Lemberská lipová alej se nachází v katastru Lvová města Jablonného v Podještědí v okrese Liberec. Alej z konce 18. století, která je spojnicí mezi národní kulturní památkou zámkem Lemberk se sousedním Bredovským zámečkem a kaplí Nejsvětější Trojice poblíž Zdislaviny studánky, je v péči Národního památkového ústavu jako součást Krajinné památkové zóny Lembersko, vyhlášené Ministerstvem kultury České republiky v roce 1996. Lemberská lipová alej na základě hlasování zvítězila v soutěži mezi nominovanými alejemi z celé České republiky a získala titul Alej roku 2025.
Historie Od roku 1634 po dobu téměř sta let patřilo lemberské panství pánům z Bredy. V roce 1724 Bredové prodali zvelebený Lemberk Filipu Josefovi z Gallasu (1703–1757), který zastával významné úřady v zemské správě Českého království. Jelikož jeho manželství s vlastní sestřenicí Marií Annou z Gallasu zůstalo bezdětné, dědicem velkého majetku Filipa Josefa Gallase se stal synovec Marie Anny, v té době ještě nezletilý Kristián Filip z Clamu (1748–1805), který již v roce 1757 získal český inkolát a posléze přijal alianční jméno Clam-Gallas.
Po převzetí svých panství na Liberecku (Frýdlant, Grabštejn, Lemberk) a dalších majetků v Praze a ve Vídni se Kristián Filip věnoval jejich úpravám a zvelebení. V té době, konkrétně kolem roku 1796, byla mezi Lemberkem a hřbitovní kaplí Nejsvětější Trojice, jíž se přezdívalo Zdislavina kaple, vysázena lipová alej. Tuto alej doplňovala křížová cesta, která však v pozdějších letech zanikla. vlevo|náhled|Vyhlídka z aleje na horu Hvozd V průběhu let se stav stromů v aleji zhoršoval. Na začátku 21. století některé stromy dosahovaly výšky až 40 metrů, v důsledku neodborné nebo nedostatečné péče v nich byly velké dutiny a praskliny. V roce 2021 Národní památkový ústav přistoupil k realizaci projektu, zaměřeného na regeneraci tohoto mimořádného historicky cenného stromořadí. Projekt, na nějž se plánovalo vynaložení zhruba 1,1 milionu korun, spolufinancovala Evropská unie – Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj v rámci Operačního programu Životní prostředí.
Popis Alej mezi Bredovským letohrádkem a kaplí Nejsvětější Trojice se rozprostírá v nadmořské výšce kolem 350–360 metrů a je zhruba 430 metrů dlouhá. Mezi devíti desítkami stromů v aleji převažují lípy, především lípa srdčitá (Tilia cordata). Je tu však i několik lip velkolistých (Tilia platyphyllos) a několik dubů zimních (Quercus petraea) a také dub letní (Quercus robur).
Lipovou alej s křížovou cestou původně obklopoval ovocný sad, z nějž zbyly jen nepatrné pozůstaky. Na východním konci aleje je několik novodobých soch, které vznikly během mezinárodních sochařských sympozií, jež byla pořádána v okolí Bredovského letohrádku mezi roky 1990 až 1997. Nejnápadnější z nich je zřejmě socha sedící postavy na louce poblíž zámečku, kterou vytvořil mexický sochař Francesco Lopez Ochoa.
Poloha aleje umožňuje daleké výhledy do okolní krajiny, zejména severním směrem na hlavní hřeben Lužických hor s horou Hvozd (Hochwald), jejímž vrcholem prochází česko-německá státní hranice, či na národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch.
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Bredovská zahrada
Externí odkazy
Oficiální stránky soutěže Alej roku
Kamenné artefakty a sochy v okolí Lemberka v pořadu Toulavá kamera (Česká televize, 27. 6. 2021 - video) Kategorie:Aleje roku Kategorie:Aleje v Ralské pahorkatině Kategorie:Aleje v Libereckém kraji Kategorie:Kultura v Jablonném v Podještědí Kategorie:Příroda v Jablonném v Podještědí Kategorie:Vzniklo 1796 Kategorie:Krajinná památková zóna Lembersko