Bowlingový klub () byl sportovním zařízením, jehož budova stojí v německém Lipsku na severní části náměstí Wilhelm-Leuschner-Platz. Jedná se o kulturní památku Saska evidovanou pod č. KDSa/09300365. Je nápadná především z architektonického hlediska jako ukázka pozdní architektury NDR.

Popis Architektura a struktura

Stavba se nachází částečně na povrchu a částečně pod zemí. Nadzemní část je osmiúhelníkového půdorysu a svým severním okrajem přiléhá k šestiproudé silniční komunikaci, která prochází náměstím. Autorem přestavby byl architekt Winfried Sziegoleit. Inspiroval se objektem Panorama z místního výstaviště; Panorama byla nicméně větší a byla šestnáctiboká.

Její podoba odpovídá architektonickým trendům země druhé poloviny 80. let 20. století ovlivněným postmoderní architekturou. V době svého dokončení podle dobových hodnocení neexistovala žádná budova v celé Německé demokratické republice, která by byla s touto srovnatelná.

Fasáda dvoupatrového nadzemního objektu je obložená dekorativním pískovcem (stejný cotta pískovech, který se použil u budovy Gewandhaus) a v centrální části každé jedné z osmi stran jsou umístěna svislá okna. Nápadný je také prosklený vstup na jižní straně a prosklená střecha, která byla zvolena tak, aby umožňovala průnik dostatečného množství světla. Nadzemní část stavby má železobetonový skelet, průčelí je z monolitického betonu a boční stěny vyzděné. V suterénu se nachází několik dalších podlaží.

Původní popis a využití

Celkem měla budova čtrnáct (šest a osm, na různých patrech) bowlingových drah. Kromě toho zde byly i kulečníkové stoly a hrací automaty Poly-Play. Objekt zahrnoval i posilovnu (první fitness centrum západního typu ve východním Německu), konferenční místnost, kancelářské prostory, hernu s kartami a dvě kavárny a jídelnu s kapacitou 310 osob.

Umělecká díla

Před budovou byla umístěna fontána a v interiéru dále socha ženy z pískovce.

Historie

Budova vznikla přestavbou původní tramvajové měnírny. Ta byla uzavřena v roce 1965 a od 70. let existovaly plány pro její přestavbu na sportovní centrum. Toto se však nepodařilo dojednat a tak v roce 1984 byl jako plán náhradní zvolena úprava objektu na bowlingovou hernu.

V lednu 1985 byla vypsána soutěž na přestavbu objektu, kterou vyhrál německý architekt Winfried Sziegoleit.

Realizaci zajistilo družstvo vedené architektem Volkerem Siegem. Stavební práce byly zahájeny v červnu 1986 a podílely se na nich dobrovolné pracovní brigády. Celkem 40 000 neplacených hodin bylo odvedeno na realizaci stavby. Po 13 měsících byl objekt dne 25. června 1987 otevřen, a to při příležitosti 8. sportovního festivalu NDR, který se v Lipsku konal v téže době. Objekt nezískal žádnou podporu, ať už finanční nebo materiální ze strany vlády NDR a bývá mnohdy vnímán jako černá stavba. Po dokončení bylo okolí objektu upraveno jako park.

Stavba byla dokončena v roce 1987 a byla v provozu do roku 1997. Mezi veřejností byl klub poměrně oblíbený a denně jej navštívilo zpočátku okolo dvou tisíc lidí. O vzniku objektu nicméně kolovaly i v zemi i vtipy, reagující na neutěšenou situaci řady budov v historických centrech východoněmeckých měst. Se čtrnácti drahami měl nicméně tento klub více bowlingových drah, než kterými disponoval Palác republiky ve východním Berlíně.

Po Znovusjednocení Německa objekt fungoval poměrně úspěšně, nicméně podmínky podzemních prostor ukázaly zásadní omezení; délku jednotlivých drah, která neodpovídala mezinárodním standardům. Díky tomu zde nebylo možné pořádat mezinárodní šampionáty, což objekt uvrhlo mimo zájem.

Uzavřen byl ale i z řady jiných důvodů; poté byl v roce 2007 na týden otevřený.

V roce 2009 byla stavba zapsána do saského seznamu kulturních památek. Přesto nicméně v 1. a 2. dekádě 21. století byl objekt uzavřený a postupně chátral. Okna byla částečně vybita a částečně zakryta plechy, spodní část stavby se stala častým terčem graffiti a objekt byl oplocen aby se zabránilo dalšímu ničení.

Výhledově zde má být umístěna část lipského muzea přírodních dějin. Tento nápad byl poprvé přednesen v roce 2014; náklady však byly nicméně poměrně vysoké. K myšlence se město Lipsko vrátilo až v říjnu 2020. V roce 2024 byl předpoklad dokončení úpravy budovy stanoven na rok 2029. V roce 2024 byly uděleny muzeu prostředky ve výši 15,4 milionů eur a poté v lednu 2026 dalších 59 milionů na sanaci objektu. Předpokládá se, že po dokončení bude výstavní plocha celého muzea činit v součtu přes 8000 m2, z toho 3500 m2 připadne na bývalý bowlingový klub.

Reference

Kategorie:Stavby v Lipsku Kategorie:Postaveno 1987 Kategorie:Polygonální stavby v Německu