Novi Pazar () je město v severovýchodním Bulharsku. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm obyvatel, což z něj činí druhé největší sídlo v oblasti.
Zeměpis Město se nachází v Pliskovské kotlině. Na sever od něj se zdvihá pahorkatina Stana. Protéká jím řeka Kriva, která se 4 km pod městem vlévá do Provadijské řeky.
Dějiny Okolí města je prokazatelně osídleno od paleolitu. Svědčí o tom souvislé vykopávky četných sídel, pevností a pohřebišť až do doby první a druhé bulharské říše. Mezi nejzajímavější nálezy se řadí zlaté šperky z thrácko-římské éry. Severně od města byla objevena římská osada Dinea. Přímo ve městě jsou pozůstatky starobulharského pohřebiště.
Koncem 14. století oblast obsadili Osmanští Turci. První zmínku lze nalézt v souvislosti s tažením Vladislava Varnenčika v roce 1444, kdy křižáci oblehli opevněné město, které se tehdy nacházelo na úpatí náhorní plošiny Stana, a po několikadenním obléhání ho dobyli a vypálili. V 16. století postavili dva bratři poblíž brodu přes řeku Kriva své usedlosti na obou jejích březích a zde se začal konat páteční trh, od něhož pochází tehdejší název města Yeni Pazar (Nový trh). Městu následně připadly pozemky, které dříve náležely dědině İlfinebo též Elfi Koy, ležící na úpatí náhorní plošiny Stana.
Georgius Raguseus koncem 16. století při popisu hranic Silistrského sandžaku zmiňuje město jako jedno z vnitrozemských měst. Název města se objevuje v osmanských berních rejstřících, sestavených v souvislosti s výběrem roční daně džizja, z roku 1620. Počátkem roku 1667 Evlija Čelebi podal poměrně podrobný popis, v němž uvádí 150 domů, 20 obchodů a 3 kryté tržnice, jakož i dvě mešity, u vchodu do jedné z nich bylo napsáno jméno stavitele a rok 981 (tedy 1573–1574 podle našeho letopočtu), což udává přibližný rok vzniku nového města.
Během rusko-tureckých válek v letech 1774, 1810 a 1828 je město opakovaně zmiňováno v souvislosti s těmito taženími, potažmo jako místo bitev anebo bivaků vojsk. V rámci tažení ruské armády směrem k městu Šumen dobyl 16. června 1774 město oddíl hraběte Kamenarského. Za deváté rusko-turecké války popsal generálmajor Simanskij tehdejší město ve svém denním zápisu z 8. července 1828.
V roce 1826 byla uprostřed města postavena hodinová věž, v moderní době prohlášená kulturní památkou. V roce 1840 byla ve městě otevřena klášterní škola. V roce 1850 byl ve městě vysvěcen kostel sv. Petky. Šlo o sedmý kostel na území dnešní Šumenské oblasti během osmanské nadvlády. Za krymské války v roce 1854 byla ve městě ubytována britská jednotka, která utrpěla jednu nešťastnou oběť – vojáka, který se utopil v řece Kriva. Čitalište v Novém Pazaru bylo založeno v roce 1872.
Po osvobození Bulharska byl Novi Pazar byl prohlášen městem 10. prosince 1883 knížecím dekretem N-1071. Během první světové války byla přes město vybudována železniční trať směrem k frontě. Vedla z nedalekého železničního uzlu Kaspičan. V roce 1920 předala armáda trať bulharským železnicím, což mělo příznivý vliv na rozvoj města. Koncem roku 1964 byla železniční trať uzavřena a její úsek do Nového Pazaru rekonstruován z úzkokolejky na normální rozchod. Obnovená trať byla zprovozněna v roce 1967, nicméně byla v roce 2002 pro pravidelný provoz uzavřena. Keramický a sklářský průmysl který se ve městě především rozvinul, přetrval i po krizi v devadesátých letech.
Obyvatelstvo Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934–2021): Novi Pazar Rok 1934 1946 1956 1965 1975 1985 1992 2001 2011 2021 Populace 4 550 5 477 9 138 12 467 15 754 16 316 14 284 13 494 12 000 10 707 K 15. prosinci 2025 ve městě žilo 12 304 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 14 266 obyvatel. Podle sčítání z 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Města v Bulharsku Kategorie:Šumenská oblast