Lana Jevhenijivna Čornohorská (ukrajinsky Лана Євгеніївна Чорногорська; 13. ledna 1999 Záporoží – 1. ledna 2026 Záporožská oblast), přezdívaná Sati, byla ukrajinská novinářka, umělkyně a queer anarchistka. Spolupracovala s levicovým časopisem Lyuk sídlícím v Charkově, byla aktivní účastnicí ukrajinského anarchistického hnutí a angažovala se také v ukrajinských queer hnutích. Po ruské invazi na Ukrajinu vstoupila do ukrajinské armády, kde působila jako operátorka dronů. Zahynula 1. ledna 2026 při ruském dronovém útoku.

Život a kariéra Lana Čornohorská se narodila 13. září 1999 v Záporoží. Přibližně ve svých 17 letech, kdy již působila jako novinářka, si jí všiml ukrajinský novinář Bohdan Loviněnko, který poukazoval na její výraznou, asertivní povahu, byla údajně velmi náročná na kvalitu pořizovaných fotografií a často nebyla spokojena s kvalitou snímků vytvořených novinářským týmem. O měsíc později opustila svůj domov, aby se zúčastnila knižního fóra ve Lvově, následně po určitou dobu žila v Loviněnkově bytě v Kyjevě, který jí poskytl k užívání během své nepřítomnosti, kdy se účastnil tvorby reportáží.

Čornohorská se aktivně zapojila do anarchistického a LGBTQIA+ hnutí; svou aktivistickou činnost popsala jako „velkou součást svého světa“. Byla rovněž umělkyní a věnovala se novinářské práci na různých místech, mimo jiné v Charkově, Lvově a Kyjevě. Specifický vztah měla k Charkovu, který označovala za město svého srdce. V letech 2020–2021, během svých studií v Dnipru, začala spolupracovat s ukrajinským levicovým časopisem Lyuk, jenž sídlí v Charkově.

Vojenská kariéra Po ruské invazi na Ukrajinu vstoupila jako dobrovolnice do ukrajinské armády a zapojila se jak do výcviku v obsluze dronů, tak do aktivních bojových operací s jejich využitím. Bojovým křtem prošla v srpnu 2025. Působila v jednotce Udačniky a byla známá tím, že se často účastnila nejnáročnějších a nejnebezpečnějších misí. V jednotce byla popisována jako oddaná a zásadová osobnost a blízká přítelkyně spolubojovníků i spolubojovnic.

Dne 1. ledna 2026 zahynula na frontě vZáporožské oblasti při ruském dronovém útoku. Bylo jí 26 let. Později bylo oznámeno, že její tělo bude repatriováno k pohřbení. Její pohřeb se konal v Kyjevě v krematoriu na Bajkovově hřbitově dne 6. ledna. Posmrtně jí bylo uděleno vyznamenání výkonného výboru Záporožské městské rady „Čest a sláva“ (2026).

Názory náhled|Čornohorská během své dobrovolnické služby na Ukrajině, červen 2025 Ve svých vyjádřeních upozorňovala Čornohorská na hluboké osobní proměny, jimiž člověk prochází po vstupu do armády. Zdůrazňovala, že vojenská služba vytváří odlišnou soustavu hodnot a způsob existence, v jehož důsledku se oslabuje vazba na civilní prostředí, a to dokonce i na blízké osoby. Podle jejích slov vedou trvalý nedostatek času a náročné podmínky služby k tomu, že se komunikace omezuje na krátké, formální výměny, což znemožňuje vést hlubší a obsahově bohaté rozhovory. Zároveň však Čornohorská neztrácela víru v obnovení plnohodnotného lidského dialogu po skončení války, tento stav vnímala jako dočasný a podmíněný okolnostmi. Posmrtné pocty Ve vzpomínkách na Lanu Čornohorskou vyzdvihovala spoluzakladatelka a šéfredaktorka média Lyuk Kataryna Pereverževová roky společné profesní spolupráce i osobního kontaktu, které charakterizovala jako období naplněné společnými projekty, diskusemi a realizací nápadů. Upozorňovala na osobní rysy Čornohorské, zejména na její pozorný a citlivý přístup k blízkým lidem, stejně jako na zásadovost a vytrvalost v otázkách týkajících se jejích přesvědčení a hodnot.

Podle svědectví blízké přítelkyně Poliny sdílela hodnoty anarchistického a LGBT hnutí a vystupovala na obranu lidských práv a práv žen. Zároveň se vyznačovala tolerantním postojem k lidem s odlišnými názory: nesnažila se své přesvědčení vnucovat, upřednostňovala otevřený dialog a schopnost naslouchat druhým.

Spolubojovník Lany Čornohorské Vladyslav Nimak se o ní vyjádřil jako o velmi zásadové a hodnotově pevné osobnosti. Podle jeho slov dokázala skloubit službu v jednotce s aktivní dobrovolnickou činností. Opakovaně se podílela na organizaci charitativních sbírek a akcí, mimo jiné v Charkově a Dnipru, a spolupracovala s občanskými iniciativami a kulturními prostory. Spolubojovníci ji charakterizovali jako ženu silných ideálů se smyslem pro humor, která sehrávala důležitou roli při vytváření neformální a soudržné atmosféry v kolektivu. Podle Nimaka symbolizuje postava Lany Čornohorské jednotu různých regionů Ukrajiny – spolupráci a vzájemné porozumění mezi jihem a západem země v podmínkách války.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Rozhovor s Lanou Čornohorskou (ukrajinsky)

Kategorie:Narození 13. září Kategorie:Narození v roce 1999 Kategorie:Narození v Záporoží Kategorie:Ukrajinští novináři Kategorie:Ukrajinské umělkyně Kategorie:Oběti ruské invaze na Ukrajinu Kategorie:Ukrajinští válečníci Kategorie:Úmrtí 1. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 2026 Kategorie:Úmrtí v Záporožské oblasti Kategorie:Ženy