Emil Egon princ z Fürstenbergu ( Emil Egon Leo Karl Max Prinz zu Fürstenberg) (13. ledna 1876 Lány – 3. září 1964 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic, rakousko-uherský diplomat a velkostatkář z rodu Fürstenbergů. Jako absolvent právnické fakulty vstoupil do služeb c. k. ministerstva zahraničí a do konce první světové války zastával nižší diplomatické funkce v různých evropských zemích. Po rozpadu monarchie žil v soukromí, do roku 1945 byl jeho majetkem velkostatek Králův Dvůr. Po druhé světové válce a zestátnění majetku v Československu pobýval v Rakousku a zemřel ve Vídni.
Životopis náhled|vlevo|Zámek Králův Dvůr, majetek Emila Egona Fürstenberga v letech 1899–1945 Pocházel ze starého šlechtického rodu Fürstenbergů, patřil ke knížecí linii usazené v Čechách.Ottův slovník naučný, díl IX.; Praha, 1895 (reprint 1998); s. 783–784 ISBN 80-7185-057-8 Narodil se na zámku v Lánech jako syn prince Emila Egona Fürstenberga (1825–1899) a jeho manželky Leontiny, rozené Khevenhüller-Metsch (1843–1914).Rodokmen knížecí linie Fürstenbergů dostupné online Leontina byla předtím provdaná za Emilova staršího bratra knížete Maxmiliána I. Fürstenberga (1822–1873).Gothaischer genealogischer Hofkalender 1878; Gotha, 1878; s. 113–114 dostupné online Emil Egon mladší vystudoval práva a krátce sloužil v c. k. armádě, později byl veden jako poručík v záloze u jezdectva c. k. zeměbrany.Gothaischer genealogischer Hofkalender 1900; Gotha, 1899; s. 126 dostupné online Po vzoru staršího nevlastního bratra Karla Emila (1867–1945) vstoupil do služeb ministerstva zahraničí a začínal jako provizorní atašé v Petrohradě.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1902; Vídeň, 1902; s. 241 dostupné online V roce 1902 složil předepsané diplomatické zkoušky a byl přeložen do Istanbulu (1902–1904),Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1903; Vídeň, 1903; s. 246 dostupné online později do Londýna (1904–1909).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1905; Vídeň, 1905; s. 44 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 276 dostupné onlineJahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1909; Vídeň, 1909; s. 48 dostupné online S titulem vyslaneckého sekretáře pak působil v Paříži (1909–1911),Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 274 dostupné online Athénách (1911–1912)Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1912; Vídeň, 1912; s. 278 dostupné online a znovu v Petrohradě (1912–1914).Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1914; Vídeň, 1914; s. 53 dostupné online''Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 293 dostupné online
náhled|vlevo|Zásnubní fotografie Emila Egona Fürstenberga a Margarety Gečmen-Waldek (Wiener Salonblatt, 1922) Po vypuknutí první světové války a přerušení diplomatických styků s Ruskem působil krátce ve Švédsku,Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1915; Vídeň, 1915; s. 54 dostupné online ale poté byl uveden do stavu disponibility. V roce 1916 byl vyslán do AmsterdamuCHOBOT, Karel: Šlechtici sídlící v českých zemích jako nižší úředníci zahraničních diplomatických misí in: Genealogické a heraldické listy, Praha, 2003; s. 15 dostupné online a nakonec byl v letech 1917–1918 vyslaneckým radou II. kategorie ve Stockholmu.Jahrbuch des k.u.k. auswärtigen Dienstes 1917; Vídeň, 1917; s. 56 dostupné online V roce 1918 byl penzionován a poté žil v soukromí. V roce 1900 byl jmenován c. k. komořímHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 221 dostupné online a během působení v diplomatických službách získal několik vyznamenání. V Rakousku-Uhersku byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, dále získal komandérský kříž řeckého Řádu Spasitele, turecký Řád Osmanie IV. třídy a byl také rytířem francouzského Řádu čestné legie.Přehled řádů a vyznamenání Emila Egona Fürstenberga in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 280 dostupné online
náhled|vlevo|Hrobka rodiny Gečmen-Waldek na hřbitově v Hietzingu Po otci byl dědicem velkostatku Králův Dvůr,PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 194 dostupné online který rodina zakoupila v roce 1860.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl IV. Západní Čechy; Praha, 1985; s. 154 Velkostatek byl od roku 1867 vázán statutem fideikomisu a jednalo se o menší pozemkový celek nezávislý na stěžejních rodových majetcích na Křivoklátu a Lánech.KOBLASA, Pavel: Reálné fideikomisy aristokratických rodin v Českém království a ve střední Evropě; Národní archiv Praha, 2025; s. 76 ISBN 978-80-7469-147-8 Ke Královu Dvoru patřilo 891 hektarů půdy, několik průmyslových provozů včetně královodvorských železáren, které však byly prodány již v roce 1880. Zámek Králův Dvůr byl příležitostným sídlem rodiny. Po druhé světové válce byl tento majetek Fürstenbergům zabaven na základě Benešových dekretů.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Praha, 1998; s. 157 ISBN 80-85983-15-X Mezitím Emilova manželka koupila zámek Klafterbrunn v Dolním Rakousku, který byl zničen v roce 1945. Dále rodina pobývala ve vile v ulici Hasenauerstraße č. p. 30 ve vídeňské čtvrti Döbling.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1939; Gotha, 1939; s. 156 dostupné online
Emil Egon Fürstenberg zemřel ve Vídni 3. září 1964 a byl pochován v rodinné hrobce spřízněné rodiny Gečmen-Waldek na hřbitově v Hietzingu.Pohřebiště rodu Fürstenbergů ve 20. století na webu royaltyguide.nl dostupné online
Oženil se v roce 1922 s baronkou Margaretou (zvanou Daisy) Gečmen-Waldek (1904–1988), která byla téměř o dvacet let mladší.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1923; Gotha, 1923; s. 185–186 dostupné online Patřila k bohaté rodině velkoprůmyslníka Vincence Gečmen-Waldeka (1864–1918).Rod Gečmen-Waldek na webu novanobilitas.eu dostupné onlineVAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 454–455 ISBN 978-80-904241-6-6 Svatba se konala 28. února 1922 ve vídeňském Minoritském kostele, 120 hostů se po církevním obřadu přesunulo do vily Gečmen-Waldek v Hietzingu.Wiener Salonblatt, 4. března 1922; Vídeň, 1922; s. 5 dostupné online Margareta později koupila zmíněný zámek Klafterbrunn,Adressbuch von Österreich für Industrie, Handel, Gewerbe und Landwirtschaft 1938; Vídeň, 1938; s. 10 dostupné online kde rodina pobývala po dobu druhé světové války. Z manželství se narodily čtyři děti, syn Emil Egon (1927–1967) a tři dcery.Rod Fürstenbergů na webu almanachdegotha dostupné online
Odkazy náhled|vlevo|Manželka Margareta (Daisy, Wiener Salonblatt, 1936) Reference
Literatura POUZAR, Vladimír: Almanach českých šlechtických rodů 2017, Brandýs nad Labem, 2016; 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9
Emil Egon II. Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Spasitele Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Osmanie Kategorie:Narození 13. ledna Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Narození v Lánech (okres Kladno) Kategorie:Úmrtí 3. září Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži