Menachem Tiben, rozený Jiří Tieben (6. prosince 1923 Dolce – 10. dubna 2016 Haifa) byl český tankista, vojenský meteorolog a inženýr chemie.
Život Mládí náhled|Tibenova rodná obec Narodil se jako Jiří Tieben 6. prosince 1923 v obci Dolce u Přeštic jakožto nejmladší z osmi dětí statkáře Alfréda Tiebena. Ve vesnici byli jedinou židovskou rodinou. V mladém věku přišel o matku, vychoval ho otec a starší sestra. Navštěvoval obecní školu v Horšicích a měšťanskou školu v Přešticích. Později se přestěhoval k tetě a roku 1936 začal studovat na pražském reálném gymnáziu Na Smetance. Roku 1938 zahájil studium na chemické průmyslové škole v Betlémské ulici, ze které byl roku 1941 z rasových důvodů vyloučen. Mezi lety 1942 a 1945 byl vězněn v několika pracovních či koncentračních táborech.
Kariéra Roku 1946 se vrátil domů a našel staršího bratrance, který se stal majitelem továrny Prema na letecké přístroje. Jiří zde pracoval, mezitím co si dodělával maturitu na chemické průmyslové škole. Následně nastoupil do Falknova (od roku 1948 znám jako Sokolov), kde pracoval v místní chemičce na pozici vedoucího oddělení. Ve 25 letech narukoval na vojnu a sloužil u tankistů v Milovicích. Velitel pluku mu oznámil, že jakožto Žid se může přihlásit do jednotky bojující za nezávislost Izraele a Tieben se tam vydal. V Izraeli si změnil jméno na Menachem Tiben. V izraelské armádě působil až do roku 1951, kdy odešel do zálohy. Později se ještě zúčastnil dvou konfliktů. Bylo mu nabídnuto dálkové studium na chemicko-technologické univerzitě v Haifě s podmínkou, že po dokončení studia půjde pracovat tam, kam bude potřeba. Byl poslán do nově postavené továrny vyrábějící přípravky proti zemědělským škůdcům v jihoizraelském městě Beer Ševa. Naučil se mluvit hebrejsky a anglicky. Továrnu, ve které pracoval, stavěli Švýcaři a díky své znalosti němčiny se stal jejich pomocníkem. Později byl poslán na půlroční praxi do továrny ve Švýcarsku. Během své kariéry pracoval na mnoha pozicích. Ve firmě přestal pracovat roku 1988 (v 65 letech). Po odchodu z firmy dále pracoval, naposledy na pozici zástupce firmy Wittenberg. Menachem se roku 1956 oženil s Ilanou, se kterou měl 2 syny. Oba synové sloužili u výsadkařů.
Na konci svého života se přestěhoval do Haify, ve které v neděli 10. dubna 2016 zemřel.
Pobyt v pracovních a koncentračních táborech Roku 1942 byl kvůli židovskému původu poslán do pracovního tábora na zemědělský statek v obci Lípa u Havlíčkova Brodu, který se příliš nelišil od koncentračního tábora. Po zrušení statku roku 1943 byl poslán do Terezína, kde se setkal se svou rodinou. Pracoval v tzv. Landswirtschaftu – hospodářském oddělení. V prosinci téhož roku v táboře zemřel jeho otec.
V říjnu roku 1944 byl na několik dní převezen do Osvětimi, ale kvůli nedostatku místa byl přesunut do lomů v Goreszowě. V lednu roku 1945 byl evakuován před frontou dále na západ. Po třídenním pochodu, při kterém Tiebenovi omrzly prsty na pravé noze, došli na vlakové nádraží, odkud otevřenými vagony dojeli do německého Sachsenhausenu.
V táboře mu mladý vězeň vyměnil uniformu s židovskou hvězdou za uniformu s písmenem Č a červeným trojúhelníkem, čímž mu pravděpodobně zachránil život. Poslední měsíce války strávil na marodce, kde mu musely být amputovány tři prsty. Tábor byl polskými jednotkami 22. dubna 1945 osvobozen.
Působení v izraelské armádě Poté, co skončila druhá světová válka, se Menachem Tiben zapojil do dobrovolnického odchodu s československou vojenskou skupinou do nově vzniklého státu Izrael. Do Izraele dorazil 2. ledna roku 1949 a následně byl spolu s ostatními členy skupiny přijat do izraelské armády.
V izraelské armádě se z počátku angažoval jako tankista, později také jako vojenský meteorolog. V průběhu aktivní služby v izraelské armádě se podílel na bojových operacích, mimo jiné při obsazení města Lod, a na dalších vojenských akcích v oblasti Sinajského poloostrova, včetně prostoru zvaného El-Aríš.
Po ukončení základní služby pokračoval v působení v izraelských ozbrojených silách jako záložní důstojník. V této roli se účastnil také některých pozdějších konfliktů, například Suezské války, která proběhla v roce 1956, a Šestidenní války uskutečněné v roce 1967.
Vztah k rodné zemi Tiben Československo navštívil roku 1960, kdy československý režim znovu začal vydávat víza pro občany Izraele. Strávil zde několik týdnů, během kterých navštívil svého bratrance i chemičku v Sokolově (do roku 1948 znám jako Falknov nad Ohří), ve které před narukováním do armády pracoval. České země navštívil znovu roku 1966 a vykonal tak ještě několikrát po roce 1989.
V květnu 2010 ho ministr obrany Martin Barták při příležitosti 65. výročí ukončení druhé světové války pozval do Česka. Během tohoto několikadenního pobytu navštívil svou rodnou obec Dolce. V budově obecního úřadu zrekapituloval posluchačům z řad obyvatel vesnice svůj životopis.
Ocenění V květnu roku 2010 ho premiér Jan Fischer vyznamenal medailí Karla Kramáře. Na konci téhož měsíce byl také předsedou Senátu Parlamentu České republiky Přemyslem Sobotkou vyznamenán Stříbrnou pamětní medailí Senátu Parlamentu České republiky.
Reference
Kategorie:Židovští chemici Kategorie:Vězni koncentračního tábora Terezín Kategorie:Vězni koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau Kategorie:Tankisté Kategorie:Narození v roce 1923 Kategorie:Narození 6. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2016 Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Úmrtí v Haifě Kategorie:Muži Kategorie:Nositelé Stříbrné medaile předsedy Senátu