Wilhelm Schneider (30. května 1864 Karlovy Vary – 23. ledna 1935 Karlovy Vary) byl významným karlovarským malířem, portrétistou i krajinářem, a zároveň nejznámějším umělcem z rodu Schneiderových. Vytvořil mnoho obrazů s karlovarskou tematikou. Jeho nejznámější dílo Slavní návštěvníci je umístěno v Císařských lázních. Uměleckým směrem se později ubírali i jeho tři synové – Josef, Oswald a Maxmilian. Schneiderovi byli Němci, takže se na ně vztahovaly Benešovy dekrety. V roce 1945 jim byl zkonfiskován veškerý majetek, a to včetně všech vlastních uměleckých děl.
Biografie
Narodil se v roce 1864 do rodiny výtvarně nadaného městského úředníka Antona Schneidera. Ten však velmi brzy zemřel a matka pro tehdy 16letého Wilhelma požádala městskou radu o stipendium. Bylo mu uděleno na tři roky a Wilhelm pak od 20. října 1880 studoval malířství na mnichovské Akademii výtvarných umění u Alexandra Strähubera a Karla von Piloty, předního představitele německé realistické historické malby. Od roku 1882 ve studiu historické malby pokračoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni u profesorů Hanse Makarta a Christiana Griepenkerla. Wilhelm později uskutečnil několik studijních cest do Maďarska, Německa, Holandska, Belgie a Itálie. Zde ho ovlivnila díla dvou italských malířů – Giovanniho Battisty Tiepola a Paola Veronese.
Poté se usadil v Karlových Varech. Oženil se 23. února 1897, jeho ženou se stala Isabella Thekla Funk. Měli šest dětí. První dcera Antonie se narodila již v roce 1894, druhý byl syn Josef (*1897), následovali Marianne (*1898), Oswald (*1900), Max (*1902) a Franciska (*1906).
Podle dobových adresářů se Schneiderovi několikrát stěhovali. Bydleli v Ondřejské ulici v domě Bílá hvězda, ve vile Behr v ulici Na Vyhlídce a posledním bydlištěm rodiny se v téže ulici stala vila Louise (Na Vyhlídce 1164/6).
Ateliér V roce 1900 si Wilhelm pronajal od města ateliér – velký sál v prvním patře domu Hubertusburg, do kterého bylo z domova velmi blízko. Zde, mimo zimní období, probíhal umělecký i rodinný život Schneiderů. Tady Wilhelm seznámil své syny s malbou, naučil je vidět a kreslit a dal jim školení v umění.
V této místnosti se nacházela i sbírka starožitných předmětů a dobového nábytku, které sloužily jako modely a dekorace. Díky rozměrům sálu zde mohly vzniknout i velké malby, alegorie a historické obrazy. Bonusem ateliéru bylo i umístění objektu – vysoko nad městem ve stráni pokryté bukovým lesem nabízelo dobré světlo, čistý vzduch i klid. Po Wilhelmově smrti zůstalo v ateliéru vše nezměněno, a to až do roku 1946.
Závěr života Wilhelm Schneider maloval do posledních dnů svého života. Zemřel 23. ledna 1935 v Karlových Varech. Noviny tehdy sdělovaly: „Dnes v časných ranních hodinách zemřel, stár 71 let, akademický malíř Wilhelm Schneider, ein Karlsbader.“ Je pochován na drahovickém hřbitově v rodinné hrobce po boku svého syna Oswalda.
Dílo Wilhelm byl všestranný malíř, portrétista i krajinář. Zpočátku byl ovlivněn vídeňskou secesí, postupně se jeho styl stával realističtějším. Maloval nejen na zakázku, ale i pro radost sobě a rodině. Též byl již od studentských dob výborným kopistou.
Rád vytvářel portréty. Mnoho rodinných portrétů v různém stupni rozpracovanosti se v jeho ateliéru našlo v době konfiskace. Maloval jak členy své rodiny, tak významné osoby z historie i současnosti Karlových Varů, ale i jiné historické osobnosti. Též portrétoval na zakázku. Cenné dochované portréty, které vznikly na základě fotografií nebo starších rytin, jsou podobizny malíře Georga Kordika, lékaře a chemika Adolfa Martina Pleischla nebo knížete Camilla Rohana.
