alt=Stránka nenalezena|náhled|vpravo|upright=1.35|Nefunkční odkaz obvykle vede k chybové hlášce.

Vyhnívání odkazů (anglicky link rot či též link death, broken links nebo reference rot) pojmenovává fenomén, kdy hypertextové odkazy postupem času přestávají směřovat na původně cílený soubor, webovou stránku nebo server v důsledku přesunu zdroje na jinou adresu nebo jeho trvalého zániku. Odkaz, který již nevede k zamýšlenému cíli, se označuje jako nefunkční nebo mrtvý.

Míra vyhnívání je předmětem výzkumů a odhady mezi jednotlivými studiemi se výrazně liší. Informační vědci upozorňují, že vyhnívání odkazů může vést ke ztrátě důležitých dat, což může mít dopad na právní systém i vědecký výzkum.

Rozšířenost Řada studií zkoumala rozšířenost vyhnívání na internetu – v odborné literatuře, která používá URL odkazy k citování online zdrojů, nebo v rámci digitálních knihoven.

Studie z roku 2023 zaměřená na externí odkazy na stránce Million Dollar Homepage zjistila, že 27 % odkazů směřovalo na cílovou stránku bez přesměrování, 45 % odkazů bylo přesměrováno a 28 % vracelo různé chybové zprávy.

Studie z roku 2002 naznačila, že vyhnívání odkazů v digitálních knihovnách probíhá výrazně pomaleji než na webu. Článek zjistil, že přibližně 3 % objektů bylo po jednom roce již nedostupných, což odpovídá poločasu rozpadu přibližně 23 let.

Studie z roku 2003 zjistila, že na webu dojde k zániku přibližně jednoho odkazu z 200 každý týden, z čehož vyplývá poločas rozpadu 138 týdnů. To bylo do značné míry potvrzeno studií z let 2016–2017 zaměřenou na odkazy v Yahoo Directory (který přestal být aktualizován v roce 2014 po 21 letech vývoje), jež zjistila, že poločas rozpadu odkazů v tomto adresáři činí 2 roky.

Studie z roku 2004 ukázala, že určité podskupiny webových odkazů (například odkazy směřující na konkrétní typy souborů nebo odkazy hostované akademickými institucemi) mohou mít výrazně odlišné poločasy rozpadu. URL adresy citované v publikacích se jeví jako trvanlivější než průměrná URL. Studie Weblock z roku 2015 analyzovala více než 180 000 odkazů z referencí v plnotextových korpusech tří významných vydavatelů open access a zjistila poločas rozpadu přibližně 14 let, čímž obecně potvrdila studii z roku 2005, která zjistila, že polovina URL citovaných v článcích časopisu D-Lib Magazine byla aktivní ještě 10 let po publikaci. Další studie zjistily vyšší míru vyhnívání u odkazů v akademické literatuře, obvykle však uvádějí poločas rozpadu 4 roky nebo delší. Studie z roku 2013 publikovaná v časopise BMC Bioinformatics analyzovala téměř 15 000 odkazů v abstraktech z citačního indexu Web of Science společnosti Thomson Reuters a zjistila, že medián životnosti webových stránek činil 9,3 roku a pouze 62 % z nich bylo archivováno. Studie z roku 2021 zaměřená na externí odkazy v článcích deníku New York Times publikovaných v letech 1996–2019 zjistila poločas rozpadu přibližně 15 let (s výraznou variabilitou mezi tematickými oblastmi), zároveň však upozornila, že 13 % funkčních odkazů již nevede k původnímu obsahu, což je jev anglicky označovaný jako content drift.

Studie z roku 2013 zjistila, že 49 % odkazů citovaných v rozhodnutích Nejvyššího soudu Spojených států amerických je nefunkčních.

Studie z roku 2023 zaměřená na datové přehledy ke COVID-19 ve Spojených státech zjistila, že 23 % státních datových přehledů dostupných v únoru 2021 již nebylo v dubnu 2023 k dispozici na původních URL adresách.

Organizace Pew Research zjistila, že v roce 2023 zmizelo 38 % stránek pocházejících z roku 2013. Dále bylo zjištěno, že v roce 2023 obsahovalo 54 % článků na anglické Wikipedii v sekci „reference“ alespoň jeden nefunkční odkaz a 23 % zpravodajských webových stránek odkazovalo na nefunkční URL.

