Josef Šikula (* 14. ledna 1933 Bystřice nad Pernštejnem) je český fyzik, vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník a specialista na aplikovanou fyziku, fyziku pevných látek a fluktuační jevy v elektronických systémech. Dlouhodobě působil na Vysokém učením technickém v Brně, kde zastával řadu akademických a řídicích funkcí.
Je považován za zakladatele výzkumného směru zaměřeného na predikci spolehlivosti a životnosti polovodičových a elektronických součástek na základě analýzy šumových charakteristik. Významně se podílel na vzniku specializovaných laboratorních pracovišť tohoto zaměření v České republice i v zahraničí.
Na VUT v Brně inicioval a založil Českou laboratoř pro elektronický šum, která se stala klíčovým národním pracovištěm v oblasti výzkumu fluktuačních jevů, šumové spektroskopie a diagnostiky elektronických součástek a byla zapojena do mezinárodních výzkumných projektů.
Akademická a profesní kariéra
Vzdělání Josef Šikula absolvoval rozsáhlé a mezioborové vysokoškolské i postgraduální vzdělání:
1957 – Ing. (Mgr.), elektronika, České vysoké učení technické v Praze 1960 – Mgr. (Mgr.), experimentální fyzika, Univerzita Komenského v Bratislavě 1965 – Ph.D., fyzika polovodičů, Leningradský elektrotechnický institut 1965 – RNDr., fyzika pevných látek, Masarykova univerzita 1980 – DrSc., fyzikálně-matematické vědy, ČVUT v Praze
Zahraniční působení V letech 1967–1969 a 1971–1972 působil jako vedoucí katedry fyziky na Technické vysoké škole v Káhiře, kde se podílel na budování výuky fyziky a výzkumných struktur.
V letech 1989–1990 byl předsedou zkušební komise na Univerzitě Addis Abeba v Etiopii.
Je zakladatelem mezinárodní konference International Conference on Noise and Fluctuations (ICNF), na jejíž organizaci se dlouhodobě podílel.
Zastával rovněž funkci předsedy mezinárodní asociace pro výzkum šumu.
Působení na VUT v Brně S Vysokým učením technickým v Brně byl profesně spjat po většinu své kariéry:
docent aplikované fyziky (od roku 1969) profesor aplikované fyziky (od roku 1980) vedoucí katedry fyziky Fakulty stavební (1975–1994) proděkan pro vědu a výzkum Fakulty stavební (1976–1985) předseda oborové rady pro Ph.D. studium (1985–1998) člen oborové rady pro řízení DrSc. (1985–1992)
V pozdějším období působil jako profesor aplikované fyziky na Ústavu fyziky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií (FEKT VUT). Po ukončení aktivního působení se stal emeritním profesorem.
Pedagogická činnost Vedl a oponoval řadu disertačních, habilitačních a doktorských prací v oblastech fyziky kondenzovaných látek, akustiky a fyziky polovodičů.
V letech 1985–2001 předsedal komisím pro obhajoby titulů CSc. a opakovaně působil v komisích pro řízení DrSc.
Vědecké zaměření a přínos Profesor Josef Šikula je zakladatel výzkumného týmu řešícího problematiku stochastických jevů v polovodičích, podílel se na rozpracování stochastického modelu impulzního šumu, rozvoji měřící techniky pro sledování náhodných procesů a rozpracování metodiky šumové spektroskopie, diagnostiky a prognózy elektronických součástek. Tato činnost vyústila v založení České laboratoře pro elektronický šum, která je součástí Evropské laboratoře v rámci EU. Pracoval v oblasti mezinárodního výzkumu fluktuačních jevů v elektronických systémech zaměřeného zejména na stochastické jevy v polovodičích, modelování impulzního a 1/f šumu, vývoj měřicích metod pro sledování náhodných procesů, šumovou spektroskopii, diagnostiku a prognózu spolehlivosti elektronických součástek.
Česká laboratoř pro elektronický šum V rámci své vědecké činnosti na Vysokém učení technickém v Brně stál prof. Ing. RNDr. Josef Šikula, DrSc. u vzniku České laboratoře pro elektronický šum (Czech Noise Research Laboratory).
Laboratoř byla formálně ustavena 6. prosince 1996 na základě rozhodnutí Vědecké rady VUT jako součást Ústavu fyziky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií a vznikla v kontextu evropského projektu PECO-ELEN “European Laboratory for Electronic Noise”. Prvním vedoucím této laboratoře byl ustanoven profesor Josef Šikula.
Laboratoř se zaměřuje na výzkum metod nedestruktivní diagnostiky, analýzy šumových charakteristik a predikce spolehlivosti a životnosti elektronických součástek, navazujíc na více než dvacetiletou tradici prací v oblasti fluktuačních jevů a elektronického šumu, jejímž byl od roku 1997 ředitelem. Pracoviště se zapojilo do evropských výzkumných struktur a projektů Evropské unie.
Odborné členství a mezinárodní aktivity
člen Jednoty československých matematiků a fyziků 1977–1979 – předseda odborné skupiny Polovodiče stálý člen Mezinárodního výboru konferencí Noise in Physical Systems and 1/f Fluctuations člen programového výboru konferencí CARTS-EUROPE člen technického výboru Evropského sympozia o kvalitě a spolehlivosti elektroniky
Ocenění Stříbrná medaile VUT v Brně (1983) Zlatá medaile Technické univerzity v Gdaňsku (1997) Zlatá medaile VUT v Brně (2014)
Soukromý život
Rodina Josef Šikula se narodil 14. ledna 1933 v Bystřici nad Pernštejnem (tehdejší Československo). Jeho rodné příjmení bylo Koktavý.
Manželkou Josefa Šikuly byla doc. RNDr. Marie Šikulová, CSc. (1934–1997), která působila jako docentka na Ústavu matematiky Fakulty strojní VUT v Brně. Její odbornou specializací byla pravděpodobnost a matematická statistika. Vypracovala matematický aparát pro výpočet pravděpodobností fluktuačních jevů a rozložení šumových charakteristik, jenž se stal standardním nástrojem v oboru prognózy životnosti polovodičových součástek na základě šumové analýzy.
Josef s Marií Šikulovou má 4 dcery: Marie (* 1958), Ing., CSc. Lenka (* 1962), Ing. Markéta (* 1968), Ing. Vlasta Sedláková (* 1969), Doc. Ing., Ph.D., prorektorka na VUT v Brně, matka Jiřího Sedláka (mistr ČR v beachvolejbale 2025, vítěz turnaje Brno Futures 2025)
Reference
Kategorie:Čeští fyzici Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Čeští inženýři Kategorie:Narození v Bystřici nad Pernštejnem Kategorie:Absolventi ČVUT Kategorie:Absolventi Masarykovy univerzity Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Narození 14. ledna Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Osobnosti Moravy Kategorie:Muži