Plutoniová mise na Nandá Déví (anglicky Nanda Devi Plutonium Mission) byl společný pokus CIA a indické zpravodajské služby Intelligence Bureau (IB) z října 1965 instalovat v Himálaji odposlechové a měřicí zařízení napájené radioizotopovým termoelektrickým generátorem (RTG) s plutoniem-238. Cílem bylo získávat signály (zejména radiovou telemetrii) související s čínskými raketovými a jadernými zkouškami a jejich parametry (včetně aktivit v oblasti Lobnor v Sin-ťiangu).

Při výstupu výpravu zastihla prudká sněhová bouře a zařízení bylo nouzově ukryto a ukotveno vysoko na hoře s předpokladem pozdějšího vyzvednutí. Následné pátrací expedice RTG nenašly; jako pravděpodobné vysvětlení se uvádí, že zařízení mohlo být strženo lavinou nebo sesuvem do nižších partií či do ledovce. Indické úřady následně prováděly environmentální monitoring (např. odběry vody) kvůli obavám z možné kontaminace, přičemž podle oficiálního sdělení nebyl únik radiace prokázán.

Pozadí Po první čínské jaderné zkoušce v roce 1964 se USA snažily získat podrobnější informace o čínském jaderném a raketovém programu. Indický premiér Morárdží Désáí později uvedl, že na nejvyšší politické úrovni bylo rozhodnuto o instalaci „remote sensing“ zařízení s „nuclear power-pack“ v oblasti Nandá Déví za účelem získávání informací o „missile developments“. Pozdější rekonstrukce a syntézy uvádějí, že zpravodajský záměr se týkal zachytávání telemetrie a dalších rádiových signálů spojených s čínskými testy, přičemž himálajská poloha měla poskytnout vhodnou geometrii příjmu a výhodné pozorovací podmínky směrem k čínským oblastem testů.

Průběh mise na Nandá Déví (1965) Expedice se v říjnu 1965 pokusila dopravit zařízení s RTG do vysoké nadmořské výšky (v indických parlamentních materiálech se uvádí přibližně 25 000 stop, tj. asi 7 600 m n. m.). Při postupu k vrcholu ji zastihla silná sněhová bouře, která znemožnila pokračovat; výprava byla nucena ustoupit a v průběhu nouzového sestupu ponechala „power-pack“ bezpečně ukrytý (cached) s tím, že bude vyzvednut později.

Technické parametry a povaha rizika Zdrojem energie nebyla „jaderná zbraň“, ale radioizotopový termoelektrický generátor (RTG), tedy zařízení využívající teplo z rozpadu radioizotopu k výrobě elektřiny. V oficiálním indickém vyjádření z roku 1978 se uvádí, že power-pack byl „energised by 2 to 3 lbs. of plutonium-238 metal alloy“ (cca 0,9–1,4 kg), uloženého ve více (dvojitě) zapouzdřených, těsných kapslích; celá sestava měla mít hmotnost přibližně 38 liber (cca 17 kg). Riziko proto nespočívalo v možnosti „výbuchu“, ale v hypotetické kontaminaci prostředí při poškození a rozptýlení radioaktivního materiálu (např. v ledovci či vodních tocích).

Pátrání a monitorování okolí Podle oficiálního sdělení byla následná pátrací výprava podniknuta na jaře 1966; v oblasti však došlo k velké lavině a zařízení se nepodařilo lokalizovat. Pátrání (včetně leteckých průzkumů a využití vědeckých detekčních metod) pokračovalo v dalších letech až do konce roku 1968, ale bez úspěchu. Současně byly odebírány vzorky vody (v parlamentních materiálech se zmiňuje monitoring v následujících letech) a podle oficiálních výsledků nebyly zjištěny stopy kontaminace. V roce 1978 byla v Indii veřejně zmiňována existence vědeckého posuzování problému (včetně zřízení vědecké komise) a později bylo oznámeno, že zpráva vědeckého výboru byla formálně předložena parlamentu.

Zařízení na Nanda Kot (1967–1968) Po neúspěchu na Nandá Déví byla zvolena alternativa na sousedním vrcholu, který se v literatuře a médiích obvykle identifikuje jako Nanda Kot. Podle indického oficiálního vyjádření byl v roce 1967 instalován „new device“ na „neighbouring peak“, který po určitou dobu fungoval a byl následně v roce 1968 odstraněn; zařízení bylo poté vráceno do USA.

Zveřejnění a politické dopady Operace se do širšího povědomí dostala po odhaleních v tisku v dubnu 1978 a následně se jí zabývali zákonodárci v USA i v Indii. Indická vláda v reakci na mediální zprávy popsala okolnosti operace i dosavadní monitoring a oznámila záměr ustanovit vědecký výbor k dalšímu posouzení možných rizik a doporučení dalších kroků.

Mediální spekulace a nepodložená tvrzení V některých pozdějších médiích se objevily spekulace o možných souvislostech mezi ztraceným RTG a lokálními environmentálními problémy či povodněmi. Tyto interpretace však nejsou doloženy přímými důkazy; oficiálně zveřejněná měření a monitoring v parlamentních materiálech uvádějí, že kontaminace ve vzorcích vody nebyla zjištěna. Událost se opakovaně vracela do médií také jako příklad rizik a nejistot spojených s historickými tajnými operacemi v himálajském prostředí.

Související články Nandá Déví Radioizotopový termoelektrický generátor Plutonium-238 Lobnor Studená válka

Reference

Kategorie:Operace CIA Kategorie:Špionáž Kategorie:Události studené války Kategorie:Uttarákhand