Příčiny Vyhnívání odkazů může vznikat z několika důvodů. Cílová webová stránka může být odstraněna. Server, který cílovou stránku hostuje, může selhat, být vyřazen z provozu nebo přesunut na novou doménu. Již v roce 1999 bylo upozorněno, že vzhledem k množství materiálu, které lze uložit na pevný disk, může „selhání jediného pevného disku způsobit podobnou škodu jako požár Alexandrijské knihovny“. Platnost registrace doménového jména může vypršet nebo může dojít k převodu domény na jiný subjekt. Některé důvody vedou k tomu, že odkaz nenalezne žádný cíl a vrátí chybovou hlášku, například HTTP 404. Jiné příčiny způsobují, že odkaz směřuje na jiný obsah, než jaký autor odkazu původně zamýšlel.

Mezi další příčiny nefunkčních odkazů patří: změna struktury webových stránek, která vede ke změnám URL adres (např. může být přesunuto na ) přesun dříve volně dostupného obsahu za paywall změna architektury serveru, která způsobí odlišné fungování kódu, například PHP dynamický obsah stránek, jako jsou výsledky vyhledávání, který se mění ze své podstaty odstranění cílové stránky a/nebo jejího obsahu přítomnost uživatelsky specifických informací (např. přihlašovacího jména) v odkazu úmyslné blokování pomocí filtrů obsahu nebo firewallů vypršení platnosti registrace doménového jména

Prevence a detekce Strategie prevence vyhnívání odkazů se mohou zaměřovat na umisťování obsahu tam, kde je vyšší pravděpodobnost jeho dlouhodobého zachování, na vytváření odkazů, u nichž je menší pravděpodobnost jejich porušení, na přijímání opatření k uchování stávajících odkazů nebo na opravu odkazů na zdroje, které byly přesunuty či odstraněny.

Základní metodou prevence hnití odkazů je vytváření URL adres, které se v průběhu času nemění. Tento přístup preventivního plánování prosazovali Tim Berners-Lee a další průkopníci webu.

Mezi strategie týkající se tvorby odkazů patří: odkazování na primární namísto sekundárních zdrojů a upřednostňování stabilních webů vyhýbání se odkazům směřujícím na zdroje umístěné na osobních stránkách výzkumníků používání čisté URL (slug) nebo jiných postupů, jako je normalizace URL či kanonizace URL používání permalinků a perzistentních identifikátorů, jako jsou ARK, DOI, odkazy systému Handle, PURL, nebo adresování podle obsahuSicilia, Miguel-Angel, et al. "Decentralized Persistent Identifiers: a basic model for immutable handlers " Procedia computer science 146 (2019): 123-130. vyhýbání se odkazování na jiné dokumenty než webové stránky vyhýbání se tzv. deep linkingu odkazování na webové archivy, jako je Internet Archive, webové archivy národních knihoven, například Webarchiv, a dalších institucí, případně webové archivační služby, jako jsou například WebCite, archive.today, Perma.cc, Amber, nebo Arweave

Mezi strategie zaměřené na ochranu stávajících odkazů patří: používání mechanismů přesměrování, jako je HTTP 301, k automatickému směrování prohlížečů a sklízečů na přesunutý obsah. používání systémů pro správu obsahu, které mohou automaticky aktualizovat odkazy při přesunu obsahu v rámci téhož webu nebo automaticky nahrazovat odkazy kanonickými URL integrace vyhledávacích funkcí do stránek s chybou HTTP 404

Detekce nefunkčních odkazů může probíhat ručně nebo automaticky. Automatizované metody zahrnují moduly pro content management systémy i samostatné nástroje pro kontrolu nefunkčních odkazů, jako je například Xenu's Link Sleuth. Automatická kontrola nemusí odhalit odkazy, které vracejí falešnou 404, ani odkazy, které vracejí odpověď 200 OK, ale směřují na obsah, který se změnil.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články Digitální archivace Archivace internetu Webarchiv Internet Archive

Externí odkazy Future-Proofing Your URIs

Kategorie:Internet