Lydia Rabinowitschová-Kempnerová (22. srpna 1871 Kaunas – 3. srpna 1935 Berlín) byla židovská bakterioložka a lékařka, známá svým výzkumem patogeneze tuberkulózy. V roce 1904 identifikovala bakterii tuberkulózní bacily v syrovém mléce. V roce 1912 se stala první ženou, které byla udělena profesura v Berlíně. Rabinowitschová se nakonec stala ředitelkou nemocnice Moabit.
Život Lydia Rabinowitschová se narodila v Kovnu v Ruské říši (nyní Kaunas v Litvě). Vzdělání získala na dívčím gymnáziu v Kovnu, soukromě v latině a řečtině. Jelikož byla žena a Židovka, nemohla v Rusku získat vyšší vzdělání. Následně odešla studovat přírodní vědy na univerzitu v Curychu a v roce 1894 získala doktorát na univerzitě v Bernu.
Po promoci odešla do Berlína, kde jí profesor Robert Koch dovolil pokračovat ve studiu bakteriologie na Kochově institutu pro infekční choroby a stala se jeho jedinou žákyní.
V roce 1895 odešla do Filadelfie, kde byla jmenována přednášející a nakonec profesorkou na Ženské lékařské fakultě v Pensylvánii. V dubnu 1898 se vrátila do Berlína. Provdala se za bakteriologa Waltera Kempnera (1869-1920).
Po objevení druhu trypanosoma lewisi v roce 1877 identifikovala různá stádia parazita.
V roce 1896 přednesla před Mezinárodním kongresem žen v Berlíně přednášku o studiu medicíny ženami v různých zemích. Na kongresu vědců konaném v roce 1904 ve Vratislavi předsedala sekci pro hygienu a bakteriologii.
V roce 1902 odešla do Oděsy studovat mor. Následně Rabinowitschová studoval africkou trypanosomiázu ve východní Africe po boku Roberta Kocha. V roce 1904 objevila v syrovém mléce bakterii tuberkulózní bacily.
Po návratu do Berlína získala Rabinowitschová pozici výzkumné asistentky v Patologickém ústavu nemocnice Charité se zaměřením na tuberkulózu. V letech 1914 až 1933 byla redaktorkou časopisu Zeischrift Für Tuberkulose.
V roce 1912 jí byl udělen titul profesorky, jako první ženě, která tento titul získala. V roce 1912 ji císař Vilém II. poctil, ale to vedlo k antisemitské reakci v tisku a bylo jí odepřeno zaměstnání.
Výzkum Dr. Rabinowitschové se zaměřil na přenos Mycobacterium tuberculosis a Mycobacterium bovis mléčnými výrobky. Spolupracovala s vedením Pasteurova institutu na řešení krize s BCG vakcínou poté, co náhodná kontaminace v Lubocku vedla k nakažení pacientů tuberkulózou.
Rabinowitschová se nakonec stala ředitelkou Bakteriologického institutu nemocnice Moabit, druhé nejvýznamnější nemocnice v Berlíně. V roce 1933 byla nucena odejít kvůli bojkotu židovských institucí po nástupu nacismu, který vedl k propuštění mnoha židovských lékařů a zákazu návratu.
Osobní život Pracovala s Dr. Walterem Kempnerem (1869-1920, lékařem a sociálním hygienikem) v Institutu Roberta Kocha (dříve Královský pruský institut pro infekční nemoci), za kterého se později v roce 1898 v Madridu provdala.
Měli tři děti. Jejich první syn Robert Kempner (1899-1993) byl právník, který se podílel na Norimberském procesu. Jejich dcera Nadja Kempnerová zemřela v roce 1932 na tuberkulózu, než mohla dokončit studium filologie. Jejich mladší syn, Dr. Walter Kempner Jr. (1903-1997), lékař, byl nechvalně známý svou rýžovou dietou.
Zemřela 3. srpna 1935 ve věku 64 let na rakovinu prsu a byla pohřbena v rodinném hrobě v Berlíně.
Odkazy
Reference
Literatura PAVLICA, Karel. Ženy ve stínu. 2025. . Str. 153-155.
Kategorie:Židovští lékaři Kategorie:Němečtí profesoři Kategorie:Bakterioložky Kategorie:Narození 22. srpna Kategorie:Narození v roce 1871 Kategorie:Narození v Kaunasu Kategorie:Úmrtí 3. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Ženy Kategorie:Úmrtí v Berlíně