Jan Nepomuk hrabě Koháry z Csábrágu ( Johann Nepomuk Graf Koháry, 1733 – † kolem roku 1780, podlé jiných zdrojů 12. listopadu 1800, Tbilisi) byl uherský a rakouský šlechtic z rodu Koháryů. Působil jako divadelní ředtiel a byl posledním nájemcem vídeňského Burgtheatru v letech 1770 až 1776.
Život Jan Nepomuk Koháry se narodil jako nejmladší syn hraběte Ondřeje Josefa Koháryho z Csábrágu (1694–1757) z uherského magnátského rodu Koháryů a jeho manželky Markéty Terezie Thavonatové z Thavonu. Jeho bratr Mikuláš Koháry z Csábrágu (1721–1769) byl důstojníkem císařské amrády.
Manželství a potomstvo V roce 1759 se oženil s baronkou Marií Terezií Pinelliovou a z jejich manželství se narodily tři děti.
Mikuláš Koháry (1764–1810) ⚭ hraběnka Marie Kinská z Vchynic a Tetova (1775–1798) Terezie Josefa (1767–1803) ⚭ hrabě Jan Zikmund von Riesch Marie (1769–1824) ⚭ hrabě Josef Forgács z Ghymese a Gácse (1756/1763–1832)
Impresário dvorního divadla V roce 1770 si Jan Nepomuk Koháry pronajal Dvorní divadlo a stal se jeho impresáriem po d'Afflissiovi. V roce 1772 zde zrušil francouzské divadlo a nahradil ho italskou operou buffa, ale stále více se dostával do finančních potíží a nakonec musel na funkci ředitele rezignovat. Divadlo poté řídil konkurzní správce a Koháry zůstal v poradní funkci. K organizačním problémům se navíc přidal skandál týkající se jeho manželky, o kterém se však nedochovaly žádné podrobnosti. V roce 1776 divadlo definitivně zkrachovalo. dne 17. února 1776 bylo zestátněno a znovuotevřeno za přítomnosti císaře Josefa II. jako Německé národní divadlo vedle hradu. náhled|Tbilisi kolem roku 1800
Cesta do Orientu Po bankrotu divadla se Jan Nepomuk uchýlil na rodinný zámek ve Svatém Antonínu. Tam ho navštívil Jacob Reineggs, dříve jeden z jeho herců a později se společně vydali na cesty do Orientu. Po pobytu v Konstantinopoli cestovali dále přes Smyrnu do Tbilisi, na dvůr krále Erekla II. Podle Reineggsova cestopisu zemřel Koháry kolem roku 1780 na Kavkaze na jakousi pohlavní chorobu. Přesná doba jeho smrti není známa.
Spisy Jan Nepomuk Koháry napsal o své cestě do Orientu samostatné dílo: Religion und Sitten der heutigen Muhametaner; Aus der ungedruckten Reise durch Asien / „Náboženství a zvyky dnešních muslimů; Z nepublikované cesty po Asii “, vydané v roce 1830.
Literatura
Dr. Jacob Reineggs Allgemeine historisch-topographische beschreibung des Kaukasus, 1797, Band 2 auf books.google.com. Constantin von Wurzbach: Koháry, Johann (III.) (Im Artikel des Onkels). In: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 12. Theil. Kaiserlich-königliche Hof- und Staatsdruckerei, Wien 1864, S. 279. Rainer Petto: Dr. Reineggs und Graf Kohary in Georgien. Gollenstein Verlag, Blieskastel 2000, ISBN 978-3-933389-18-3.
Reference
Kategorie:Narození v roce 1733 Kategorie:Úmrtí v Tbilisi Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Muži Kategorie:Koháryové