Olargues je francouzská obec nacházející v departementu Hérault v regionu Okcitánie. Olargues je členem sdružení Nejkrásnější vesnice Francie. Vesnice tvoří zastávku na poutní cestě Via Tolosana do Santiaga de Compostela.
Poloha Obec se nachází na severozápadně departementu Hérault, přibližně 35 km vzdušnou čarou od Béziers. Rozkládá se na břehu řeky Jaur, 6 km proti proudu od soutoku s řekou Orb, v úzkém údolí jižně od pohoří Espinouse.
Dějiny Hrad byl postaven ve 12. století. Městské opevnění bylo postaveno ve 13. století. Město bylo obléháno během albigenské křížové výpravy během vojenských operací vedených Simonem de Montfort. Z tohoto období se dochovala pouze čtvercová věž, nyní zvonice kostela svatého Vavřince, a Ďáblův most přes řeku Jaur spolu s ulicemi vedoucími k citadele. Archeologické vykopávky odhalily pozůstatky starého kostela a stopy po osídlení bývalého feudálního hradu.
V roce 1629, po náboženských válkách a organizovaném drancování, byla citadela na příkaz kardinála Richelieua zbořena. Vojska Ludvíka XIII. vtrhla do neklidné oblasti Languedoc, aby pevnosti obléhala.
Kostel svatého Vavřince byl postaven v 17. století. Z městského opevnění se dochovaly části hradeb a brány Porte Neuve a Porte Gaubert.
Během Francouzské revoluce obyvatelé obce v říjnu 1793 založili revoluční společnost s názvem Lidová společnost horských sansculotů (Société populaire des sans-culottes montagnards).
V 18. a 19. století se Olargues rozrostlo ve velké a dynamické tržní město a etablovalo se jako hospodářské centrum údolí Jaur, zejména díky svým trhům. Zemědělství bylo významným zdrojem příjmů. Rozšířené bylo pěstování kaštanů, vinařství, pěstování oliv a třešní. Významným přínosem byla železniční trat Mazamet - Bédarieux otevřená dne 10. listopadu 1889. Trať se pro osobní dopravu přestala využívat v roce 1972 a pro nákladní dopravu roku 1987. Byla přeměněna na cyklostezku z Mazamet do Villemagne-l'Argentière poblíž Bédarieux.
V roce 1990 sloužily ulice staré vesnice jako místa natáčení filmu Bertranda Bliera Děkuji, živote.
Pamětihodnosti Skalní rytiny známé jako Peiro escrito. Celá sbírka skalních rytin je od roku 1965 chráněná jako historická pamáka Zvonice z 15. století, původní donjon zanikého hradu, součást kostela svatého Vavřince, od roku 1944 zapsána na seznamu historických památek Ďáblův most z 12. století, od roku 1916 historická památka Kostel Saint-Laurent, postavený v 17. století kaple Saint-Roch kaple Saint-Étienne kaple Notre-Dame kaple Saint-Martin Musée d'arts et traditions populaires (Muzeum lidového umění a tradic) v bývalém měšťanském domě železniční most využívaný jako cyklostezka památník Jeana-Moulina radnice
Galerie
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Via Tolosane Kategorie:Nejkrásnější vesnice Francie Kategorie:Obce v departementu Hérault