Souostroví Vesterály, též Vestrály (norsky Vesterålen, severosámsky Viestterálas) se nachází v Norském moři v severozápadní části kraje Nordland v Norsku, severně od souostroví Lofoty. Vesterály jsou i jedním z norských samosprávních regionů, tvořeným ostrovy Langøya, Andøya, Hadseløya, západní částí ostrova Hinnøya, severní částí ostrova Austvågøya a řadou menších, převážně neobydlených ostrovů.
Původ názvu Název Vesterålen pochází ze staroseverského Vestrálar, odvozeného od slov vestri („západní“) a áll, označujícího pruh země nebo úzký průliv v mělkých vodách. Původně se mohl vztahovat k ostrovu Langøya nebo k osídlenému pásu na jeho západním pobřeží.
Geografie Krajina je velmi členitá a zahrnuje pobřežní plošiny, strmé horské masivy i rozsáhlé rašeliniště, zejména na ostrově Andøya. Nejvyšším vrcholem regionu je hora Møysalen (1 262 m n. m.) na ostrově Hinnøya, která je druhou nejvyšší horou Norska nacházející se na ostrově.
Geologické podloží Vesterál tvoří převážně velmi staré prekambrické horniny. Západně od fjordu Gullnesfjorden se nacházejí jedny z nejstarších granitů v Norsku, staré více než 2,7 miliardy let. Na Andøye se vyskytují i mladší horniny z období kambria a siluru a na severovýchodním pobřeží rovněž nejmladší pevninské horniny v Norsku z období na přelomu jury a křídy. Oblast kolem Møysalenu je od roku 2003 chráněna jako národní park. V regionu se nachází též turisticky známý Trollfjord.
Správní členění a obyvatelstvo vlevo|náhled|Mapa regionů v kraji Nordland: Vesterály vyznačené žlutě zcela na severu. Vesterály jsou od Lofot geograficky odděleny fjordy Vesterålsfjorden a Hadselfjorden. Regionální vymezení však vychází především z historických hranic farností a soudních obvodů, které byly v pobřežních oblastech formovány především mořskými trasami, protože moře dlouho představovalo hlavní dopravní spojení mezi sídly. Z tohoto důvodu hranice regionu neodpovídají přesně hranicím jednotlivých ostrovů a k Vesterálám se řadí také západní část ostrova Hinnøya a severovýchodní část ostrova Austvågøya, jež jinak spadají pod Lofoty.
Vesterály se dělí do pěti správních celků (obcí) Andøy, Bø, Hadsel, Sortland a Øksnes. Celková rozloha regionu činí přibližně 2 512 km² a v roce 2024 zde žilo 30 610 obyvatel, z toho 65 % ve městech. Osídlení je soustředěno především podél pobřeží, přičemž největšími sídly regionu jsou Sortland, Stokmarknes, Andenes, Melbu a Myre.
Hospodářství a turismus Základ hospodářství regionu tvoří rybolov a zpracování ryb, přičemž obce Bø a Øksnes patří k nejvýznamnějším rybářským oblastem. V oblastech s plochým pobřežím se rozvíjí zemědělství, zejména chov hospodářských zvířat zaměřený na produkci mléka a masa.
Vesterály bývají navštěvovány turisty pro své přírodní scenérie: půlnoční slunce, polární záře, nebo pěší i cyklistické túry. Návštěvníci mohou vidět i jeden z mála evropských kosmodromů Andøya Space poblíž Andenes, nebo muzeum pobřežní linky Hurtigruten ve Stokmarknes.
Díky tomu, že kontinentální šelf je vzdálen pouze 10 km od pobřeží ostrova Andøya, jedná se o vhodnou lokalitu k pozorování velryb. V okolí Andenes se konají velrybí safari a na rok 2027 je zde plánováno otevření budovy The Whale (Velryba), které má sloužit jako pozorovatelna a muzeum.
Doprava Ostrovy jsou s pevninou a navzájem propojeny soustavou mostů a silnic. Hlavní silnice E10 z pevniny pokračuje přes ostrovy Hinnøya a Austvågøya dále na Lofoty. K dalším Vesterálským ostrovům se z ní odpojuje silnice Rv 85, doplněná silnicí Fv 82. Významnou roli má pobřežní lodní doprava Hurtigruten, která zastavuje ve Stokmarknes, Sortlandu a Risøyhamnu. Místní lodní spojení fungují i mezi dalšími místy. Region obsluhují dvě letiště: Stokmarknes (Skagen) a Andenes.
Historie Archeologické nálezy dokládají osídlení oblasti již kolem roku 5000 př. n. l. Významné pravěké památky se nacházejí zejména na ostrovech Andøya a Langøya. Na ostrově Svinøya v obci Bø se pravděpodobně nachází největší soubor pohřebních mohyl v severním Norsku.
Galerie
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Nordlandu Kategorie:Ostrovy Norského moře