náhled|360x360pixelů|Anomálie povrchové teploty oceánů v listopadu 2007, které ukazují situaci v případě jevu La Niña La Niña je chladná fáze klimatického cyklu El Niño-jižní oscilace (ENSO). Cyklus ENSO představuje nejvýznamnější přirozený klimatický cyklus na Zemi, který vzniká v důsledku vzájemného působení mezi oceánem a atmosférou v tropické oblasti Tichého oceánu. Tento cyklus má zásadní vliv na globální srážky i teploty a v důsledku toho má z antropogenního hlediska také socioekonomické a zdravotní dopady. Cyklus ENSO je složen ze 3 fází, a to teplé fáze El Niño, neutrální přechodové fáze a chladné fáze La Niña, přičemž celý cyklus probíhá v rozmezí 2 až 7 let. Chladná fáze La Niña nastává, pokud převládají tropické pasáty vanoucí z východu na západ, to znamená od Jižní Ameriky směrem k jihovýchodní Asii, což se projeví klesající teplotou povrchové vody ve východní části Tichého oceánu v oblasti rovníku. Změna teploty povrchové vody oceánu pak zapříčiní interakci s atmosféru a globální změnu atmosférických jevů a vzorců počasí.
První záznamy o existenci fenoménu La Niña pochází již z předhispánských dob, kdy si rybáři z oblasti Peru a Ekvádoru všimli pravidelných změn v teplotě moře, množství ryb či období sucha a dešťů. Podle NOAA La Niña dostala své jméno v 80. letech 20. století. Později vědci dali tomuto jevu i název, který v překladu ze španělštiny znamená dívka, analogicky k názvu El Niño.
Charakteristika náhled|324x324pixelů|Teplotní anomálie Tichého oceánu v jeho středové části v oblasti rovníku mezi lety 1950 až 2025 K fázi La Niña dochází pokud v rovníkové oblasti Tichého oceánu zesilují pasáty vanoucí od pobřeží Jižní Ameriky na západ k jihovýchodní Asii, což zapříčiní postupné ochlazování povrchové vody ve východní části Tichého oceánu v okolí rovníku. Výsledný kontrast povrchových teplot vody mezi východní a západní částí Tichého oceánu vyvolá reakci v podobě pozitivní Bjerknesovy zpětné vazby, která se projeví rozdílem tlaku vzduchu mezi východem a západem. Na východě se tlak zvýší a na západě naopak klesne, což zesílí pasáty vanoucí z východu a následně dojde k výraznějšímu ochlazení povrchové vody oceánu u Jižní Ameriky až o 3 °C oproti průměrné teplotě, a to díky vyzdvižení chladné hlubinné oceánské vody. V centrální rovníkové části Tichého oceánu se povrchová teplota vody rovněž sníží a naopak na západě v oblasti jihovýchodní Asie dojde k nahromadění teplé vody a oceán je v této lokalitě nadprůměrně teplý. V průběhu La Niña tak dochází k významnému teplotnímu gradientu mezi východní a západní částí Tichého oceánu. náhled|Podmínky pro průběh La Niña Na rozdíly v teplotě povrchové oceánské vody a tlaku vzduchu následně reaguje atmosféra. Atmosférická složka La Niña se projevuje zesílením Walkerovy cirkulace vzduchu, což znamená, že nad teplejší západní oblastí Tichého oceánu dochází k většímu vypařování a následným srážkám, zatímco nad východní oblastí Tichomoří s chladnější oceánskou vodou dominuje sestupný proud suchého vzduchu, který zapříčiní úbytek srážek v okolí. Z důvodu interakce hydrosféry s atmosférou pak dochází ke změnám počasí na jednotlivých kontinentech.
Ukončení fáze La Niña nastane při zpětné vazbě rovníkových vln a reakci Kelvinových a Rossbyho vln, což způsobí negativní Bjerknesovu zpětnou vazbu. To se projeví klesající intenzitou tropických pasátů vanoucích od Jižní Ameriky a dále pak zvýšením povrchové teploty Tichého oceánu v rovníkové oblasti a změnou tlaku vzduchu v dotčeném regionu. V důsledku těchto zvratů začne neutrální přechodová fáze cyklu ENSO a posléze při zesílení pasátů vanoucích od jihovýchodní Asie směrem na západ teplá fáze El Niño s opačnými vzorci počasí oproti fázi La Niña.
Dopady La Niña významně ovlivňuje globální meteorologické jevy, jejichž jednotlivé důsledky se na různých místech planety odlišují a ačkoliv klimatický cyklus ENSO probíhá nezávisle na klimatické změně a byl přítomný i před počátkem průmyslové revoluce, tak klimatická změna pravděpodobně zesiluje intenzitu dopadů cyklu v podobě extrémního počasí či může ovlivnit délku trvání jednotlivých fází cyklu. Vlivem probíhající klimatické změny tak narůstá vliv jednotlivých fází a zvyšuje se nestabilita klimatických systémů. náhled|Dopady La Niña v období od prosince do února Dle monitoringu cyklu ENSO v průběhu 20. století má La Niña největší dopady na území v okolí Tichého oceánu, naopak nejmenší dopady má na počasí v Evropě, severní Africe a Antarktidě. Jednotlivé dopady se navíc liší na základě období, přičemž vliv La Niña je intenzivnější od prosince do února. K nejsilněji ovlivněným regionům patří Austrálie, Oceánie, jihovýchodní Asie a tropický podnebný pás v Jižní Americe. Během období od prosince do února u západní části Tichého oceánu dochází k vyšším úhrnům dešťových srážek, což obvykle vede k prudkým monzunovým dešťům a následně povodním. V tropické části Jižní Ameriky bývají zaznamenány podprůměrné teploty a spolu s četnějšími srážkami, což prospívá tropickým deštným lesům. V Severní Americe pak vlivem La Niña na severu dochází k ochlazení a významným úhrnům srážek často v podobě sněhu a na jihu k oteplení a úbytku srážek. O něco méně je rovněž ovlivněno počasí i v Africe, kde ve východní části nastává období sucha na rozdíl od jižní části, kde dochází k pravidelným dešťovým srážkám. Z ekonomického pohled má La Niña negativní dopad na území s mírným sušším klimatem, kde kvůli jejímu působení došlo k nadprůměrnému úhrnu srážek, což vedlo k znehodnocení zemědělské produkce a ekonomickým ztrátám. náhled|Dopady La Niña v období od června do srpna V opačné fázi roku se v průběhu června až srpna dopady La Niña mírně odlišují. V Austrálii, jihovýchodní Asii a jižní Indii nadále převládají vyšší úhrny srážek, často v podobě letních monzunových dešťů. Na západě Jižní Ameriky v té době nastává sušší období, což má vliv na stav tamní vegetace i rybolov, přičemž tento jev byl zaznamenán již před staletími. Na východě Jižní Ameriky je naopak zachováno vlhčí podnebí. Pro jih Severní Ameriky jsou během tamního letního období za přítomnosti La Niña typické vyšší teploty a redukce srážek, což ovšem může být narušeno obvyklými hurikány vytvořenými nad Tichým oceánem. V Africe pak je vliv La Niña znatelný především v oblasti Sahelu, kde bývají vydatné srážky.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Oceánografie Kategorie:Meteorologické jevy