Františkánský kostel a klášter v Segedínu je druhým nejstarším stavebním komplexem svého druhu v Maďarsku, hned po budovách opatství Pannonhalma.

Historie Předchůdcem gotického kostela je špitální kostel svatého Petra z éry Árpádovců. Stavba kostela Panny Marie začala ve druhé polovině 15. století. Kostel byl stavěn v několika obdobích.

První období představuje kompletní rekonstrukci pozdně románské budovy kostela svatého Petra z počátku 13. století. Druhé stavební období se předpokládá jako trojlodní halový kostel z poloviny 14. století, pravděpodobně postavený s využitím zdí kostela svatého Petra. Tato stavba byla v polovině 15. století zpevněna opěrnými pilíři. Třetí stavební období představuje rozsáhlou přestavbu na přelomu 15. a 16. století, kdy františkáni zbourali starý chór a svatyni a na jejich místě postavili větší. Současně byla zahájena i stavba věže a byla postavena sakristie. V této době byla loď kostela nově zaklenuta. Do oken lodi kostela byly přidány pozdně gotické mříže. Stavba byla dokončena v roce 1503, což dokládá kamenný nápis na desce po obou stranách pod hlavní římsou lodi. Kostel byl vysvěcen 5. srpna 1509 na počest Panny Marie Sněžné podle vzoru římské Santa Maria Maggiore. To je svátek kostela.

Během turecké okupace nebyla údržba kostela a kláštera snadná. Z náboženských důvodů Turci nedovolovali stavbu nových kostelů a klášterů ani rozšiřování starých. Mniši mohli provádět opravy kostela pouze s povolením, které dostali pouze tehdy, pokud kostel a klášter nebyly dále stavěny a byly opraveny podle starých základů. Za povolení bylo nutné platit značné poplatky a peněžní dary. Navzdory tomu byl kostel podle záznamu ze 17. století nejkrásnějším křesťanským kostelem v turecké říši.

náhled|Letecký pohled

Během turecké okupace proběhla největší stavební práce v roce 1624, kdy byl postaven nový strop. V roce 1643 byl kostel a hlavní oltář obnoveny a o několik let později byl uveden do pořádku i klášter. Ve druhé polovině 17. století proběhly rozsáhlé renovační práce. Kompletní obnova kostela byla ponechána na další století.

Po vyhnání Turků (1686) klášter upadl, ale nebyl vylidněn. Císař Josef II. řád zakázal, ale ne na dlouho. Rekonstrukce dolnoměstského kostela je pravděpodobně největším uměleckým počinem barokního světa v Segedínu. V podstatě se zde nezměnil architektonický styl, pouze byla přistavěna věž a nový klášter. Exteriér kostela – kromě nové hlavní brány – se vůbec nezměnil. Interiér kostela plně odráží barokní vkus.

Věž se začala stavět ve středověku, ale dokončena byla až v barokním období. Věž kostela byla dokončena v roce 1783 a její věž až v roce 1827. Nástěnné malby věže, která byla přeměněna na křtitelnici, namaloval Béla Kontuly v letech 1948–1949. Jejich témata jsou: Duch Boží nad vodami, Mojžíš čerpající vodu ze skály, Ježíšův křest a Dílo obrácení církve.

Klášter Ke kostelu je připojen také klášter. Klášter ještě nestál, když Jan Kapistrán navštívil Segedín (v polovině září 1455), ale stál již v roce 1459. Současnou podobu získal klášter v 18. století. Klášter se během turecké okupace nevylidnil, ale v oblasti nežili žádní další kněží, takže mniši ze Segedínu také chodili sloužit mše do okolních vesnic. V padesátých letech 20. století byl klášter římskokatolické církvi odňat, byl v něm sociální domov a objekt chátral. Po změně politického režimu byl klášter vrácen řádu a žijí v něm desítky mnichů.

Reference

Kategorie:Kostely zasvěcené Panně Marii v Maďarsku Kategorie:Kostely zasvěcené Panně Marii Sněžné Kategorie:Kláštery v Maďarsku Kategorie:Františkánské kláštery Kategorie:Segedín