Lex Rhodia de iactu (v překladu z latiny Rhodoský zákon o vyhozeném) byl zákon římského práva. Základní princip zákona byl ten, že v případě, kdy se na moři loď převážející zboží dostane do situace, kdy je část zboží nutné vyhodit do moře, aby se nepotopila, za zkázu obětovaných věcí poměrně odpovídají i vlastníci zboží zachráněného. Přeprava zboží byla zajišťována smlouvou locatio conductio (buď locatio conductio rei, tedy obdobou nájemní nebo pachtovní smlouvy, nebo locatio conductio operis, smlouvou o dílo). Vlastníci zničených věcí pak mohli žalovat kapitána lodi žalobou actio locati, kapitán mohl žalovat vlastníky zachráněného zboží žalobou actio conducti a měl k zachráněným věcem do poskytnutí náhrady retenční právo. Lex Rhodia de iactu původně pocházel z námořního práva ostrova Rhodos (což se promítá i v jeho názvu) a Římany byl přijat později.

V Digestech v rámci justiniánské kodifikace římského práva (Corpus iuris civilis) tvořila jeho úprava celý druhý titul 14. knihy (D. 14,2), který se nazýval De lege Rhodia de iactu.

Lex Rhodia de iactu byly inspirovány i mnohé současné právní řády, uplatňuje se například v mezinárodním právu soukromém, ale i v závazkovém právu. Například v českém občanském zákoníku mu odpovídá úprava obětování cizí věci za účelem odvrácení škody v rámci upotřebení cizí věci k prospěchu jiného,§ 3014 zákona č. 89/2012 Sb. (OZ) dle které platí, že obětuje-li se něčí věc v nouzi, aby se odvrátila větší škoda, dá každý, kdo z toho měl užitek, poškozenému poměrnou náhradu.ŽIDLICKÁ, M. § 3012–3014. In: ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2026-1-12]. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X.

Reference

R Kategorie:Latinská slova a fráze