Jiří Fiedor (* 25. září 1965 Frýdek-Místek) je český režisér a scenárista dokumentárních filmů, vydavatel, publicista, bývalý disident, spoluvydavatel samizdatových časopisů Severomoravská pasivita a SM Revue, signatář Charty 77 a manifestu Hnutí za občanskou svobodu (HOS) Demokracie pro všechny. Po roce 1989 byl nejprve kooptován a v prvních svobodných volbách řádně zvolen poslancem České národní rady na kandidátce Občanského fóra. Poté pracoval jako novinář a kurátor výtvarného umění. Pro Českou televizi natočil více než padesát dokumentárních filmů. Od roku 2006 vede vlastní nakladatelství Pulchra, které vydává převážně non-fiction literaturu.
Život
Underground Jiří Fiedor patřil ke komunitě severomoravského undergroundu a spolu s několika přáteli spoluorganizoval v letech 1982, 1983, 1985 a 1986 undergroundové festivaly na statku prarodičů Radka Kisse v Třanovicích nedaleko Frýdku-Místku. Poslední festival, který patřil do třanovické série, se už ale konal v hospodě U Jelena v Havířově, kde mimo jiné vystoupila tehdy ještě zakázaná hudební skupina Psí vojáci. Bezprostředně po této akci byl vyslýchán Státní bezpečností. Ta ho pak v souvislosti s jeho občanskou angažovaností předváděla k výslechům až do listopadu 1989.
Pracoval v dělnických profesích jako pomocník u zedníků, rozvážeč jídla v nemocnici, kulisák v divadle a figurant v geodézii.
Disent a samizdaty Celá osmdesátá léta distribuoval samizdatovou literaturu, časopisy, drobné texty, ale i literaturu exilovou. V roce 1988 spoluzaložil samizdatový časopis Severomoravská pasivita a začátkem roku 1989 inicioval vznik časopisu SM Revue, jehož vydání řídil – vyšlo jen jedno číslo, druhé bylo v rozpracovaném stavu, když nastala sametová revoluce.
V roce 1988, po pohřbu básníka, spisovatele a disidenta Jaromíra Šavrdy, začal spolu s dalšími tehdy mladými disidenty docházet na pravidelné schůzky do bytu Dolores Šavrdové, kde mimo jiné podepsal Chartu 77 a v lednu 1989 byl jedním z iniciátorů, ručitelů a kontaktních osob severomoravské petice za tehdy vězněného Václava Havla. Deník severomoravských komunistů Nová svoboda na tuto petici reagoval znevažující sérií článků s názvem Kdo je Václav Havel? Hned v úvodu ale novináři pod titulkem Co jsou tohle za lidé zveřejnili plná jména i adresy iniciátorů petice. Následoval opačný efekt, než režimní novináři čekali, a pod petici se díky zveřejněným kontaktům podepsalo více než sto dalších lidí.
Politická činnost po roce 1989 V listopadu 1989 patřil k zakládajícím členům Občanského fóra v Ostravě. Byl předsedou krajské občanské komise, která prověřovala způsobilost příslušníků Státní bezpečnosti k další službě. 6. února 1990 byl kooptován za Občanské fórum (OF) do České národní rady (ČNR), kde byl členem kulturního výboru a od 7. června 1990 zasedl v ČNR jako řádně zvolený poslanec ve svobodných volbách, opět na kandidátce OF. Zasedal ve výboru pro právní ochranu a bezpečnost. Patřil rovněž mezi zakladatele Meziparlamentního klubu demokratické pravice (MKDP), který sdružoval křesťansky a konzervativně orientované poslance Federálního shromáždění (FS) a ČNR. V tomto období byl členem Občanské demokratické aliance (ODA). V roce 1991 absolvoval několikaměsíční stáž ve Spojených státech amerických (USA), zabýval se problematikou vězeňství a získával zkušenosti ve státní agentuře pro vězeňství a nápravné zařízení pro mladistvé i dospělé (Youth and Adult Correctional Agency).
Žurnalistika a dokumentaristika V létě 1992 nastoupil jako žurnalista do nově vzniklého deníku Prostor, kde pracoval především jako parlamentní zpravodaj. Od začátku roku 1993 pak spolu s většinou redakce Prostoru přešel do deníku Lidová demokracie. Zde zastával pozici komentátora. Od roku 1996 pracoval jako editor a vedoucí vydání v Lidových novinách. Později natáčel dokumentární pořady pro Český rozhlas 6 (bývalá Svobodná Evropa) a od roku 2008 začal natáčet dokumentární filmy zejména pro Českou televizi.
Práce kurátora výtvarného umění V letech 1999–2006 uspořádal kolem šedesáti výstav v pražské galerii Ungula, kterou spolu se stejnojmenným antikvariáten založil s Tašem Andjelkovskim a Vladimírem Rybou. Vystavovali zde mimo jiné Pavel Brázda, Rudolf Dzurko, Josef Hampl, Oldřich Hamera, Martin Stejskal, Věra Boudníková, Aleš Krejča, Hynek Martinec, Jan Steklík, Ben Patterson, Annegret Heinl, Pavel Zajíček, Jiří Surůvka, Karel Cudlín, a další.
Mezi lety 2002 a 2006 realizoval spolu s Miroslawem Jasinskim v Polském institutu v Praze sérii výstav pod názvem Konfrontace, kde svá díla presentoval vždy jeden polský a jeden český výtvarník. Za českou stranu zde svá díla vystavili například Libor Krejcar, Jakub Špaňhel, Petr Císařovský, Jiří Šuhájek a další.
