u-s-sets-new-restrictions-on-business-ties-and-travel-to-cuba V roce 2019 americká společnost ExxonMobil zažalovala kubánskou vládu za krádež amerických ropných aktiv v 60. letech 20. století.https://www.reuters.com/article/business/exxon-mobil-sues-cuba-for-280-million-over-expropriated-property-idUSKCN1S925X/ V září 2019 USA zpřísnily embargo vůči Kubě omezením amerických remitencí na Kubu a dalším uzavřením přístupu země k americkému finančnímu systému.

Americká vláda v lednu 2025, po znovuzvolení Donalda Trumpa, výrazně zpřísnila své ekonomické sankce vůči Kubě a zaměřila se na strategii „totálního tlaku“ či „maximálního tlaku“. Kromě toho, že ministerstvo zahraničí potřetí označilo ostrov za stát sponzorující terorismus, oznámilo další sankce proti kubánským vojenským dodavatelům a dále omezilo přístup Kuby k americkému dolaru. Americká ministerstvo vnitřní bezpečnosti a pobřežní stráž krátce poté omezily imigraci ekonomických uprchlíků z Kuby, spolu s Haiti, Nikaraguou a Venezuelou.https://www.nytimes.com/2025/01/20/us/politics/migrant-flights-us-trump-program.html Prezident Trump vydal v červenci 2025 prezidentskou směrnici o přísnějším vymáhání zákazu cestování na Kubu, čímž dále izoloval kubánský cestovní ruch.

V lednu 2026 Spojené státy zaútočily na Venezuelu, hlavního dodavatele ropy na Kubu. Donald Trump poté znovu ohlásil politiku „maximálního tlaku“. Schválil exekutivní příkaz, který zavedl dodatečná cla na země, které by Kubě dodávaly ropu. To například přimělo Mexiko pozastavit dodávky ropy.https://www.reuters.com/business/energy/mexican-oil-shipments-cuba-currently-halted-president-says-2026-02-09/ Zastavení importu ropy způsobilo na Kubě další výpadky energií a základních služeb.https://www.reuters.com/sustainability/climate-energy/cubas-havana-piles-with-trash-us-chokehold-halts-garbage-trucks-2026-02-16/ Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva postup USA zkritizoval a varoval před vytvořením humanitární krize. V polovině května 2026 kubánská vláda prohlásila, že v zemi došla ropná paliva, což bylo doprovázeno protesty obyvatel. Krátce poté podle americké vlády vedení Kuby přijalo nabídku humanitární pomoci v hodnotě 100 milionů dolarů výměnou za zásadní reformy. Pomoc navíc měla na ostrově distribuovat katolická církev a ne stát. V téže době Čínská lidová republika oznámila, že plánuje darovat Kubě 60 tisíc tun rýže jako humanitární pomoc. První část dorazila na Kubu koncem května 2026.

Dopady Americké obchodní embargo vůči Kubě má rozsáhlý a dlouhodobý dopad na celou kubánskou ekonomiku; podle odhadů OSN dosahují celkové škody od jeho zavedení až bilionů dolarů.https://press.un.org/en/2023/ga12552.doc.htm Embargo výrazně omezilo kubánský export (zejména cukru), zahraniční investice i obchodní vztahy a způsobilo miliardové ztráty nejen Kubě, ale i ekonomice USA. Situace se dramaticky zhoršila po rozpadu sovětského bloku na počátku 90. let, kdy Kuba přišla o klíčové obchodní partnery, což vedlo k hluboké hospodářské krizi. Navzdory dílčným reformám Kuba podle dostupných hodnocení v roce 2024 čelila nejvážnější ekonomické krizi za posledních 30 let v důsledku zpřísněných sankcí, problémů reforem a dopadů pandemie covidu-19.

Spojené státy uplatňují vůči Kubě přísná finanční omezení, která zahrnují miliardové nároky americké vlády a firem, zákaz úvěrů na dovoz potravin z USA a vyloučení kubánských bank z amerického finančního systému. Kuba je silně závislá na remitencích v amerických dolarech, přičemž omezený přístup k dolarům prohlubuje sociální nerovnosti a vede k nucené dolarizaci ekonomiky.https://www.reuters.com/world/americas/cuba-us-relations-sour-island-needs-dollars-more-than-ever-2025-01-24/ Zároveň jsou američtí investoři vyloučeni z obchodování s kubánským státním dluhem a zahraniční firmy obchodující s Kubou čelí riziku amerických sankcí, což OSN kritizuje jako extrateritoriální zásah porušující suverenitu států a svobodu mezinárodního obchodu.

Embargo je dlouhodobě kritizováno za negativní dopady na životní podmínky kubánského obyvatelstva, zejména v oblasti dostupnosti potravin, pitné vody a léků. Podle kritiků, včetně mezinárodních organizací a zdravotnických odborníků, přispělo k nedostatku zdravotnického materiálu, šíření infekčních nemocí, podvýživě a zdravotním krizím, které zvláště postihly muže a seniory. Dokumenty z počátků embarga navíc naznačují, že jeho cílem bylo ekonomickým tlakem vyvolat nespokojenost obyvatelstva, přičemž vážnější humanitární dopady byly zmírněny především díky rozsáhlé státní podpoře kubánského zdravotního systému.

Od roku 2000 byly potraviny a léky formálně vyňaty z amerického embarga, avšak složité licenční a regulační podmínky nadále výrazně omezovaly vývoz léčiv, zdravotnické techniky a materiálu obsahujících americké komponenty či patenty. Obchod mezi oběma zeměmi proto zůstal omezený, což dokládají i relativně nízké objemy vzájemné výměny – v roce 2020 USA vyvezly na Kubu zboží v hodnotě 176,8 milionu dolarů, zatímco dovoz z Kuby činil pouze 14,9 milionu dolarů.

Dopady amerického embarga na Kubu jsou podle řady politologů natolik rozsáhlé, že jej označují za faktickou „blokádu“, která výrazně omezuje nejen kubánskou ekonomiku, ale i obchod s dalšími státy. Zatímco někteří odborníci a organizace, včetně Amnesty International, poukazují na negativní důsledky embarga pro lidská práva a socioekonomický rozvoj, jiní ekonomové jeho vliv na hospodářský vývoj Kuby zpochybňují a zdůrazňují roli vnitřních politických a systémových faktorů. Přesto je embargo na Kubě běžně označováno jako el bloqueo a vnímáno jako jeden z hlavních zdrojů ekonomických a společenských problémů.

Špatná ekonomická situace měla také demografické dopady (zejména emigraci a nízkou porodnost). Podle agentury EFE od roku 2017, kdy na ostrově žilo 11,24 milionu lidí, Kuba do roku 2026 ztratila zhruba dva miliony obyvatel. Jen v roce 2025 ostrov opustilo na čtvrt milionu lidí.

Odkazy

Reference

Kategorie:Dějiny Kuby 20. století Kategorie:Dějiny Kuby 21. století Kategorie:Americko-kubánské vztahy Kategorie:Ekonomika Kuby Kategorie:Události studené války Kategorie:Antikomunismus