Kontra (německy Contra) je německý hraný film režiséra Sönkeho Wortmanna, uvedený do německých kin 28. října 2021. Jde o konflikt mezi ambiciózní studentkou práv z migrantského prostředí a profesorem, který je na univerzitě proslulý sarkasmem a provokativním stylem. Když se jejich střet dostane na internet a učiteli hrozí disciplinární řízení a celá univerzita má velký reputační problém, vznikne nečekaná dohoda: profesor má studentku připravit na soutěž v rétorice. Jako předloha filmu slouží úspěšný francouzský film Zaujetí a obě linky volně pracují se vztahem studentka-profesor ve stylu slavného Pygmalionu. Film Kontra získal herecké a divácké ceny na Filmkunstmesse Leipzig, Bayerischer Filmpreis – Nilam Farooq byla oceněna jako nejlepší herečka za výkon v roli Naimy Hamid, dále filmy získal cenu CIVIS Cinema Award a cenu Ernst-Lubitsch-Preis – pro hlavní aktéry za nejlepší komediální výkon
Děj Naima Hamid, mladá žena marockého původu, žije s matkou a bratry ve Frankfurtu nad Mohanem v nejistých sociálních poměrech; rodina navíc řeší nejistotu ohledně dalšího pobytu. Naima jako jediná z nejbližšího okolí studuje vysokou školu – práva na Goetheho univerzitě – a snaží se získat praxi v prestižních advokátních kancelářích. Její žádosti jsou však opakovaně odmítány, přičemž se ve filmu naznačuje, že důvodem může být i „cize“ znějící příjmení.
Když Naima dorazí pozdě na přednášku, vyhlášený profesor práva Richard Pohl ji před plnou posluchárnou ostře napomene a používá při tom i narážky, které studenti chápou jako rasistické. Incident je natočený na video, které se okamžitě stane virálním a Pohla čeká disciplinární řízení na univerzitě. Respektovanému profesorovi nyní hrozí ztráta místa.
Rektor univerzity, který nechce riskovat ztrátu reputace celé univerzity, Pohlovi navrhne jak zlepšit své postavení u disciplinární komise: má Naimu trénovat na celostátní debatní soutěž. Pohl souhlasí z donucení a přes počáteční odpor přiměje k účasti i Naimu – současně jí však zamlčí, že je sám pod tlakem disciplinárního řízení a že „mentorování“ je pro něj i prostředkem sebezáchovy.
Postupně se ukazuje, že Naima má talent a vytrvalost a díky jejím ambicím a Pohlově zkušenosti se jí v soutěži daří. Postupuje do dalších kole a mezi ní a Pohlem se – navzdory původnímu konfliktu a rozdílným světům – pomalu rodí respekt a jistá míra sympatie. Pohl mimo jiné prozradí Naimě svůj osobní způsob, jak čelit trémě: před důležitými výstupy se snaží nervozitu odbourat tancem.
Krátce před finále soutěže se Naima od spolužáka dozví, že byla od začátku částečně „využita“ jako prostředek k ochraně Pohlovy profesury a pověsti univerzity. Cítí se zneužitá a rozhodne se finále bojkotovat. Teprve na naléhání přítele a rodiny si uvědomí, že soutěžní šance je i její vlastní, a pokusí se rozhodnutí zvrátit – na finále však dorazí pozdě. V sále zůstane jen Pohl, který jí navzdory všemu předpoví velkou budoucnost v právnické profesi.
Následuje Pohlovo disciplinární řízení, v němž proti němu stojí silné důkazy. Naima se na toto řízení dokáže protlačit a vystoupí s obhajobou: řeč začne tak, že to vypadá jako jednoznačné odsouzení, ale postupně se promění v promyšlené plédování za „nepohodlného“ člověka, který ji – studentku s migrační zkušeností – přiměl mluvit nahlas, být vidět a nezříkat se ambicí.
V závěru je Naima zobrazena už jako advokátka před svým prvním procesem; s trémou se vyrovná tím, že si nervozitu symbolicky „odtančí“.
Produkce Film je remakem francouzského snímku Die brillante Mademoiselle Neïla (Le brio) režiséra Yvana Attala, který byl nominován na cenu César v kategorii nejlepší film. Pro Sönkeho Wortmanna šlo po filmu Der Vorname o další adaptaci francouzské látky.
Natáčení probíhalo v létě 2019 v Kolíně nad Rýnem, Bonnu, Berlíně a Frankfurtu nad Mohanem a bylo dokončeno 9. srpna 2019. Hudbu složil Martin Todsharow; soundtrack byl vydán při uvedení filmu a obsahuje také píseň „Use Me“ německé zpěvačky Joy Denalane.
Uvedení Film byl uveden mimo jiné na Filmkunstmesse Leipzig (2020) a promítal se také na Zurich Film Festival. Kvůli pandemii COVID-19 se plánované termíny kinopremiéry opakovaně měnily; do německých kin byl nakonec uveden 28. října 2021 (v tentýž den také ve Švýcarsku).
Přijetí Část kritiky upozorňovala na napětí mezi komediálním tónem a vážným tématem každodenního rasismu a mocenské nerovnosti v akademickém prostředí. Zároveň byl chválen herecký výkon Nilam Farooq v roli Naimy i Christoph Maria Herbst v roli profesora Pohla a jejich vzájemná „chemie“, která nese velkou část filmu.
Německá Deutsche Film- und Medienbewertung udělila filmu hodnocení „besonders wertvoll“ (zvlášť hodnotný) s argumentem, že snímek může fungovat jako podnět k diskusi a popularizuje prvky rétoriky, debaty a diskurzu. Film se několik týdnů držel na špici arthouse žebříčků a v Německu zaznamenal přibližně 761 000 diváků.
Ocenění a nominace
Bayerischer Filmpreis (2020) – ocenění pro herečku (Nilam Farooq) CIVIS – Europas Medienpreis für Integration (2022) – CIVIS Cinema Award (Sönke Wortmann, Christoph Müller, Tom Spieß) Deutscher Filmpreis (2022) – nominace (nejlepší hraný film) Ernst-Lubitsch-Preis (2022) – ocenění za nejlepší komediální výkon (Nilam Farooq a Christoph Maria Herbst) Filmkunstmesse Leipzig (2020) – cena publika další nominace: Festival des deutschen Films (Rheingold Publikumspreis) aj.
Reference
Kategorie:Filmy z roku 2021