Staré spolkové země () je ustálený termín označující deset ze šestnácti spolkových zemí Spolkové republiky Německo (SRN), které byly součástí Západního Německa a které se při znovusjednocení Německa spojily s pěti zeměmi východní Německé demokratické republiky. Pro tyto východní země se používá protikladné označení nové spolkové země. Použití tohoto termínu obvykle vylučuje ještě jednu zemi – Berlín, který je totožný s hlavním městem sjednoceného státu a který byl dříve rozdělen; jeho západní část byla napojena na Západní Německo.
Mezi staré spolkové země patří Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Brémy, Hamburk, Hesensko, Dolní Sasko, Severní Porýní-Vestfálsko, Porýní-Falc, Sársko (od roku 1957) a Šlesvicko-Holštýnsko. Země Berlín, vzniklá sloučením Východního Berlína a Západního Berlína, se obvykle za starou spolkovou zemi nepovažuje, ačkoli byl Západní Berlín úzce spjat se Spolkovou republikou Německo; jeho status byl však sporný v důsledku dohody čtyř mocností o Berlíně.
Obyvatelstvo
V původních spolkových zemích se vývoj počtu obyvatel lišil. V zemích Bádensko-Württembersko, Bavorsko, Hamburk, Hesensko a Šlesvicko-Holštýnsko počet obyvatel soustavně rostl. Naproti tomu v Sársku docházelo k trvalému poklesu populace. Počet obyvatel Severního Porýní-Vestfálska (do roku 2004), Dolního Saska a Porýní-Falce (obě do roku 2003) nejprve rostl a poté znovu klesal. Populace Brém klesala až do roku 2001, poté vzrostla do roku 2007 a od roku 2008 znovu začala klesat.
Od roku 1980 zůstávají porodnosti relativně stabilní.
Migrace
V bývalém Západním Německu žije více migrantů než v bývalém Východním Německu.
Náboženství Průzkum Eurostatu v rámci Eurobarometru z roku 2015 zjistil, že křesťané tvořili 81,4 % celkové populace; podle vyznání šlo o 37,1 % katolíků, 36,5 % členů protestantských církví, 7,2 % příslušníků jiných křesťanských denominací a 0,6 % pravoslavných křesťanů. Přibližně 6,7 % dospělé populace se označilo za agnostiky nebo nevěřící, zatímco 7,4 % se prohlásilo za ateisty. Muslimové tvořili 2,8 % celkové populace.
Ekonomika
Životní úroveň i roční příjmy zůstávají ve starých spolkových zemích výrazně vyšší. V bývalém Západním Německu jsou příjmy vyšší než na východě.
V bývalém Západním Německu byly menší zemědělské farmy než na východě.
Ve starých spolkových zemích je nižší nezaměstnanost než v nových spolkových zemích.
Politika Na západě Německa a v Západním Berlíně jsou silnější strany Unie, SPD, FDP a Zelení, zatímco pravicově populistické strany a Die Linke jsou zde slabší než na východě.
Na rozdíl od východu zde neexistují tři nebo čtyři (od roku 2016) zhruba stejně silné strany, ale spíše „dominance dvou stran“, SPD a CDU.
Podle studie z let 1998–1999 provedené na Berlínské univerzitě byl potenciál náboru do pravicově extremistických skupin odhadován na 13 % v celém Německu, přičemž na západě činil 12 % a na východě 17 %.Podle Iris Huth: Politische Verdrossenheit, sv. 3, 2004, s. 226. Ve federálních volbách v roce 2017 dosáhla strana AfD přibližně 22 % na východě a přibližně 11 % na západě.
Na západě je rovněž vyšší volební účast.
Odkazy Reference
Související články Německé spolkové země Nové spolkové země Ossi a Wessi
Kategorie:Politické dějiny Německa Kategorie:Německá společnost