Velkým přítelem Wilhelma i jeho rodiny byl egerlandský rodák, básník, uznávaná autorita v úseku národopisu Karlovarska a později i politik, Josef Hofmann. Wilhelm spolupracoval též s profesorem karlovarského gymnázia a významným archivářem a historikem Karlem Ludwigem. Právě oni mohli přivést Wilhelma k historickým tématům a díky tomu vznikly obrazy s karlovarskou tematikou s historickými náměty. Karlovarské muzeum vlastní dvacet takovýchto obrazů a jde zřejmě o nejpočetnější soubor Wilhelmových děl. Některé z nich jsou umístěny v expozici, jako Valdštejnův příjezd do Karlových Varů v roce 1630 nebo Voják třicetileté války. Větší část se do majetku muzea dostala ještě před rokem 1935, další pak v důsledku konfiskací po roce 1945. Muzeum sbírku stále rozšiřuje, např. v roce 2015 získalo soubor dvou dívčích portrétů nebo Portrét muže v černém baretu v roce 2018. V muzejních depozitářích se nacházejí další díla, např. Koncert N. Paganiniho v K. Varech v roce 1828, či Selské povstání v K. Varech – Drahovicích v roce 1680 nebo Sv. Hubert na lovu.
Chloubou Karlových Varů a zároveň nejznámější umělcovo dílo Slavní návštěvníci (někde bývá uváděn i název Slavní hosté v Karlových Varech) jsou dvě rozměrná plátna vystavena v prvním nadzemním podlaží budovy Císařské lázně (budova je též známa pod názvem Lázně I). Zobrazují desítky slavných osobností, které byly nějakým způsobem s lázeňským městem spojeny. Skici pravděpodobně vznikly v roce 1910 (k oběma obrazům se dochovaly) a dva roky poté byl na radnici předložen návrh. Oba obrazy byly namalovány v roce 1914. Původně byly zamýšleny pro zaplnění prostoru za orchestřištěm Vřídelní kolonády, pak bylo ale zvažováno bezpečnější a příhodnější místo a byly umístěny v Císařských lázních. V období po roce 1918, vzhledem ke společenským změnám, byly oba obrazy ukryty za zeleným závěsem.
Wilhelmova díla s historickou tematikou lze nalézt též v Grandhotelu Pupp. Jde o dvě práce ve Slavnostním sále, Objevení Vřídla a Vřídelní víla, a o nástropní malbu ve francouzské restauraci. Dále v restauraci na Jelením skoku je obraz Petra I. nebo v Poštovním dvoře práce Blücherova slavnost v Poštovním dvoře v roce 1817.
Wilhelm se též soustředil na obrazy s valdštejnským námětem, jako již shora zmíněný Valdštejnův příjezd do Karlových Varů v roce 1630 nebo v chebském muzeu Ležení valdštejnských vojsk před Chebem 1632. Též existuje obraz Zavraždění Valdštějna, který je však v soukromé sbírce a není tak přístupný veřejnosti.
Nejméně známou Wilhelmovou tvorbou jsou díla s náboženskými motivy. Byl též vyhledávaným ilustrátorem. Svými kresbami přispíval do časopisu Unser Egerland.
Vzpomínková výstava Wilhelma Schneidera Od 12. do 30. května 1935 v karlovarské Kunsthalle (později Galerie umění Karlovy Vary) mohli milovníci umění navštívit Vzpomínkovou výstavu Wilhelma Schneidera, která měla za cíl připomenout a oslavit dílo tehdy již 70letého umělce.
Jednalo se o rozsáhlou retrospektivu prací zorganizovanou uměleckým sdružením Metznerbund, jehož byl Wilhelm členem. Bylo vystaveno více než osmdesát děl, jejichž autory byl nejen Wilhelm, ale i jeho dva synové. Maxova tvorba byla zastoupena dvěma rodinnými portréty – otcův portrét a dvojportrét rodičů. Oswaldovi byla věnována jedna celá místnost, kde byly vystaveny obrazy především s náboženskými náměty.
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Související články Josef Schneider Oswald Schneider Max Schneider Seznam malířů
Kategorie:Němečtí malíři Kategorie:Narození v Karlových Varech Kategorie:Narození v roce 1864 Kategorie:Narození 30. května Kategorie:Úmrtí v Karlových Varech Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Úmrtí 23. ledna Kategorie:Pohřbení v Karlových Varech Kategorie:Muži