Richard Beauchamp, 13. hrabě z Warwicku (25. nebo 28. ledna 1382 – 30. dubna 1439) byl anglický středověký šlechtic a vojenský velitel. Během Stoleté války se zúčastnil válečných tažení jako vysoký velitel vojsk krále Jindřicha V. Po jeho smrti se stal vychovatelem následníka trůnu Jindřicha VI.
Životopis Richard Beauchamp se narodil v Salwarpe v anglickém hrabství Worcestershire jako syn Thomase de Beauchampa, 12. hraběte z Warwicku a Margaret Ferrersové, dcery Williama Ferrerse, 3. barona Ferrerse z Groby. Za kmotry mu byli anglický král Richard II. a Richard le Scrope (později arcibiskup z Yorku).
V roce 1399 byl při korunovaci krále Jindřicha IV. pasován na rytíře. V roce 1401 a v devatenácti letech se stal nástupcem svého otce, hrabětem z Warwicku, Po dosažení plnoletosti v roce 1403 převzal odpovědnost za hrabství. Téhož roku byl pověřen, aby sloužil králi a v bitvě u Shrewsbury (21. července 1403) pomáhal při potlačení velšského povstání Owaina Glyndŵra. Následně byl jmenován rytířem Podvazkového řádu. Toto datum je zpochybňováno, ale na základě záznamů vyznamenání Podvazkového řádu, nejpozději ho získal v roce 1416. V létě 1404 v bitvě u Mynydd Cwmdu poblíž hradu Tretower porazil Velšany a téměř zvítězil nad Owainem Glyndŵrem. Velšané ustupovali údolím řeky Usk, ale přeskupili své síly a přepadli pronásledující angličany. Po potyčce u Craig-y-Dorth je pronásledovali až k městským hradbám Monmouthu.
Při cestě do Svaté země v roce 1408 si získal pověst rytíře, který byl opakovaně zván k účasti na tehdy populárních rytířských turnajích. Cestoval přes Paříž do Lombardie a Říma. Pokračoval do Benátek a Jeruzaléma. Poté se vrátil zpátky do Benátek a vydal se na další cestu po Rusku, Litvě, Polsku, Prusku, Vestfálsku a dalších částech Německa. V roce 1410, po bitvě u Tannenbergu se snažil vstoupit do řádu Řádu německých rytířů. Koncem roku 1410 se vrátil do Anglie a ještě v témže roce byl jmenován členem královské rady.
V roce 1412 velel bitvě o Calais. Do té doby byla jeho kariéra kariérou potulného rytíře. Při korunovaci Jindřicha V. (9. dubna 1413) již plnil funkci lorda vrchního správce. Záhy se stal královým důvěrníkem. V roce 1414 se podílel na potlačení povstání lollardů a v této době byl poprvé zmiňován jako zástupce krále v Calais. V listopadu 1414 se jako zástupce Anglie zúčastnil korunovace Zikmunda Lucemburského římským králem v Cáchách. S vybranými biskupy zastupoval Anglii i na Kostnickém koncilu.
Jeho zástupcem v Calais byl jmenován poručík sir William Lisle mladší a hrabě se vrátil do Anglie následujícího roku. V srpnu 1415 doprovázel krále při invazi do Francie. Po obléhání Harfleuru ho král poslal domů společně s bratrem Tomášem z Lancesteru jako doprovod zajatců a s válečnou kořistí.
Většinu svého života strávil v bojích Stoleté války ve Francii. Hrál významnou roli ve válečných taženích. Zúčastnil se kapitulace hradu Caen (1417). V roce 1418 dobyl Domfront a připojil se k Jindřichu V. před obléháním Rouenu (červenec 1418 až leden 1419). V říjnu 1418 byl pověřen jednáními s francouzským dauphinem Karlem a vévodou Janem I. Burgundským. Pravděpodobně po dobytí Normandie a Pikardie (1417–1422) získal v roce 1419 jako odměnu francouzské hrabství Aumale a titul hraběte z Aumale, který později používal. Patřil k předním anglickým mluvčím na konferenci v Meulanu (29. května až 30. června 1419) a poté byl zástupcem Jindřicha V. při jednáních dohody o dědicích francouzské koruny, Smlouvě z Troyes, která byla podepsaná dne 20. května 1420.
Po smrti Jindřicha V. (31. srpna 1422) se na základě jeho závěti stal vychovatelem a regentem (červen 1428 – květen 1436) následníka trůnu a budoucího krále Jindřicha VI. Jako doprovod budoucího krále ve Francii (1430–1432) byl přítomen u soudu a popravy Jany z Arku. V roce 1431 dosáhl významného vítězství nad Francouzi u Beauvais. Po splnění regentské povinnosti byl jmenován „poručíkem Normandie a Francie“ a strávil zde poslední dva roky svého života. Po jeho smrti byl jediný syn Jindřich jmenován vévodou z Warwicku. Jeho hrobka se nachází v kapli Beauchamp v kostele, který byl postaven na základě jeho závěti. Richard Beauchamp byl pohřben v kapli Beauchamp, která se nachází uvnitř kolegiátního kostela svaté Marie ve Warwicku v hrabství Warwickshire v Anglii.
Manželtví a rodina Richard Beauchamp se oženil s Elizabeth Berkeleyovou (asi 1386 – 28. prosince 1422), dcerou Thomase Berkeleyho, 5. barona Berkeleyho a Margaret de Lisleové, 3. baronky Lisleové před 5. říjnem 1397. V tomto manželství se narodily tři dcery:
Lady Margaret Beauchamp (1404–1467), provdaná v roce 1425 za Johna Talbota, 1. hraběte ze Shrewsbury (asi 1387–1453), jehož potomek John Dudley byl v roce 1547 jmenován hrabětem z Warwicku a v roce 1551 vévodou z Northumberlandu. Lady Eleanor Beauchamp (1408–1467), ⚭ (1) 1423 Thomas de Ros, 8. baron de Ros (1406–1430), ⚭ (2) 1431/33 Edmund Beaufort, 2. vévoda ze Somersetu (kolem 1406–1455). Lady Elizabeth Beauchamp (1417–1480), ⚭ (1) George Nevill, 1. baron Latymer (kolem 1407–1469), ⚭ (2) Thomas VI. Wake of Blisworth (1435-1476).
Jeho druhou manželkou byla Isabel le Despenser, 5. baronka Burghersh (1400–1439), dcera Thomase le Despensera, 1. hraběte z Gloucesteru a Constance Langleyové, narozené děti:
Jindřich Beauchamp (22. března 1425 – 11. června 1446), 14. hrabě a 1. vévoda z Warwicku, ⚭ 1434 Cecílie Nevillová (1425-1450) Anna Beauchampová (13. července 1426 – 20. září 1492), ⚭ Richard Neville (22. listopadu 1428 – 14. dubna 1471), 16. hrabě z Warwicku
Vývod z předků
Reference
Externí odkazy
Richard de Beauchamp, 13. hrabě z Warwicku na thepeerage.com Rodokmen rodiny hraběte Richarda de Beauchampa
Kategorie:Beauchampové Kategorie:Osobnosti stoleté války Kategorie:Narození v roce 1382 Kategorie:Úmrtí v roce 1439 Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Pohřbení v kostele Panny Marie ve Warwicku Kategorie:Muži