Ve Vratislavké městské galerii BWA představil v roce 2005 kurátorský projekt Nesting. Vystavovali zde Anneggret Heinl, Elžbieta Janczak-Walaszek, Ben Patterson, Jan Steklík, Ján Macko a Krzystof Walaszek. Součástí vernisáže byl koncert skupiny DG 307, jejímž manažerem byl Jiří Fiedor několik let od začátku nového tisíciletí.
V roce 2009 byl ve vratislavské městské galerii Arsenal spolukurátorem výstavy Zrekwirowano. Dvacet devět českých výtvarníků zde dohromady vystavilo celkem sto deset pláten. Šlo o malbu od roku 1989 do roku realizace výstavy.
Nakladatelství Pulchra Nakladatelství Pulchra, které v roce 2006 založil, vydává především literaturu z oblasti historie, politiky, sociologie, filosofie, literární vědy, případně experimentální beletrie a beletrie se sociálněpolitickými přesahy. Knihy z nakladatelství Pulchra získaly několik odborných ocenění. Roční produkce je kolem patnácti titulů.
Vzdělání Po základní škole začal v ČKD Praha studovat čtyřletý obor mechanik silnoproudých zařízení. Odtud ho ve druhém ročníku vyloučili, protože si odmítl ostříhat dlouhé vlasy. Po roce 1989 složil maturitu na gymnáziu. Bakalářskou práci Hlučínsko po druhé světové válce v diskurzu Rudého práva v kontextu s odsunem Němců z ČSR obhájil na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde studoval obor Mediální a sociální komunikace. Magisterský titul získal na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, obor Orální historie – soudobé dějiny. V diplomové práci popisoval Motivy a způsoby vyhýbání se vojenské povinnosti v Československé lidové armádě.
Filmografie Na všech níže uvedených filmech pracoval jako režisér a scenárista, na některých scénářích spolupracoval s Petrem Kourou, Milošem Doležalem, Robertem Geislerem a Petruškou Šustrovou. Od roku 2010 natáčel všechny filmy s kameramanem Jaromírem Kačerem.
Opozice z periferie, ČT, 2009 Bohemia mia, ČT, 2011 Valach, co Bohu voněl, ČT, 2011, 1914, 2014 O hrdinství, 2016
Fenomén underground, pro ČT DG 307 – antihudba z podzemí, 2012 Diagnóza PZ, 2012 Ostříhat a do dolů, 2012 Vždy o krok napřed, 2012 A stále nové hudebníky bylo vidět, 2013 Andělské vlasy, 2013 Umělá hmota, 2013 Už na to seru, protože to mám za pár, 2013 Byty, 2014 Na východ od ráje, 2014 Ostrovy svobody za oponou, 2014 Věčná Ječná, 2014
''Heydrich, konečné řešení, pro ČT Budujeme lepší zítřek, 2011 Svatováclavská neděle, 2011 Utěš smutné, zažeň vše zlé, 2011 Bylo nejhůř, druhé stanné právo, 2012 Dopadení zrádce X, 2012 Protektorátní ráj, 2012 Svatobořické děti, 2012 Věrnost říši, 2012Neznámí hrdinové, pro ČT Pavel Zajíček – Diagnóza 307, 2008, (společná režie se Zdeňkem Všelichou) Jiří Němec – Těžký život věčný, 2008, (společná režie se Zdeňkem Všelichou) Zbyněk Hejda – A tady všude muziky je plno, 2009 Milan Balabán – Budoucnosti vstříc, 2009 Andrej Stankovič – Politujme ty, kteří se mají lépe než my, 2009 Jaromír Šavrda – Sám voják v poli, 2009 Pawel Wonka – Zaťaté pěsti, 2009 Josef Cukr – Dělník slova i lopaty, 2010 Josef Svoboda – Nunatak, aneb ten, který ční, 2010 Josef Kostohryz – Strmá nenaděj, 2010 Bohumil Černík – Nenávist neživím, ale nezapomínám, 2010 Josefina Napravilová – Všechny děti Josefiny, 2010 Petr Hauptman – Vymyšlená špionáž, 2010 Jiří Chmel – Vypovězen k nočnímu azylu, 2011 Stanislav Pitaš – Zvláštní znamení rebel, 2011 Josef Zmrhal – Čihošsťký svěděk, 2011 Eugen Brikcius – Můj nejlepší z možných životů, 2012 Milada Věra Decastelová – Vězeňkyně akce E, 2012Sbohem Československo, pro ČT Jak šla vlajka na Hradě dolů a zase nahoru, 2012 Jak to viděli a vidí nesmíření a nesmiřitelní, 2012 Jak to viděli a vidí Slováci v Čechách a Češi na Slovensku, 2012 Jak na to šli Klaus Mečiarem, 2012Česko-německé století 1918–2018'', pro ČT Vedle sebe nebo spolu (1918–1939), 2018 Zrada a ponížení (1938–1945), 2018 Odsun jako odplata (1945–1946), 2018 Není Němec jako Němec (1946–1989), 2018 Budoucnosti vstříc, od nezájmu k vzájemnému porozumění, (1989–2018), 2018
Reference
Externí odkazy https://www.ceskatelevize.cz/lide/jiri-fiedor/
Kategorie:Dokumentaristé Kategorie:Čeští politici Kategorie:Paměť národa Kategorie:Kurátoři umění Kategorie:Nakladatelství v Praze Kategorie:Narození v roce 1967 Kategorie:Narození 25. září Kategorie:Narození ve Frýdku-Místku Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži